Kaple svatého Jana Nepomuckého (Letohrad)
Kaple svatého Jana Nepomuckého | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Souřadnice | 50°2′5,44″ s. š., 16°29′31,24″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Další informace | |
Kód památky | 40695/6-4019 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kaple svatého Jana Nepomuckého stojí nad městem Letohrad na výšině zvané Kopeček (432 m n. m.).[1]
Historie
Po misiích v roce 1629 bylo postaveno na návrších v okolí Kyšperka devět misionářských křížů, a tři byly postaveny i na Kopečku. Vznik kaple je vázán ke snaze katolické církve o vzbuzení úcty k tehdy novému světci sv. Janu Nepomuckému a povznesení českého národa po třicetileté válce. Mezi šiřitele svatojánského kultu patřila i hraběcí rodina Kolovratů, která vystavěla v roce 1714 na Kopečku nad městem, na místě tří misionářských křížů, malou kapličku sv. Jana Nepomuckého, k níž přicházela četná procesí. Téhož roku se také konala první svatojánská pouť.
Jan Václav Breda dal kolovratskou kapli na Kopečku rozbořit a na jejím místě postavil roku 1734 novou kapli, aby více vyhovovala poutníkům. V roce 1736 byly kolem kaple vystavěny ambity, aby poutníci byli chráněni před nepohodou. Ještě téhož roku dalo město vysázet podél cesty od města po hřebenu Kopečka ke kapli lipovou alej. Podle turistického průvodce z roku 1995 byl stavitelem kaple Donát Theodor Morazzi z Chrudimi.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 3 602 000 Kč.[2]
rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
---|---|---|---|---|
částka | 380 | 1 772 | 600 | 850 |
Architektura
Kaple má půdorys pětiúhelníku – dle pěti hvězd kolem světcovy hlavy. Hvězdy představují světcovy ctnosti: víru, naději, lásku, dobročinnost a sílu. Ambity kolem i oltář uvnitř kaple mají také půdorys pětiúhelníku. Všech pět rohů ambitů je ozdobeno cibulovitými věžičkami, v nichž jsou zavěšeny zvonky. V ambitech se nalézá jedna z původních pěti zpovědnic.
Interiér
Pětiboký je i oltář v kapli. Na každém z pěti dvířek svatostánku je vyřezán jeden děj ze světcova života: Putování do Staré Boleslavi, zpověď královny Žofie, natažení na skřipec, pálení smolnicemi a svržení z pražského mostu do Vltavy. Ve střední části je na každém z pěti rohů umístěna socha jedné ze světcových ctností (víra, láska, naděje, štědrost a statečnost). Na vrcholu stojí na oblaku socha světce na zeměkouli.
Stěny a strop byly původně bohatě vymalovány. Později byla malba velmi poškozena vlhkostí. Roku 1864 byla omítka opravena, ale fresky zničeny.
Křížová cesta v ambitech je z r. 1847 malovaná kyšperskými malíři Dominikem Umlaufem a jeho synem Janem. Dále je v ambitech kaple Nejsvětější Trojice oltář sv. Antonína Paduánského.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Josef Špaček, Licence: CC BY-SA 4.0
Panoramatická fotka kaple Sv. Jana Nepomuckého focená z Hradiště.
Autor: Petr1888, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: