Kaple svatého Ducha (Liběchov)

Kaple svatého Ducha, Božího hrobu a svatého Kříže v Liběchově
Kaple sv. Ducha a Božího hrobu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
ObecLiběchov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostLiběchov
Statuskaple
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelměsto Liběchov
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Typ stavbyjednolodní
Výstavba1654
Specifikace
Délka21 metrů
Šířka11 metrů
Umístění oltářena jihovýchod
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
UlicePod Kostelíčkem
Kód památky24923/2-1340 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická kaple svatého Ducha, Božího Hrobu a svatého Kříže (místně též Horní kostel či Kostelíček) je raně barokní sakrální stavba, stojící na vrchu nad městem Liběchov. Od 31. prosince 1966 je kaple chráněnou kulturní památkou.[1]

Jedná se o staré poutní místo, jehož hlavní přístupová cesta je lemována čtrnácti výklenkovými kaplemi křížové cesty, které ji propojují s farním kostelem svatého Havla.[2]

Historie

Výstavbu kaple na viničném vrchu nad Liběchovem inicioval tehdejší majitel liběchovského panství, pan Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. Stavba, zaujímající dominantní polohu v krajině, byla dokončena roku 1654.[3] Kromě sakrálního prostoru se v kapli nachází též krypta, ve které byl hrabě Villani roku 1656 sám pohřben. Renovace kaple proběhla v roce 1730, díky panu hraběti Janu Jáchymovi Pachtovi. Nový pán liběchovského panství Jakub Veith v roce 1823 nechává ke kapli přistavit věž, do níž byly umístěny zvony z původní dřevěné zvonice, stojící na svahu před kaplí.

Zatím poslední oprava exteriéru i interiéru kaple proběhla v roce 1928, kterou financoval nový majitel panství, pan František Homolka, následně byla kaple 9. června 1929 znovu vysvěcena.

V noci z 13. na 14. dubna 1966 vyhořela věž kaple v důsledku úderu blesku. Oprava věže a střechy se uskutečnila v letech 1968-69.

Roku 1973 byly z krypty nedůstojně přeneseny ostatky rodiny Veithů do neoznačených hrobů na liběchovském hřbitově.[4][5] V roce 2016 Spolek pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě hroby na liběchovském hřbitově identifikoval, opravil, ostatky ošetřil a pro zachování historické paměti pořídil a instaloval památník.[6]

Ačkoli se město Liběchov snažilo kostel zakoupit od vlastníka Národního muzea již od roku 2011, nebyla pro malou angažovanost tato jednání úspěšná.[7] Město se pak pokoušelo dále kostel zakoupit do svého vlastnictví, se záměrem zde vybudovat multifunkční komunitní centrum.[8] Katolická církev kostel zakoupit chtěla v 90. letech, avšak neměla na koupi peníze.[7] V reakci na neustále se zvyšující počty pravoslavných věřících hledá česká pravoslavná církev objekty, které by mohla využívat.[9] V reakci na místní dojíždějící pravoslavné věřící do chrámů na Mělníku a v Roudnici nad Labem se v roce 2018 rozhodla Pravoslavná církev kostel zakoupit. Pražské arcibiskupství, pod které oblast církevně náleží, pověřilo mitroforního protojereje Miroslava Šantina, faráře při kostele sv. Josefa v Roudnici, žijícího v Liběchově, aby jménem církve ve věci zakoupení kostela jednal s Národním muzeem.[7][8] Pravoslavná církev s muzeem podepsala kupní smlouvu za 400 000 Kč, přičemž odhadní cena kostela byla 330 000 Kč.[7] Podle vyjádření muzea byl důležitým aspektem pro prodej příslib rekonstrukce a využívání k bohoslužebným i kulturním účelům.[8] Po vlně nevole a vysokého nátlaku v malé obci vůči církvi, kterou prodej kostela vyvolal odstoupili pravoslavní od kupní smlouvy.[7][8] Muzeum uvedlo, že může majetek ve vlastnictví prodávat komu chce a jednostrannému vypovězení ze strany církve se zpočátku bránilo. Následně však výpověď smlouvy ze strany církve potvrdilo.[7][8] Město Liběchov nakonec nabídlo vyšší částku (420 000 Kč), než byla ochotna zaplatit církev a kostel získalo do svého užívání jako komunitní centrum.

Současnost

V roce 2011 proběhlo v kapli a okolí mezioborové setkání umělců, přírodovědců a architektů pořádané studenty Janem Trejbalem a Markem Přikrylem z kterého vznikla publikace s názvem Resuscitace místa – kaple Liběchov. Akce měla také ohlas v médiích a publikacích.[10][11][12]

Od roku 2019 jsou kaple a přilehlé pozemky v majetku města Liběchov, které shání prostředky na její opravu. Přislíbena je finanční účast Ministerstva kultury.[13]

V roce 2023 se kaple nachází v neopraveném stavu, od doby, kdy se jej snažila zakoupit pravoslavná církev, byl spolkem, coby novým vlastníkem obehnán plotem, neboť hrozilo nebezpečí pádu omítky. Opravy se kaple k roku 2023 stále nedočkala.

Teprve v roce 2024 bylo kolem kaple postaveno lešení a byla sňata stávající střešní krytina.

Patrocinium

Dne 10. dubna 2021 se uskutečnila on-line schůzka vedení města Liběchov a zástupců spolku Liběchov sobě. Jejím cílem bylo najít správné označení pro horní kostel, které by bylo podloženo historickými prameny. Dosud se totiž střídavě užívalo označení kostel nebo kaple a v názvu se objevovala zasvěcení sv. Duchu, Božímu hrobu (sv. Hrobu) a sv. Kříži. Spolek ve spolupráci s historikem umění Vítězslavem Štajnochrem vyhledal doklady o proměnách názvu památky. Správný a úplný název kaple zní kaple sv. Ducha, Božího hrobu a sv. Kříže.[14]

Galerie

Osoby angažované v záchraně kaple

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-09-06]. Identifikátor záznamu 136011 : Kostel sv. Ducha, Liběchov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Staré poutní místo poničil požár i zloději [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  3. Kostel sv. Ducha [online]. http://pamatkovykatalog.cz [cit. 2016-09-03]. Dostupné online. 
  4. Z historie i současnosti kostelíčka v Liběchově [online]. kostelicek.eu, text Ing. Josef Janáček [cit. 2016-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. 
  5. kaple sv. Ducha a sv. Hrobu v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
  6. Pietní místo v hrobce kostela Svatého Ducha a Božího hrobu. Liběchov: Spolek pro záchranu kostelíčka Liběchov sobě, 2020. 8 s. S. 2. 
  7. a b c d e f Církev obešla město. Mylně. [online]. MF Dnes [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  8. a b c d e Prodej kostela vylekal město Liběchov [online]. 5plus2.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  9. Pravoslavní v ČR [online]. hks.re [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  10. Abychom neklesli spolu s klesajícími [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  11. Centrum pro teoretická studia. www.cts.cuni.cz [online]. [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  12. Příroda nemá být víc než člověk. Botanik Jiří Sádlo se „mrcasí v sajrajtu“ a píše o tom knihy. Radio Wave [online]. 2020-07-21 [cit. 2022-07-14]. Dostupné online. 
  13. Prodej kostela vylekal město Liběchov [online]. znicenekostely.cz [cit. 2022-02-17]. Dostupné online. 
  14. Kaple sv. Ducha, Božího hrobu a sv. Kříže. Poznej domy [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kolektiv: Liběchovský kostelíček na Viniční hoře. Kostel svatého Ducha a Božího hrobu s patronátní hrobkou; Liběchov, 2017; 52 s.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Liběchov, socha Krista Spasitele.png
Autor: Milada13, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel sv. Ducha, Libechov.jpg
Autor: KarelTvrdik, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Liběchov, kaple sv. Ducha (2).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Ducha na Viničním vrchu v Liběchově
Liběchov, kaple sv. Ducha.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Ducha nad Liběchovem
Liběchov, kaple sv. Ducha (1).jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Kaple sv. Ducha na Viničním vrchu v Liběchova, v pozadí tepelná elektrárna Mělník
Terasy viniční trati, Liběchov, okr. Mělník, Středočeský kraj 01.jpg
Autor: Horakvlado, Licence: CC BY-SA 4.0
Terasy viniční trati, Liběchov, okr. Mělník. Čtyři sta let stará viniční trať bývala na vrchu nad Labem do 90. let 20. stol. Terasy postavené z opuky a pískovce jsou dílem italských mistrů, kteří jihozápadní svah kdysi domodelovali ve stylu italských zahrad. Rozlohou a objemem použitého kamene patřila dlouhou dobu dnes již opuštěná chátrající vinice k nejrozsáhlejším stavebním dílům v okolí.
Liběchov, křížová cesta.jpg
Autor: Vlach Pavel, Licence: CC BY-SA 4.0
Křížová cesta pod kaplí sv. Ducha v Liběchově
Kostel svatého Ducha v Liběchově 2024.jpg
Autor: MKoala, Licence: CC BY-SA 4.0
Kostel svatého Ducha v Liběchově 2024.