Kaple svaté Anny (Loket)
Kaple svaté Anny v Lokti | |
---|---|
Pohled od jihozápadu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Okres | Sokolov |
Obec | Loket |
Souřadnice | 50°11′16,38″ s. š., 12°45′23,28″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kaple svaté Anny | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | sokolovský |
Farnost | Loket |
Užívání | nevyužívaná |
Zasvěcení | svatá Anna |
Architektonický popis | |
Architekt | neznámý |
Stavební sloh | baroko |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Adresa | Loket, Rooseveltova čp. 180/2 |
Ulice | Rooseveltova |
Kód památky | 42008/4-686 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svaté Anny je drobná barokní stavba, římskokatolická kaple v Lokti v okrese Sokolov v Karlovarském kraji. Byla postavena před bývalou hlavní městskou branou, na začátku dnešní Rooseveltovy ulice, kde býval vstup do města.
Od roku 1963 je kaple chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Kaple při severovýchodním okraji městské památkové rezervace v Lokti byla postavena roku 1744 jako poděkování za to, že v průběhu války o rakouské dědictví, o pouti dne 26. července 1742 na svátek svaté Anny, bylo město ušetřeno vydrancování francouzskými vojsky. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva nebyla kaple udržována a postupně chátrala, v průběhu druhé poloviny 20. století bylo vybavení kaple převážně rozkradeno anebo zničeno.[2] Kaple kromě neprováděné údržby trpěla tím, že stojí na okraji frekventované zatáčky, kudy projíždí velké množství aut. Město Loket využilo dotaci určenou na opravu církevních památek z programu městské památkové regenerace a nechalo v roce 2012 provést rekonstrukci. Tu provedla loketská firma Elesta s.r.o.[3]
Stavební podoba
Kaple je jednolodní lichoběžníková stavba, krytá valbovou střechou. Průčelí je členěno nárožními pilastry s palmetovými hlavicemi, podpírajícími zvlněný štít s masivními, segmentově ukončenými volutami. Portál je půlkruhový s klenákem. Nad portálem je umístěná kartuše s chronogramem a latinským nápisem S. ANNA / FORTIS HOSTIVM PROPVL SATRIX / PATRIAE NOSTRA DEFENSATRIX / VOTA PLEBISPIAE RESPICE BENIGNE. Ve štítu je půlkruhově zaklenutá nika, ve které původně stála soška svaté Anny. Štít je završen mírně lomenou vynesenou profilovanou kamennou římsou, na jejímž vrcholu je na nízkém hranolovém soklu osazen pozlacený symbol Božího oka ve svatozáři. Vnitřek kaple je sklenut křížovou klenbou.[4]
V interiéru byla umístěna v oltářním výklenku 160 centimetrů vysoká dřevěná socha svaté Anny Samotřetí, vysoce kvalitní barokní řezbářská práce. Ta se dnes nachází v sokolovském muzeu. V její blízkosti stály ještě dřevěné sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, v nikách bočních stěn socha svatého Jana Evangelisty a svaté Alžběty.[4][5]
Během rekonstrukce provedené v roce 2021 bylo zjištěno, že původně do kapličky vedly čtyři schody. Při sondáži byl první schod objeven asi půl metru pod úrovní současného chodníku.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Kaple sv. Anny - právní ochrana [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ VYČICHLO, Jaroslav. Loket - kaple sv. Anny [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b HLOUŠEK, Milan. Kaplička sv. Anny bude zářit novotou. Sokolovský deník [online]. 2012-10-03 [cit. 23-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 495.
- ↑ GNIRS, Anton. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale. Der politische Bezirk Elbogen. Praha: Verlag der Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik, 1927. 360 s. S. 123–124. (německy)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svaté Anny na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: