Kapucínský klášter (Sokolov)

Kapucínský klášter v Sokolově
Klášterní kostel sv. Antonína Paduánského
Klášterní kostel sv. Antonína Paduánského
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MístoSokolov
UliceStaré náměstí
Souřadnice
Kapucínský kláster
v Sokolově
Základní informace
Řádkapucíni
Založení1667
Zrušení1950
Odkazy
Kód památky31697/4-546 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapucínský klášter v Sokolově je bývalý kapucínský konventSokolově s kostelem svatého Antonína Paduánského. Nachází se nedaleko pravého břehu Ohře. Severní průčelí kostela opticky uzavírá okraj Starého náměstí. Areál kláštera s kostelem je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Předběžně o založení kláštera jednala provinciální kapitula roku 1662 v Linci a další v srpnu 1663 opět v Linci. Tehdejší majitel sokolovského panství hrabě Jan Hartvík z Nostic usiloval o zřízení kláštera a nabídl prostředky na jeho stavbu. Definitivně se rozhodlo až když císař Leopold I. sdělil příznivé stanovisko. První kapucíni přišli do Sokolova roku 1663, v roce 1664 následovalo vykoupení pozemků, na nichž byly chmelnice, zahrady a hospodářské objekty. První projekt stavby z roku 1664 se nedochoval. Stavební práce probíhaly zejména roku 1665, výstavba pokračovala i v následujících dvou letech a dokončena byla někdy v průběhu roku 1667. K slavnostnímu vysvěcení kostela litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem von Schleinitz došlo 20. října 1667. Do konce 17. století nejsou k dispozici zmínky o dalších stavebních úpravách, nejspíše probíhala jen základní údržba. Teprve v roce 1704 došlo ke změnám, stará truhlárna byla přestavěna na lazaret a procesní dům. V roce 1717 byla v patře zřízena knihovna a probíhaly zde různé další úpravy a opravy. V období let 1717 až 1719 zde působil stavitel italského původu Octavio Broggio, což prokazují účty, pravděpodobně za odborné konzultace. Klášter přečkal bez větší újmy požáry města v roce 1744 a 1753. Při úpravách prostranství před kostelem zde byly roku 1751 umístěny sochy svatého Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, financované sokolovskými měšťany. O rok později k nim přibyla ještě socha svatého Felixe z Cantalice. Změny probíhaly i v dalších letech, v roce 1868 byl osazen nový zvon. Vztahy mezi kapucíny a sokolovským arciděkanstvím nebyly zrovna přátelské, obzvláště poté, co si kapucíni v kostele zřídili hudební kůr, čímž si získali další věřící. Zřejmě jako odplatu nechalo arciděkanství v letech 1771 až 1773 postavit v těsné blízkosti kláštera kapli Nejsvětější Trojice.[2][3]

Během vlády Josefa II. zůstal klášter funkční, a to i přes snahu panovníka o úplnou likvidaci řádu.[2] V období první republiky žili v klášteře pouze dva mniši, a proto zde byla na přechodnou dobu zřízena česká menšinová škola.[4]

V období druhé světové války byl v klášteře umístěn vojenský lazaret. V poválečných letech byl obnoven běžný život v klášteře a klášter zůstal ještě několik let církevním majetkem. V případě řeholníků německé národnosti však tato doba nebyla lehká. V několika případech se tito lidé stali terčem nenávistných útoků. Nakonec však byli většinou odsunuti. Po převzetí moci komunisty se protikatolická orientace státu ještě zvýraznila. Definitivním koncem mužských klášterů v Československu měla být "akce Klášter" z roku 1950, připravovaná již od dubna 1949. Okresní akční výbor v Sokolově navrhl, aby byl klášter zlikvidován a využit jako traktorová stanice, údajně na přání sokolovských rolníků.[5] Nakonec byl dne 4. května 1950 areál kláštera vyklizen a předán armádě. Roku 1956 přešel do majetku národního podniku Zemstav, který prostory využíval zejména jako skladiště.[2] V témže roce musela část ohradní zdi a klášterní zahrada ustoupit postupujícímu uhelnému lomu Antonín, který byl v provozu až do roku 1965.[6]

Od roku 1961 patří městu Sokolov a od 90. let 20. století byl postupně opravován.[2]

Roku 2008 se stala správcem areálu městská společnost Sokolovská bytová, která zajišťuje i pronájem kostela pro pořádání výstav a koncertů. I přes nepříznivý osud po druhé světové válce, kdy byly poničeny interiéry, zůstal klášter důležitou součástí historického jádra města.[7]

V jižní části kláštera je od roku 2011 umístěn pivovar, ve kterém se vaří pivo Permon.[8]

Popis areálu

Kapucínská architektura vycházela z podoby architektury starších řádů podobného založení a poslání. Klášter byl postaven na okraji města za městskými hradbami a je tvořen souborem budov bývalého konventu přibližně ve tvaru čtverce o straně 33 m. Stěny jednotlivých křídel jsou jednoduché, členěné obdélnými okny. Střed budov konventu tvoří čtvercový rajský dvůr s původní kamennou kruhovou studnou. Při jihozápadním nároží kláštera stojí dvoupodlažní věžovitá budova s valbovou střechou, v patře propojena s konventem visutou chodbou. Při vzniku kláštera zde bylo umístěno lavatorium (prostor k umývání). Mezi jižním průčelím věže a západní stěnou kláštera se nalézá osmiboká kamenná nádrž. Konventu dominuje stavba klášterního kostela svatého Antonína Paduánského.[2][3]

Kostel svatého Antonína Paduánského

Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Antonína Paduánského (Sokolov).

Kostel svatého Antonína Paduánského je raně barokní stavba s vysokým trojúhelníkovým štítem. Jednolodní obdélný kostel byl postaven ve stylu typické řádové kapucínské architektury a má dvě symetricky osazené boční kaple. Při vstupní části se nalézá hudební kruchta, vestavěná kolem roku 1761.[2][3] Současné varhany pocházejí z kláštera v Mariánské, který byl zbořen roku 1965.[7]

Východní boční stěna u kruchty je prolomena vstupem do podzemní klášterní krypty. Tento prostor si zvolil Jan Hartvík z Nostic na rodinnou hrobku. Jako první zde byla uložena 17. září 1681 jeho druhá manželka Eleonora Marie. V letech 1852 až 1853 proběhla rozsáhlá přestavba, při níž byla spojena část kapucínská, kde se již od roku 1787 nepohřbívalo, s částí nosticovskou. Zároveň byl změněn přístup do krypty. Další oprava proběhla roku 1999, kdy došlo k exhumaci a ostatky byly podrobeny odbornému studiu. Dne 20. prosince 1999 byla hrobka znovu slavnostně vykropena světícím biskupem Jiřím Paďourem.[2][3]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-17]. Identifikátor záznamu 143231 : Areál kapucínského kláštera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f g PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 2. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 638–646. 
  3. a b c d BRAHOVÁ, Karolína. Bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského v Sokolově. Brno, 2006. 29 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. Dostupné online.
  4. RUND, Jan. Proměny města Sokolov. 1. vyd. Sokolov: Fornica, 2007. 256 s. ISBN 978-80-903918-0-2. S. 124. 
  5. GEIER, Jan. Perzekuce kapucínů v Sokolově po roce 1949. Praha, 2016. 73 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Dušan Foltýn.
  6. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana, et al. Kniha o městě Sokolov. 1. vyd. Sokolov: Fornica Publishing, 2013. 152 s. ISBN 978-80-87194-42-3. Kapitola Hornická činnost, s. 126. 
  7. a b Kostel sv. Antonína z Padovy [online]. Stránky Sokolovské bytové s.r.o. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  8. Kapucínský klášter a kostel sv. Antonína z Padovy, Sokolov [online]. Živý kraj [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-30. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Sokolov betonová ohrada s malbami.JPG
Autor: Lubor Ferenc, Licence: CC BY-SA 4.0
Sokolov betonová ohrada za Kapucínským klášterem s malbami. I malby na zdech mohou být krásné, pokud je někdo neničí!
Sokolov, svatý Felix z Cantalice před klášterem.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Sokolov, Karlovarský kraj. Svatý Felix z Cantalice před klášterem.
Sokolov, klášter, vjezd.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Sokolov, Karlovarský kraj. Vjezd do bývalého kapucínského kláštera.