Kaple svatého Josefa Kalasanského (Kyjov)

Kaple sv. Josefa Kalasanského
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0 Kaple sv. Josefa Kalasanského
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°0′40,9″ s. š., 17°7′33,24″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kaple sv. Josefa Kalasanského
Základní informace
Církev	římskokatolická církev
Zasvěcení	Josef Kalasanský
Architektonický popis
Typ stavby	kaple
Výstavba	1864–1868
Specifikace
Umístění oltáře	západ
Další informace
Adresa	Kyjov, Česko Česko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická kaple svatého Josefa Kalasanského, zvaná také Gymnazijní nebo Piaristická kaple, je neorománská stavba z roku 1868 severně od centra Kyjova na Komenského ulici v těsném sousedství Klvaňova gymnázia. Kapli postavili piaristé, kteří v Kyjově působili v letech 1760–1897.

Piaristé byli do Kyjova pozváni městskou radou k založení latinské školy. Zřízení piaristické residence povolila císařovna Marie Terezie. Ve městě byli slavnostně přijati 24. listopadu 1760 a o dva dny později začali v budově fary vyučovat prvních 104 žáků. Pozemky ke stavbě rezidence a kaple získali na severním předměstí za tzv. Mlýnskou branou. Samotná stavba rezidence byla zahájena 11. září 1764. Na její vybudování byl použit i materiál z Mlýnské brány, jejíž zbourání pro tento účel bylo povoleno zemským úřadem. Stavba byla dokončena roku 1771. Byla to dvoupatrová barokní budova, k níž ze severu přiléhal přízemní dům, ve kterém byl refektář. Z jižní strany byla v roce 1775 přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého se dvěma oltáři a varhanami. Celá výstavba byla ukončena roku 1780 a sídlilo zde pět piaristů: představený, tři vyučující a jeden bratr, který se věnoval misijní činnosti na venkově. V roce 1806 město postihl velký požár, při němž vyhořela i budova rezidence. Brzy však byla obnovena.

Později už budova pro výuku kapacitně nestačila a proto se obecní rada rozhodla pro přístavbu a zrušení dosavadní kaple, která měla být později nahrazena kaplí novou. Základy pro novou kapli se začaly hloubit 7. března 1864 a 31. března byl slavnostně položen základní kámen. Stavbu pak řídil místní zednický mistr Josef Berger s pomocí tesařského mistra Franze Glosse. Práce byly krátce přerušeny v roce 1866 kvůli Prusko-rakouské válce. Vysvěcena byla 27. srpna 1868 kyjovským děkanem Janem Otavou. Z původní kaple sv. Jana Nepomuckého sem byla přenesena část inventáře, jako např. obrazy sv. Josefa Kalasanského z 2. poloviny 18. století.

Kyjovští piaristé po celou dobu budovali rozsáhlou knihovnu. V roce 1811 obsahovala 622 svazků, které sami kupovali nebo získávali jako dary od mecenášů. Svou knihovnu jim například v roce 1754 odkázal kyjovský primátor Jan František Filip. V roce 1915 přešla knihovna do vlastnictví městského muzea. Tehdy obsahovala přes 1000 svazků a v současné době je součástí sbírkového fondu Vlastivědného muzea v Kyjově. Mezi svazky je například prvotisk Legenda aurea vytištěný v Norimberku roku 1478, Bible česká z roku 1556 nebo Hájkova kronika z roku 1570. Je zde i Kosmografie česká Sebastiana Münstera z roku 1574, encyklopedické dílo o zemích, národech a dějinách světa.

Činnost piaristů v Kyjově byla ukončena roku 1897, kdy v jejich budovách vzniklo české gymnázium. Jeho prvním ředitelem se stal Josef Klvaňa, po kterém bylo později i pojmenováno.

V horní části stavby je na fasádě obloučkový neorománský vlys. Nad samotným vchodem je keramická mozaika Posledního soudu od akademického malíře Jano Köhlera, který žil v sousedních Strážovicích. Ještě výše je umístěna socha anděla strážného. Úzká a vysoká čtyřboká věž má trojdílná neorománská okna. Z ulice je vidět pouze průčelí a horní část kaple, zadní část zasahuje do dvora gymnázia.

V interiéru je hlavní dřevěný oltář z roku 1868. Jsou na něm dřevořezby sv. Cyrila, sv. Mětoděje, sv. Václava a sv. Hedviky. Vysoko nad oltářem je v kulaté vitráži zobrazen sv. Josef Kalasanský jako učitel a vychovatel. Na jižní straně presbytáře je v půlkruhovém okně vitráž blahoslavené Anežky České, na severní sv. Víta. Na kůru jsou pak dvě podobná boční okna s vyobrazením sv. Cecilie a sv. Davida. Na největších oknech v hlavní lodi je Panna Maria s Ježíškem a Janem Křtitelem (jižní strana) a milosrdný Kristus odpouštějící hříchy mladému kajícníkovi (severní strana). Nad vnitřními dveřmi u hlavního vstupu je vitráž Anděla Strážného.

V presbytáři jsou umístěny dva obrazy. Nejstarší barokní obraz sv. Jana Nepomuckého pochází pravděpodobně z původní malé kaple sousední piaristické koleje. Naproti na jižní straně je obraz zakladatele piaristického řádu Josefa Kalasanského. V hlavní lodi je barokní obraz Bičování Krista a ze zrušeného bočního oltáře obraz sv. Jana Nepomuckého. V sakristii je barokní plátno Ukřižovaný Kristus s Maří Magdalenou.

Na severní straně hlavní lodi je malba na skle ve tvaru kříže zobrazující sv. Václava. V roce 1944 ji vyhotovil technik kyjovské sklárny Jaroslav Melich. Obrazy křížové cesty pro kapli vytvořila absolventka kyjovského gymnázia Petra Tomčalová při příležitosti 100. výročí trvání českého gymnázia ve městě.

V celé kapli jsou tři sochy: sv. Josef, sv. Alois a v roce 1944 pro kapli zhotovil Antonín Berka dřevěný reliéf Matky Milosrdenství. Varhany v roce 1868 postavil vídeňský varhanář Carl Hesse (1808–1882).^[1]

V severní stěně hlavní lodi je vsazena pamětní mramorová deska v antickém slohu, na níž jsou jména 5 profesorů a 37 absolventů kyjovského gymnázia, kteří zahynuli během 1. světové války. Jano Köhler v roce 1907 provedl ornamentální výmalbu celé kaple. V letech 1992–1994 proběhla rekonstrukce kaple a z výmalby zůstaly pouze ornamenty na klenbě a také dva andělé po stranách presbytáře. Při této rekonstrukci byla položena i nová dlažba a pořízeny dvě nové zpovědnice. Proběhla také liturgická úprava obětního stolu, na nějž byly použity dřevěné reliéfy čtyř evangelistů z původní kazatelny.

Ve věži bývaly zavěšeny dva zvony. Zvon z roku 1812 zasvěcený sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavovi byl rekvírován 16. května 1916 na válečné účely, stejně jako o něco dříve měděná střecha věže.^[2] Druhý zvon "sv. Maria" z roku 1694 byl odevzdán 31. října 1917. Zabaveny byly 16. února 1918 i cínové píšťaly z varhan o váze 36 kg.

• 
  Hlavní vchod s mozaikou Posledního soudu
• 
  Socha anděla strážného
• 
  Pohled od jihu
• 
  Vitráž se svatým Davidem
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Vitráž s Madonou, Ježíšem a Janem Křtitelem
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
  Vitráž s Kristem odpouštějícím mladému kajícníku

• JIREČEK, Miroslav. K situaci piaristických kolejí na jižní Moravě v 19. století. Brno, 2009 [cit. 2015-06-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Jiří Mihola. Dostupné online.
• OBROVÁ, Jitka. Nástin dějin piaristického řádu s exurzem do dějin piaristické rezidence v Kyjově. Brno, 2010 [cit. 2015-06-15]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Cyrilometodějská teologická fakulta. Vedoucí práce Miloslav Pojsl. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatého Josefa Kalasanského na Wikimedia Commons