Kaple Nejsvětější Trojice (Vysoký Potok)
Kaple svaté Trojice (Vysoký Potok) | |
---|---|
celkový pohled (2017) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Šumperk |
Obec | Malá Morava |
Lokalita | Vysoký Potok |
Souřadnice | 50°3′30,61″ s. š., 16°50′8,83″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kaple svaté Trojice (Vysoký Potok) | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Status | kaple |
Užívání | příležitostné |
Architektonický popis | |
Výstavba | 1898 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Kód památky | 105779 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svaté Trojice se nachází nad obcí Vysoký Potok na úpatí vrchu Jeřáb, u křižovatky turistických cest, v nadmořské výšce 862 metrů nad mořem. Jde o památku zapsanou do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR (číslo rejstříku ÚSKP 105779).[1]
Historie a popis
Původní lesní dřevěná kaple byla podle pověsti postavena v roce 1746 jako poděkování obyvatel nedalekého města Králík za záchranu před Prusy ve Slezských válkách. Současná kamenná mariánská poutní kaple byla vybudována v roce 1898. Každý rok se zde pravidelně konají poutní slavnosti.[2]
Autorem stavby je Josef Hübner z Králík. Před kaplí stojí litinový kříž, který je památkově chráněn spolu s kaplí.[3] Kaple se nachází jižně od obce Vysoký Potok, z které je dobře dostupná po značené turistické trase (z rozcestí Vysoký Potok, mateřská školka to je necelé 3 kilometry). V okolí kaple jsou radioaktivní prameny. Nejznámějším z nich je Rudolfův (Graubnerův) pramen, který je od kaple vzdálen jen asi 270 metrů jihovýchodním směrem, rovněž po značené turistické trase.[2]
Jubilejní kameny
Jen pár desítek metrů od kaple jsou pod stromy Jubilejní kameny knížete Johanna II z Lichtenštejnu. Jeho Jasnost Johann II žil v letech 1840–1929 a vládl v letech 1858–1929, tedy plných 71 let, což je pravděpodobně nejdelší doba vládnutí. Patřilo mu 31 panství na Moravě, ve Slezsku, v Čechách, Dolních Rakousích, Salcbursku a Lichtenštejnsku. Byl také mecenášem vědy a umění.
V roce 1898 (u příležitosti 40. výročí jeho vlády) byly ve všech lesních revírech (asi 168, pravděpodobně inicioval knížecí lesní rada Julius Wiehl) vysazeny skupiny dubů nazvané Fürst Johannes – Eichen Gruppe a u nich byla navršeny kameny a zasazena kamenná deska s pamětním nápisem. Jubilejní kameny se dochovaly ve více polesích a jedním z míst je právě úpatí vrchu Jeřáb nedaleko kaple Svaté Trojice.[4]
Rozcestník, bod záchrany
Nedaleko kaple se nachází rozsáhlý rozcestník pěších turistických cest, cyklotras a zimních lyžařských tras. Peší trasy odsud vedou mimo jiné na nedaleký vrchol Jeřáb (1003 metrů nad mořem), do Králík, na Hedeč, do Hanušovic, do Malé Moravy, do města Štíty nebo na rozhlednu Lázek. Cyklotrasy vedou např. opět na Malou Moravu nebo do Králík, dále do Mlýnického dvora, na Hambálek, Písařov ad. Lyžařské trasy vedou např. do Šanova, Červené Vody, Malé Moravy nebo na Hedeč. U rozcestníku je rovněž bod záchrany (Rescue Point) SU 071.
Fotogalerie
- Interiér kaple
- Detail křížku před kaplí
- Jubilejní kameny: detail
- Rozcestník pěších tras
- Bod záchrany
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-12-29]. Identifikátor záznamu 105779 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kaple Svatá Trojice Vysoký Potok [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-30.
- ↑ Památkový katalog [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Informační tabule u lokality Jubilejní kameny knížete Johanna II z Lichtenštejnu
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svaté Trojice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: Mariánská poutní kaple Svaté Trojice z r. 1898: celkový pohled; okres Šumperk, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: Mariánská poutní kaple Svaté Trojice z r. 1898: interiér; okres Šumperk, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: Mariánská poutní kaple Svaté Trojice z r. 1898: detail křížku; okres Šumperk, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: bod záchrany SU 071 u kaple Svaté Trojice; okres Šumperk, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: rozcestník značených turistických cest u kaple Svaté Trojice; okres Šumperk, Česká republika.
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Vysoký Potok: Jubilejní kameny knížete Johanna II z Lichtenštejnu u kaple Svaté Trojice; okres Šumperk, Česká republika.