Kaple svatého Petra a Pavla (Třebíč)
| Kaple svatého Petra a Pavla | |
|---|---|
 (c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0 Kaple sv. Petra a Pavla | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Třebíč |
| Obec | Třebíč |
| Souřadnice | 49°12′51,05″ s. š., 15°53′14,03″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | Třebíčské |
| Farnost | Třebíč-Jejkov |
| Status | kaple |
| Užívání | příležitostné |
| Zasvěcení | svatý Petr a apoštol Pavel |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Pavel Blažek |
| Výstavba | 1657 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | uprostřed kaple |
| Stavební materiál | cihly |
| Další informace | |
| Adresa | křižovatka ul. Smila Osovského a Kateřiny z Valdštejna, Třebíč |
| Ulice | Smila Osovského a Kateřiny z Valdštejna |
| Kód památky | 35539/7-3111 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kapucínský klášter s kostelem Proměnění Páně) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svatého Petra a Pavla je drobná stavba zasazená v rohu zdi kapucínského kláštera na Jejkově, nemovité kulturní památky. Zbudována byla v roce 1657 na malém prostranství poblíž brodu přes řeku Jihlavu, spojující Jejkov s Novými Dvory.
Historie
Kapli svatých Petra a Pavla nechal svým nákladem zbudovat jejkovský mlynář Pavel Blažek v místě, kde se podle tradice roku 1629 s Třebíčí a svou vlastí loučili nekatolíci z Třebíče a okolí. K jejich rozloučení mělo dojít třetí den po Velikonocích. Početnému průvodu exulantů zde měli kázat Vavřinec Justýn a Jakub Petrozelin zvaný Kunštátský.[1] Průvod pak překonal řeku a přes Vladislav pokračoval na východ do Uher. Tak jako později zbudovaný blízký klášterní kostel i zbudování této kaple mělo oslavit návrat katolické církve do města; dosvědčuje to nápis nad vchodem do kaple: „Anno, quo alma fides renata Trebicii“.[2][3]
Původní kaple stávala uprostřed prostranství dnešní křižovatky ulic Smila Osovského, Kateřiny z Valdštejna a Hlavovy. Měla podobu lodžie: byla po třech svých bočních stranách otevřená, zazděnou částí směrem k řece. První obnova kaple je datována rokem 1829, při druhé obnově roku 1875 byly dosavadní tři otevřené boční zdi zazděny. Ze svého původního místa byla do rohu klášterní zdi přesunuta v roce 1938 při budování kanalizačního sběrače.[3]
Uprostřed kaple je malý oltář s obrazem sv. Petra a Pavel; autorem tohoto obrazu je Josef Kozlanský, někdejší profesor třebíčského gymnázia (1901–1907).[3]
Galerie
Zadní pohled na kapli, z areálu kláštera
Odkazy
Reference
- ↑ Pamětihodné události církve evangelické v Horních Vilémovicích [online]. Příprava vydání Josef Brodský, Václav Keřkovský, Jana Koukalová. Horní Vilémovice: 2000 [cit. 2024-02-26]. S. 17. Dostupné online.
- ↑ Bartušek, l. c., str. 73.
- ↑ a b c Joura, l. c., str. 156–157.
Literatura
- BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s.
- JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s.r.o., 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svatých Petra a Pavla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Frettie, Licence: CC BY 3.0
Zadní část kaple svatých Petra a Pavla v Třebíči.
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Třebíč-Jejkov. Kaple sv. Petra a Pavla. 49°12'51.53"N,15°53'14.35"E