Kaple svatého Maxmiliána (Svatý Jan pod Skalou)

Kaple svatého Maxmiliána
Poloha
AdresaSvatý Jan pod Skalou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°58′11,64″ s. š., 14°7′49,39″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky38193/2-385 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple svatého Maxmiliána stojí ve Svatém Janu pod Skalou od roku 1849. Byla postavena jako rodinná hrobka rodiny Bergerů v neogotickém stylu.[1] Součástí kaple je i hřbitov a krypta.

Kaple

Kaple byla postavena stavitelem Bernardem Gruebrem z Mnichova.[2] Bernard Grueber byl v letech 1844-1874 profesorem architektury na Německé polytechnice v Praze[3] a kromě kaple sv. Maxmiliána postavil několik významných staveb v Praze. Kamenickou práci na kapli povedl pražský kameník Jedlička. Kaple byla před rokem 1988 zapsána do seznamu chráněných památek.[4]

Kapli nechal postavit Maxmilián Berger, proto byla zasvěcena svatému Maxmiliánovi.[2] Kaple je postavena v neogotickém stylu, stejně jako její kamenná výzdoba.[1] Před vchodem do kaple se nachází portikus v gotickém stylu,[2] na jehož vrcholku stojí kříž.[1] Horní, bohatěji zdobená část kaple sloužila k náboženským účelům, spodní část jako krypta. V čele krypty je jednoduchý oltář s křížem, po stranách jsou uloženy rakve se zesnulými. Nad jejím vchodem stojí anděl držící v rukách stuhu s latinským nápisem: "Venit hora et nunc est quando mortui audient vocem Filii Dei", což česky znamená „Přijde hodina a nyní je, kdy mrtví uslyší hlas syna Božího.“ V kapli jsou mozaikovitá barevná okna (vitráže) v gotickém stylu.[2] Před vchodem do kaple stojí socha anděla spolu s náhrobkem Karla Bergera. Jako jediný z rodiny Bergerů nebyl uložen do krypty, protože spáchal sebevraždu.[1]

V současnosti kaple patří obci. Pořádají se v ní různé kulturní akce či výstavy.[2]

Rodina Bergerů

JUDr. Maxmilián Berger byl tehdejším majitelem statků Svatého Jana pod Skalou u Berouna, Štěpánova u Chotěboře, Dobříče u Smíchova, Vysokého Újezda a Ptáků. Roku 1848 byl zvolen do říšského sněmu ve Vídni a byl místopředsedou spolku pro výstavbu Národního divadla.[5] Jeho manželka, hraběnka Walburga z Lacknerů,[1] byla zakladatelka první školy ve Svatém Janu pod Skalou a do krypty byla uložena jako první. Dále byl do hrobky uložen sám Maxmilian Berger,[2] jeho druhá manželka Kateřina Bergerová a nakonec jejich dva synové Štepán Emanuel Berger, který byl významným českých archeologem a Vilém.[1]

Rekonstrukce

Roku 1967 povalila vichřice na již částečně zchátralou kapli stromy, které kapli poničily. Rekonstrukce kaple byla dlouhodobá,[1] začala v 80. letech 20. století[2] a trvala několik desítek let, nicméně některé kamenné prvky se obnovit již nepodařilo.

Až v roce 2010 bylo dokončeno levé křídlo kaple, konkrétně přístupové schodiště, které bylo ve velmi špatném stavu.[1] Oprava pouze levého schodiště stála obec přes milion korun. Provedl ji kameník a odborný restaurátor Jaroslav Pacovský a oprava byla rozdělena na čtyři etapy. Před plánovanou opravou byla obcí uspořádána veřejná sbírka financí. Krom té opravu podpořil Středočeský kraj, Svatojánská společnost a Nadace českých památek.[6]

Stále probíhají drobné úpravy exteriéru i interiéru a obec shromažďuje finance na celkové dokončení rekonstrukce.[2]

Hřbitov

Na pozemku společně s kaplí stojí svatojánský hřbitov. Prvním pochovaným zde byl kromě rodiny Bergerů František Havlíček Včelakovský, katolický kněz, který zemřel roku 1877.

Na kapli je posazena pamětní deska v upomínku padlým vojínům v první světové válce. Na hřbitově se také nachází pomník konce druhé světové války.[7]

Hřbitov je oblíbený i u filmařů, natáčely se zde například seriály První republika[8] či Svatby v Benátkách.

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Svazek Obcí, Region Dolní Berounka. Svatojánské památky: Kaple sv. Maxmiliána - hrobka rodiny Bergerů.
  2. ↑ a b c d e f g h Kaple sv. Maxmiliána - Oficiální stránky Obce Svatý Jan pod Skalou. www.svatyjan.cz [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ↑ Ottův slovník naučný, heslo Grueber, Bernhard. Sv. 10, str. 534.
  4. ↑ Památkový katalog - 1000150164 - hřbitovní kaple sv. Maxmiliána. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ OÚ Svatý Jan pod Skalou, ed. Zajímavosti: Nahlédnutí do minulosti. Svatojánek. 2010, (1), 3.
  6. ↑ Svatojánská společnost. Oprava schodiště u kaple sv. Maxmiliána. Svatý Jan pod Skalou.
  7. ↑ Svatý Jan pod Skalou | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ LIŠKOVÁ, Petra. Filmaři si ve Svatém Janu pod Skalou oblíbili hřbitov. berounsky.denik.cz. 2013-11-19. Dostupné online [cit. 2017-03-27]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“