Kaple svatého Šebestiána (Mikulov)
Kaple svatého Šebestiána v Mikulově | |
---|---|
pohled od východu, stav 2020 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Břeclav |
Obec | Mikulov |
Souřadnice | 48°48′23,08″ s. š., 16°38′46,31″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | mikulovský |
Farnost | Mikulov - sv. Václav |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | barokní |
Výstavba | 17. století |
Další informace | |
Kód památky | 29771/7-1514 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svatého Šebestiána v Mikulově je kaple na vrchu Svatý kopeček, východně od centra města Mikulov. Spadá pod římskokatolickou farnost u kostela svatého Václava. V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou.
Historie
Základní kámen ke kostelu sv. Šebestiána na Svatém Kopečku byl položen v roce 1623 tehdejším majitelem mikulovského panství, kardinálem Františkem z Ditrichštejna, moravským gubernátorem a nejbohatším aristokratem v zemi. Stavba měla být poděkování Bohu za přečkání morové epidemie v Mikulově roku 1622.
Archiválií není mnoho a často v nich různým překladem vznikal zmatek. O komplexu staveb na Svatém Kopečku u Mikulova se zmiňuje urbář z roku 1629. Vedle kostela pak mecenáš nechal postavit samostatně stojící zvonici dle italského způsobu - Kampanilu, která měla lákat okolní lid ke každoročním mariánským poutím. Ke kostelu vede z města křížová cesta se zastaveními. Od 17. století se počet počet kapliček měnil, až se ustálil na dnešních 14 zastavení. V době kardinála, pokud máme věřit vedutám, stály pouze ty největší z nich, dále kaple Božího hrobu a kaple sv. Rozálie na konci poutní cesty.
Stavby však často trpěly povětrnostními vlivy i údery blesků. Tím pádem byly mnohokrát opravovány. Během josefínských reforem byla tradice poutí přerušena. Celý areál zachránilo pouze to, že byl v soukromém držení Ditrichštejnů. V 19. století byl pak celý komplex staveb opraven a obnoven mikulovským proboštem Barensteinem.
Architektura
Kostel je postaven na půdorysu řeckého kříže s pravou centrální kupolí na pendentivech. Pokud je stavba s největší pravděpodobností původní z dob kardinála, jedná se o jednu z nejstarších pravých kupolí na Moravě, ne-li nejstarší vůbec. Uvnitř se naházely tři oltáře sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského, tedy ochránci před morem. Na počátku 18. století byla ke kostelu přistavěna malá sakristie.
Architekturu chrámu zdobí čtyři tympanony s půlkruhovými termálními (termovými) okny, které odkazují na italský vliv (zřejmě benátský) a italskou předlohu stavby. Ze tří stran ve štítech zdobí tympanony ditrichštejnský erb se dvěma vinařskými noži. Dle starých vedut je vidět, že v rozích křížení se nacházely malé věžičky (lucerny). Je tedy možné, že kostel představuje verzi byzantských pětikupolových chrámů, kterými se inspirovali i italští renesanční architekti. Kupole je pak zakončena samostatnou lucernou s křížem. Badatelé potvrzují, že stavba má formální znaky architektury z dob kardinála Františka Ditrichštejna (1570–1636).
Jména architektů chybí. Velmi často se mluví o Giovannim Giacomu Tencallovi, což je dnes velmi nepravděpodobné, jelikož dle posledních výzkumů se narodil kolem roku 1600 a na takový úkol byl velmi mlád. S větší vážností se mluví o císařském rudolfínském architektovi Pražského hradu Giovannim Maria Filippim, který pracoval pro kardinála v Brně na jezuitské koleji, nyní zbourané a staviteli Ondřeji Ernovi, který pro Ditrichštejny rovněž projektoval stavby i v Mikulově.
Ve zvonici visí zvon o váze téměř čtyři a půl tuny, který v roce 1768 odlil mikulovský zvonař Jan Adam Henkelmann.[1]
Odkazy
Literatura
- DYKAST, Ondřej. Architektura Svatého kopečku v Mikulově. Brno, 2016 [cit. 2021-11-07]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ondřej Jakubec. Dostupné online.
Reference
- ↑ ŽIDKOVÁ, Klára. Na kopečku slavili obřady plodnosti pohané. Brněnský deník. 2012-02-20. Dostupné online [cit. 2022-06-15].
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Šebestiána na Svatém kopečku na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tadeáš Bednarz , Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Frantisek.mikulov, Licence: CC BY-SA 4.0
Italizující tympanon s termovým oknem a erbem Dietrichštejnů.