Kaple svaté Barbory (Grabštejn)
| Kaple svaté Barbory na zámku Grabštejn | |
|---|---|
 Interiér zámecké kaple sv. Barbory na zámku Grabštejn | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Liberec |
| Obec | Chotyně |
| Lokalita | Grabštejn |
| Souřadnice | 50°50′46″ s. š., 14°52′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | liberecký |
| Farnost | Hrádek nad Nisou |
| Status | zámecká kaple |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Zasvěcení | Barbora z Nikomédie |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | renesance |
| Výstavba | 1569 |
| Další informace | |
| Kód památky | 32126/5-4317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Grabštejn) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svaté Barbory na zámku Grabštejn je bohatě zdobená sakrální prostora datovaná k roku 1569.[1] Díky výzdobě a náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance[2] a raného manýrismu v Čechách. Jako součást hradu a zámku Grabštejn je od roku 1966 je chráněna jako kulturní památka.[3]
Historie
Zámecká kaple na Grabštejně je doložená již v roce 1387, 1391 a v roce 1393. Renesančně ji dal v roce 1569 přestavět Jiří Mehl ze Střelic. Původní figurální a ornamentální výmalba byla počátkem 19. století přemalována.[4] Restaurovány byly roce 1908[5] Pavlem Bergnerem z Prahy.[4]
Architektura
Kaple je obdélná. Má také dvě obdélná okna. Je sklenutá třemi kříži s hřebínky. Na severní straně je klenba zasazena na hranolových pilířích, mezi kterými probíhá empora a oratoř. Vzadu je zděná kruchta na dvou sloupech. Celý interiér je pokryt nástěnnými malbami ze druhé poloviny 16. století.[5] Podle nejnovějších výzkumů je autorem maleb v kapli nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě.[6] Malby představují grotesky, figury andělů, světců, alegorie Ctností a Nectností. Na stěnách a klenbách se nacházejí medailóny ve kterých jsou zobrazeny figurální výjevy ze života Ježíše Krista a Panny Marie. V hlavním medailónu se nachází obraz Posledního soudu.
K vybavení patří rámový oltář, který je dvoupatrový. Je na něm kopie původní renesanční tabule znázorňující Pannu Marii (Maria im Grünen[4]) pečující o zahradu od saského mistra z počátku 16. století.[5] Originál obrazu visel v gallasovském paláci ve Vídni.[4] Obraz byl poškozen při požáru v roce 1843. V nástavci oltáře je obraz Ukřižování od Josefa Berglera z roku 1819. Na oltářní menze je gotická dřevořezba sv. Barbory. Čtyři lavice pocházející ze 16. století jsou opatřeny malovanými groteskami. Před kaplí je hala s původním schodištěm na kruchtu.[5] V letech 2005–2009 byla kaple zrestaurována.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ TIŠEROVÁ, Renata. Soupis nemovitých kulturních památek v libereckém kraji (A-Le). Liberec: Národní památkový ústav, 2010. 272 s. Dostupné online. ISBN 978-80-903934-2-4. S. 122.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. Kapitola Grabštejn (okres Liberec, 7b), s. 59.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-16]. Identifikátor záznamu 143682 : Hrad a zámek Grabštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ANDĚL, Rudolf. Praha: Svoboda, 1984. 25-089-84. S. 127.
- ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I.. Praha: Academia, 1977. 644 s. S. 357.
- ↑ WINZELER A KOL., Marius. Grabštejn zapomenutý a objevený. 1.. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a rozvoj státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s. ISBN 978-80-260-4698-1. S. 32–33.
- ↑ VÁCHA, Radim. Příběh záchrany kaple sv. Barbory a záhada panoaux.. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Kaple sv. Barbory, hrad Grabštejn.