Kaple Panny Marie Bolestné (Jezeří)

Kaple Panny Marie Bolestné
na zámku Jezeří
Rekonstrukce kaple P. Marie Bolestné na zámku Jezeří
Rekonstrukce kaple P. Marie Bolestné na zámku Jezeří
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresMost
ObecHorní Jiřetín
Lokalitazámek Jezeří
Souřadnice50°33′15″ s. š., 13°30′17″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Most – in urbe
Statuszámecká kaple
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelČR, spravuje NPÚ
ZasvěceníPanna Maria Bolestná
Architektonický popis
Výstavba1805
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poutní kaple Panny Marie Bolestné v Jezeří je sakrální prostor v interiéru místního zámku.[1] Většího regionální významu dosáhla, když se stala místem přechovávání relikvií spojených s událostí umučení Ježíše Krista.[2]

Historie

Kaple lobkovického zámku v Jezeří byla zřízena již ve starších dobách, nicméně po požáru v roce 1646 a následné přestavbě v letech 1696–1713 byla dokončena. V roce 1805 byla upravena a kanonicky znovuzřízena. Opravena byla pak v roce 1872.[1]

V roce 1784 byl do kaple lobkovického zámku v Jezeří na prosby obyvatel celého panství předán trn z Kristovy trnové koruny a dva centimetry dlouhý úlomek kříže. Následně se staly tyto předměty hlavními součástmi zámeckého pokladu a současně byly uctívány věřícími z širokého okolí.

Relikvii získal pravděpodobně Kryštof Lobkovic na španělském dvoře od císaře Karla V. Po jejím získání byla v lobkovické rodině chována se zbožnou úctou a podle závěti z roku 1647 měla patřit vždy nejstaršímu mužskému členu roudnické větve. V 18. století byla relikvie více než 30 let v knížecím lobkovickém paláci ve Vídni.[2]

Když byly relikvie přemístěny do zámecké kaple Panny Marie Bolestné v Jezeří, vznikla každoroční tradice jejich uctívání. Za velkých slavností byly každoročně v sobotu před 4. nedělí postní převáženy ve zvláštním povoze se čtyřmi zapřaženými koňmi do kostela v Novém Sedle. Tam byly slavnostně přivítány a konala se pak bohoslužba, při níž byly relikvie ukázány věřícím a bylo jimi uděleno požehnání. Následně pak po celý týden sem přicházeli věřící a konaly se v místě zpovědi a mše svaté. Za týden přijímalo svátosti okolo 1200 lidí. V sobotu před 5. nedělí postní byly relikvie stejně slavnostně převezeny do kostela v Ervěnicích a tam rovněž uctívány. Svátosti v Ervěnicích přijímalo v tomto týdnu okolo třech tisíc věřících. Poté v následujícím pondělí se relikvie slavnostně vrátily na místo jejich přechovávání, zpět do zámecké kaple. V době jich veřejného vystavení byly uděleny plnomocné odpustky.[3][4]

Do konce roku 2012 spadala kaple do duchovní správy farnosti Holešice,[5] poté následkem slučování farností připadla pod mosteckou farnost.

Zařízení v 50. letech 20. století

O vybavení kaple do období začátku komunistické totality se zachoval zajímavý doklad podávající přehled, co patřilo do inventáře kaple. Zámek Jezeří byl zestátněný na základě zákona o revizi první pozemkové reformy č. 142/1947 Sb. Národní kulturní komise jej převzala 21. října 1949.[6]

Ke dni 3. 9. 1951 byl Národní kulturní komisí pořízen soupis vybavení kaple a sakristie, které bylo předáno ONV v Chomutově, referátu Úřadu pro věci církevní. Soupis je součástí složky Zámek Jezeří, v Národním archivu, ve fondu Státní památková správa, dodatky, inv. č. 108, karton 71, podsložka "Seznam církevního zařízení, které se nacházelo na st. z. Jezeří, a které se dává k dispozici SÚC.".

Znění zápisu

Zámek Jezeří, zámecká kaple Panny Marie Bolestné. Církevní majetek předaný ONV v Chomutově, Úřadu pro věci církevní.

Seznam církevního zařízení, které se nachází (nacházelo) na státním zámku v Jezeří a které se dává Státnímu úřadu církevnímu k dispozici. Předáno a odvezlo ONV Chomutov, referát pro věci církevní.

Sakristie
  • dvě skříně dubové, dvoukřídlové / na mešní roucha, 144 x 220 x 88 cm.
  • jeden oltář malý, dubový, vyřezávaný, spodek dvoukřídlý, 166 x 100 x 100 cm, nástavec tříkřídlý, 150 x 40 x 50 cm, s vyřezávaným křížem.
  • jedna kadidelnice tepaná.
  • jedno věčné světlo, tepané.
  • jeden prádelník dubový / na mešní prádlo / s třemi zásuvkami, 150 x 75 x 90 cm.
  • jedna skříňka dubová, vyřezávaná, jednokřídlá, 65 x 60 x 90 cm.
  • jedna židle dubová, vyřezávaná
  • dva kříže s Kristem, vyřezávané
  • dva obrazy. 20 x 20 cm.
  • jedna modlitba v rámu, zasklená, 53 x 45 cm.
  • jedna plechová, přenosná skříňka na poslední pomazání.
Síň mezi kaplí a sakristií
  • jedno klekátko dubové.
  • sedm obrazů zasklených v rámech různých velikostí, biblické výjevy.
  • jeden kříž s Kristem, dřevěný, vyřezávaný.
  • jedna stěna k zpovědnici, přenosná.
Kaple
  • jeden hlavní oltář, vyřezávaný s obrazem svatého Dominika.
  • dvanáct svícnů cínových.
  • tři rámečky vyřezávané, zasklené, latinský text.
  • jeden zvonek bronzový.
  • jedna mešní kniha.
  • podstavec pod mešní knihu.
  • dvě mramorové desky.
  • dvoje schůdků, jedny větší, jedny menší.
  • jedno klekátko čalouněné.
  • čtvero dřevěných vyřezávaných podstavců.
  • jeden obraz, 64 x 93 cm, olejomalba na plátně, Panna Maria s Kristem.
  • jeden obraz, 60 x 110 cm, olejomalba na plátně, Kristus.
  • jeden obraz, 60 x 110 cm, olejomalba na plátně, Kristus na kříži.
  • jedna skříňka s podstavcem na zavěšení na zeď, dubová, vyřezávaná, zasklená s Jezulátkem.
  • jedno věčné světlo tepané.
  • čtrnáct kostelních lavic.
  • jedna korouhev.
  • jedny varhany dubové, vyřezávané, měchy poškozené.
  • jeden věšák stojanový, železný.
  • jeden věšák stojanový, železný.
  • jedna zpovědnice.
  • jedna skříň mělká, dvoukřídlová, 160 x 155 x 70 cm.
  • dvě židle obyčejné, vyřezávané.
  • jedna konvička na víno, cínová.
  • jedna nádobka na kadidlo, cínová.
  • dvě židle pevné, bez lenochů, měkké.
Schodiště do kaple
  • jeden vyřezávaný krucifix.
  • dva obrazy 30 x 40 cm.
  • jeden obraz, olejomalba na plátně, vyřezávaný rám, 40 x 50 cm.
  • jedna lavice malá, kostelní.
  • jedno klekátko.
  • jeden Kristus dřevěný, vyřezávaný, 120 cm vysoký
  • jedna nádobka na svěcenou vodu, tepaná.
  • čtyři klekátka čalouněná.
  • deset svatých obrazů, různé.
  • jedno křeslo čalouněné, fialový potah.
  • jedna dřevěná lavička.
  • dva dřevěné zlacené podstavce visací.
  • dva dřevěné podstavce visací, rohové.
  • jedna sedačka čalouněná.
  • jeden diplom v rámečku.
  • tři klekátka čalounovaná, obyčejná, 80 cm dlouhá.
Kostelní věci a potřeby
  • jedna kadidelnice, bílý kov.
  • jedna konvička, bílý kov.
  • jedna koule s řetězy, bílý kov.
  • jedna kladka s řetízkem, kovová.
  • jedna kropenka kovová s uchem k zavěšení, kovová.
  • jedna váza skleněná, červená, pro věčné světlo.
  • jeden zvonek s držadlem, žlutý kov.
  • jeden podnos kulatý na hostie, větší, žlutý kov.
  • jeden podnos kulatý na hostie, menší, žlutý kov.
  • dva kropáče z bílého kovu, různé.
  • jedna konvička malá, bílý kov s víčkem.
  • dvě konvičky malé, bílý kov, s víčkem, stejné.
  • dva zvonky, žlutý kov, tři nožky s rukojetí.
  • tři džbánky na víno, skleněné, různé velikosti.
  • jeden džbánek na víno, skleněný, větší.
  • jeden zvonek kovový, žlutý s držadlem.
  • jedna kropenka porcelánová, s hlavou Krista, nástěnná.
Mešní roucha a jiné
  • 17 ornátů kněžských;
    • 17 tuhých příklopů na kalich;
    • 12 deček k přikrytí kalichu
    • 17 štol dlouhých;
    • 17 štol krátkých na ruku (manipul);
  • tj. 17 souprav barvou k sobě jdoucích, vše nádherně vyšívané, zachovalé. Souprava znamená pět kusů.
  • dva příklopy na kalich, různé, jeden se šňůrou.
  • jedna štola na ruku, krátká.
  • jedno roucho pro Jezulátko.
  • jedna korunka pro Jezulátko, vyšívaná, granátky, perle (Jablonec).
  • jeden váček hedvábný se šňůrami k zavěšení, poslední pomazání.

Kynšperk nad Ohří, 3. 9. 1951.
Josef Brukner, oblastní inspektor Národní kulturní komise.

Při předání prosím, aby bylo pátráno po následujících scházejících věcech; jest možné, že se najdou
  • jeden podnos oválný, bílý kov.
  • jedna konvička malá, bílý kov s víčkem .
  • jedno pouzdro na hostie, žlutý kov.
  • dva podnosy oválové, bílý kov, stejné.
  • dva podnosy oválové, bílý kov, ozdobné.
  • jeden podnos žlutý kov, oválný, tepaný se dvěma konvičkami, kov žlutý, souprava tři kusy.
Mešní roucha a jiné
    • 5 deček k přikrytí kalichu /viz 17 souprav/
  • tři přehozy přes monstranci, k pozdvihování
  • jedna dečka, půlkulatá, otvor, zlatě vyšívané
  • jedna dečka kulatá, otvor, zlatě vyšívaná
  • tři utěrky bílé.

Bude-li něco z uvedených věcí nalezeno, oznamte to Národní kulturní komisi, oblastní inspektorát 2 v Kynšperku nad Ohří. Při přejímání církevního majetku učiňte dotaz u vojenské správy na státním zámku Jezeří, zda se mezi věcmi nenachází nějaké zařízení /věci/, které nemohou pro své vybavení potřebovati a které jest církevního rázu.

Kynšperk nad Ohří, 3. 9. 1951
Josef Brukner, oblastní inspektor Národní kulturní komise.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 643 s. Kapitola Jezeří, s. 589. 
  2. ↑ a b MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 258-259
  3. ↑ ENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina) 
  4. ↑ HOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina) 
  5. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 61–62. 
  6. ↑ UHLÍKOVÁ, Kristina. Národní kulturní komise 1947 - 1951.. Praha: Artefactum, Ústav dějin umění AV ČR, 2004. 254 s. ISBN 80-903230-8-1. S. 181. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jezeri chapel.JPG
Autor: Kivak, Licence: CC BY-SA 3.0
Chapel under reconstruction in Jezeri Chateau