Kaple Panny Marie (Vernéřovice)
Kaple Panny Marie ve Vernéřovicích | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
okres | Královéhradecký |
okres | Náchod |
Obec | Vernéřovice |
Souřadnice | 50°37′6,75″ s. š., 16°11′26,4″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Vikariát | Náchodský |
Farnost | Broumov |
Zasvěcení | Panna Maria |
Datum posvěcení | 15. října 1904 |
Světitel | Bruno Čtvrtečka |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novogotický |
Výstavba | 1892–1904 |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple Panny Marie Pomocné (nyní známa též pod názvem Soulkostel[1]) je bývalou poutní kaplí a nachází se na Horském hřbetu v katastru obce Vernéřovice v okrese Náchod.[2] Náležela pod farnost Broumov, Náchodský vikariát, biskupství královéhradecké.[3]
Historie
V blízkosti kaple se nachází Mariánská studánka u které byly v roce 1878 postaveny lavice. V roce 1891 byla postavena malá dřevěná kaplička.[4] Na místě dřevěné kaple byla 13. září 1892 zahájena stavba nového kostela. V roce 1898 byl na věž vyzdvižen posvěcený kříž. Staviteli byli August Teuber z Teplic nad Metují a Josef Schmidt z Broumova. Kostel byl vysvěcen až 15. srpna 1904 broumovským opatem Brunem Čtvrtečkem.[5] Kostel Panny Marie Pomocné ve Vernéřovicích je v církevní terminologií kaplí Panny Marie Pomocné.[4] Kaple byla postavena v novogotickém slohu.[4] Obraz Vernéřovické Panny Marie Pomocné je uchován na vernéřovické faře.[2][5]
Objekt byl v období po 2. světové válce značně zdevastován. Na začátku 21. století byl obcí prodán společnosti Strooikaasmusic, která započala s rekonstrukcí. Majitelé pro objekt používají název Soulkostel. V současné době kaple neslouží církevním účelům, ale konají se zde řady kulturních událostí, zejména hudební koncerty.[6] Vystoupila zde již celá řada zahraničních i českých hudebníků, mezi jinými např. Jarboe, Jozef van Wissem, Savak, Insect Ark, Vypsaná fixa, Povodí Ohře, Please The Trees nebo Kalle. Skupina Vypsaná fixa zde na podzim 2016 nahrávala část svého osmého řadového alba Tady to někde je.[7] Na podzim roku 2019 v místních prostorách skupina Houpací koně nahrála za účasti publika živé poloakustické album, které pojmenovala s odkazem na místo a datum nahrávání Soulkostel 8 11 2019.[8] [9]
Architektura
Jednolodní zděná novogotická stavba ukončena polygonálním kněžištěm. Na epištolní straně (pravá strana) je přistavěna sakristie. Stěny lodi jsou zpevněny opěráky. Po obou stranách lodi jsou prolomena tři okna. Loď je ukončena sedlovou střechou kryta červenými taškami. Nad kněžištěm na střeše se nachází sanktusník. K průčelí je přistavěna čtyřboká hranolová věž zakončenou jehlancovou střechou. Okna zvonového patra byla opatřena dřevěnými žaluziemi.
Vnitřní vybavení tvořil hlavní oltář, dva boční oltáře, vyřezávaná kazatelna a dvě řady vyřezávaných lavic, varhany a nástěnné obrazy.[10]
Zvony
Dne 11. června 1899 byly slavnostně vysvěceny a zavěšeny do věže tři zvony, které byly pořízeny na náklady pana Josefa Volkeho z Křinic, slečny Barbary Heinzelové z Vernéřovic a zlatníka v Basileji, který se narodil ve Vernéřovicích, pana Augusta Peiskera. Největší zvon měl hmotnost 340 kg, druhý 170 kg a nejmenší 116 kg. Zvony byly ulity Zvonařstvím Hilzer z Wiener Neustadtu. Malý zvon nesl německý nápis HERR IST GOTT, HEILIG IST SEINE GERICHTIGKEIT, HEILIG IN EWIGKEIT (Pánem je Bůh, svatá je jeho spravedlnost, svatá až na věky).[11]
V roce 1916 byly rekvírovány dva zvony.[5] V roce 1944 byl rekvírován třetí zvon svatý Augustin.[12]
Okolí
V okolí kostela se nacházely prodejní boudy. Po druhé světové válce sloužily mysliveckému spolku a jako zázemí pionýrských táborů. U kaple vznikla křížová cesta.
Po roce 1891 přibyly kaple Božího hrobu (Jeruzalémská), Kaple bolestného Krista v žaláři a Kaple Panny Marie Sedmibolestné. Z těchto kapliček zbyly jen dvě.
U kostela je turistický rozcestník pro:
- červenou turistickou trasu z Vernéřovic do Nového Města nad Metují
- žlutou turistickou trasu od Mariánské studánky do Zdoňova a dále na Křížový vrch
Pověst
K Mariánské studánce se váže pověst o hraběnce, která měla slabý zrak a kolem šla se svým sluhou. Unavená si sedla ke studánce, aby se její vodou osvěžila. Otřela si vodou ze studánky obličej i oči. Při zpáteční cestě se jí zázračně vrátil zrak. Na znamení díků na místě nechala postavit kapli.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Soul Kostel – Vernerovice [online]. [cit. 2019-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VERNÉŘOVICE, Obec. Poutní místo Vernéřovice - Oficiální stránky Obce Vernéřovice. www.vernerovice.cz [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ Poutní kaple Panny Marie (u studánky). Královéhradecká diecéze [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22.
- ↑ a b c d Broumovsko. 1. vyd. vyd. Praha: Olympia, 2003. 135 s., [24] s. barev. obr. příl. s. ISBN 807033679X, ISBN 9788070336793. OCLC 53269223 S. 118.
- ↑ a b c CAHA, Milan. kostel Panny Marie Pomocné, Vernéřovice. www.hrady.cz [online]. 2009-08-24 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Promotérem v Sudetech. „Nejsme buditelé,“ říká parta ze Soulkostela. Punk hraje u oltáře i bez grantů. Radio Wave [online]. 2018-06-12 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ RECENZE: Vypsaná fixa říká, že tady to někde je. Ale co vlastně? | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2017-03-21 [cit. 2019-03-26]. Dostupné online.
- ↑ RECENZE: "Soulkostel 8 11 2019" Houpacích koní je působivý akustický živák. musicserver.cz [online]. [cit. 2020-07-31]. Dostupné online.
- ↑ GLOSA: Houpací koně v kostele nahráli elektronické písně akusticky | Kultura. Lidovky.cz [online]. 2020-04-26 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online.
- ↑ STREUBEL, Michal. Kostelíček u Vernéřovické studánky. www.tjcondor.cz [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ STREUBEL, Michal. Vernéřovické zvony. www.tjcondor.cz [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
- ↑ STREUBEL, Michal. Vernéřovice v průběhu 650 let (1351-2001). www.tjcondor.cz [online]. [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Panny Marie na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - červená.
Pásové značení turistických cest v terénu České republiky - žlutá.
Autor: Kateřina Ostradecká, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Panny Marie Pomocné ve Vernéřovicích
Autor: Osobic, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple Panny Marie
ve Vernéřovicích