Kaple svatého Jana Nepomuckého (Ležnice)
Kaple svatého Jana Nepomuckého v Ležnici | |
---|---|
Pohled na průčelí | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Okres | Sokolov |
Obec | Horní Slavkov |
Lokalita | Ležnice |
Souřadnice | 50°8′6,1″ s. š., 12°49′40,94″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kaple svatého Jana Nepomuckého | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | plzeňská |
Vikariát | sokolovský |
Farnost | Loket nad Ohří |
Užívání | příležitostné |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko, novorománský sloh |
Výstavba | 1743–1743 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 100326 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svatého Jana Nepomuckého je drobná barokní stavba v malé vesnici Ležnice, základní sídelní jednotce města Horní Slavkov, v okrese Sokolov, v Karlovarském kraji. Nachází se v mírně svažitém terénu na návsi uprostřed vesnice.
Od roku 2003 je kaple chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Kapli nechal postavit roku 1743 místní rolník Georg Trum.[2] V druhé polovině 19. století došlo při stavebních úpravách v novorománském stylu k výrazné proměně její podoby. Přibyly zejména dekorativní prvky a svůj výraz zcela změnila barokní vížka.[3]
Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva a u Ležnice od roku 1946 probíhal geologický průzkum pro budoucí těžbu uranu. Následně byla v Ležnici byla vyhloubena uranová jáma a v roce 1950 vybudován uranový pracovní tábor Ležnice.[4] Od 50. let 20. století kaple chátrala a udržovali ji především původní Němci.[3]
Pravidelně v květnu se konala bohoslužba na uctění svatého Jana Nepomuckého. Po ní následovala v místních hostincích lidová veselice spojená s hudbou a tancem. Na tuto tradici navázaly po roce 2000 Ležnické dožínky, které zahajuje dopolední mše u kaple.[5]
K opravám kaple došlo v roce 1996.[2] K další opravě došlo v roce 2001 nákladem přibližně 300 tis. Kč z daru manželů Žemličkových a v roce 2002 provedlo město Horní Slavkov odvedení povrchových vod a dlažbu ke kapli.[6]
Stavební podoba
Architektonicky jednoduchá kaple byla postavena na osmiúhelníkovém, respektive obdélném půdorysu s okosenými rohy s bosáží na nárožích. Kaple má břidlicí krytou klasickou barokní sanktusovou vížku s křížkem na vrcholu. Vstupní průčelí je završeno trojúhelným štítem, kde je v kruhovém vlysu uveden letopočet 1743. V bočních stěnách jsou půlkruhově zakončená okna lemovaná paspartami se štukovými profily.[7][3]
V kapli stávalo pět barokních soch z konce 18. století. Oltářní antependium zdobila diletantská malba z počátku 19. století. Zobrazovala v baroku časté ikonografické ztvárnění smrti svatého Jana Nepomuckého, shozeného do vod Vltavy.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Kaple sv. Jana Nepomuckého, Ležnice [online]. Římskokatolická farnost Loket [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 170.
- ↑ TOMÍČEK, Rudolf. Těžba uranu v Horním Slavkově. Sokolov: Okresní muzeum Sokolov, 2000. 294 s. ISBN 8023867334. S. 35, 229.
- ↑ HLOUŠEK, Milan. Co je přírodní, má kvalitu, hlásaly bio dožínky v Ležnici. sokolovský deník.cz [online]. 2010-09-06 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Program regenerace MPZ Horní Slavkov [online]. Město Horní Slavkov [cit. 2018-02-13]. S. 29. Dostupné online.
- ↑ Kaple sv. Jana Nepomuckého [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-23]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
- Historie Ležnice
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: