Kostel svatého Štěpána (Chotěbudice)

Kaple svatého Štěpána
v Chotěbudicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecKrásný Dvůr
LokalitaChotěbudice
Souřadnice50°16′4,89″ s. š., 13°19′22,98″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátkrušnohorský
Farnostděkanství Mašťov
Statushřbitovní kaple
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníSvatý Štěpán
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaKrásný Dvůr, ČeskoČesko Česko
Kód památky43726/5-1201 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Torzo římskokatolického kostela svatého Štěpána stojí v polích 1,3 km západně od Chotěbudic v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněný jako kulturní památka.[1]

Historie a stavební vývoj

V místech, kde stojí zbytky kostela, se nacházela středověká ves Mladějov. Poprvé je v pramenech doložená v roce 1196, kdy patřila k nadání nově zakládaného kláštera cisterciáků v Mašťově. Zánik Mladějova se dříve dával do souvislosti s II. křižáckou výpravou v roce 1421.[2] Tato domněnka však neodpovídá skutečnosti: Ještě v roce 1455 se Mladějov uvádí zároveň s Chotěbudicemi jako vesnice, o nichž probíhalo dědické řízení.[3] Teprve v roce 1540 je Mladějov označený jako "pustá" vesnice. Zároveň je poprvé uvedeno zasvěcení kostela, stejné jako v současnosti.[4] Kostel už v té době patřil k Chotěbudicím.

Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, kdy je uveden v registru papežských desátků.[5] První doložený patron kostela je v roce 1363 Bušek z Hluban se svými dvěma syny, kteří na místo zemřelého faráře Pavla prezentovali Jana ze Skytal.[6] Jména farářů jsou známa i pro roky 1395 a 1405. V prvním případě to byl Petr ze Žatce, ve druhém Matyáš.[7] Po třicetileté válce, v roce 1662, se kostel stal filiálním k farnosti Mašťov. Tento stav trval do roku 1852, kdy byl převeden do podlesické farnosti. V roce 2012 byl vzhledem ke stavu kostela jeho statut zrušen.[8] V sedmdesátých letech dvacátého století se zřítila jeho střecha. V roce 1986 byl spolu s dalšími kostely na Podbořansku navržen k demolici, ke které však už nedošlo.[9]

V kostelním inventáři z roku 1786 se uvádí pozitiv, umístěný na boční tribuně. Ale už v roce 1833 je označen jako polámaný s vykradenými cínovými píšťalami.[10]

Odborné názory na dobu postavení kostela se liší. Zatímco Dobroslav Líbal ji klade na konec 3. čtvrtiny 13. století,[11] Jaroslav Skopec připouští 1. polovinu 14. století.[12]

Z původní stavby se dochovalo veškeré obvodové zdivo. Svým půdorysem je kostel ojedinělou stavbou v celorepublikovém rámci. Na východě i západě má stavba symetrické polygonální zakončení v podobě pěti stran desetiúhelníku. Původní jsou i dvě úzká hrotitá okna na jižní fasádě. Někdy v pozdně gotickém období byla do lodi vložená příčná zeď s vítězným obloukem. Dendrochronologický rozbor dřevěných zbytků západní kruchty prokázal, že byla postavena kolem roku 1610. Kostelní inventář z roku 1758 uvádí při kostele kostnici. Jedná se o přístavek na severní straně lodi, postavený zřejmě nedlouho před tím. Někdy v té době byly do lodi proraženy obloukové okenní otvory a proražen mladší vstup ve v západní zdi.[9] Oltářní menza na jižní straně vítězného oblouku pochází z postranního oltáře, doloženého v roce 1858. Poslední velká rekonstrukce kostela byla dokončena v roce 1887.[13]

Galerie

  • Pohled na kostel od jihu v roce 1996
    Pohled na kostel od jihu v roce 1996
  • Vítězný oblouk v roce 1996, vpravo torzo menzy barokního oltáře
    Vítězný oblouk v roce 1996, vpravo torzo menzy barokního oltáře
  • Jižní fasáda kostela v roce 1996
    Jižní fasáda kostela v roce 1996

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-25]. Identifikátor záznamu 156054 : Kostel sv. Štěpána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. S. 322.  (Dále jen Rott 1902.)
  3. ↑ FRIEDRICH, Gustav (ed). Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích XXXVII/2. Praha: Královská česká společnost nauk, 1941. 1635 s. Dostupné online. S. 1448–1449. 
  4. ↑ VAVROUŠOVÁ, Anna (ed). Desky zemské Království českého. Desky zemské větší sv. 4. Praha: Ministerstvo školství a národní osvěty, 1935. 420 s. S. 96. 
  5. ↑ TOMEK, Wácslaw Wladiwoj. Registra decimarum papalium čili registra desátků papežských z dioecézí pražské. Praha: Královská česká učená společnost, 1873. 108 s. Dostupné online. S. 68–69. 
  6. ↑ EMLER, Josef (ed). Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim. Praha: [s.n.], 1874. 142 s. Dostupné online. S. 9. 
  7. ↑ Rott 1902, s. 321.
  8. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 156. 
  9. ↑ a b Kaple sv. Štěpána [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-08-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska,Zatecka a Podbořanska. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 151 s. ISBN 80-86067-77-7. S. 57. 
  11. ↑ LÍBAL, Dobroslav. Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek. Praha: Unicornis, 2001. 607 s. ISBN 80-901587-8-1. S. 130. 
  12. ↑ SKOPEC, Jaroslav (ed.). Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 273.  (Dále jen Skopec 2022.)
  13. ↑ Skopec 2022, s. 276–278.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chotěbudice Štěpán1.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Jižní fasáda kostela v Chotěbudicích v roce 1996
Chotěbudice Štěpán3.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Pohled na kostel v Chotěbudicích od jihu v roce 1996
Chotěbudice Štěpán.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Chotěbudice Štěpán2.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Vítězný oblouk kostela v Chotěbudicích, stav 1996