Kaple Panny Marie Lurdské (Horní Štěpanice)
| Kaple Panny Marie Lurdské | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Okres | Semily |
| Obec | Horní Štěpanice |
| Souřadnice | 50°38′34,8″ s. š., 15°32′27,07″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | jilemnický |
| Farnost | hornoštěpanická |
| Status | kaple |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1876 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | sever |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple Panny Marie Lurdské je římskokatolická zděná kaple v Horních Štěpanicích.
Historie
Kaple na tomto místě stála již dříve, ta současná byla postavena roku 1876. Výstavbu financovala veřejná sbírka a významnou částkou 100 Zlatých přispěl průmyslník a poslanec Českého zemského sněmu Wilibald Jerie z Mrklova. Pramen pod kaplí pravidelně využíval jilemnický podnikatel Josef Knobloch, který z vytékající vody vyráběl limonády. Jako gesto vděčnosti daroval roku 1888 kapli velkou sochu Panny Marie. Slávu kapličce přinesl i rok 1896, kdy došlo k zázračnému uzdravení osoby, jež si zdejší vodou a modlitbami léčila těžce nemocné pohybové ústrojí.[1] Ve stejném roce dokonce vznikla nadace na výstavbu lázeňské budovy a restaurace u kaple. Architektonicky návrh zpracoval známý pražský stavitel Jan Vejrych a sponzory měli být Wilibald Jerie a Josef Knobloch. Proti výstavbě lázní se postavila silná opozice, která záměr zpochybnila a vedla kampaň proti celé akci. Konečným a rozhodujícím faktorem neuskutečnění celého plánu byl však nakonec nedostatek financí.[2]
Popis
Kaple je prostá zděná stavba obdélníkového půdorysu, jejíž střeše dominuje zvonička. Průčelí zvýrazňují dva boční pilíře. Uvnitř kaple je v podlaze umístěna mříž ve tvaru srdce s průhledem na tři prameny slévající se v jeden celek. Voda údajně léčí kloubní nemoci, ledviny a zrak. Od roku 2016 je na zábradlí držák na lahve, aby se pro vodu nemuseli sklánět k výtoku.[3]
Bohoslužby se zde nekonají.
Odkazy
Reference
- ↑ LUŠTINEC, JAN (1953- ). Pamiątki sakralne Karkonoszy. Vrchlabi: Správa Krkonošského národniho parku 48 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87706-73-2, ISBN 80-87706-73-0. OCLC 946447996
- ↑ Kronika Horních Štěpanic
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kaple Panny Marie Lurdské na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“