Karbonizace textilií

Karbonizace textilií je proces, s jehož pomocí se odstraňují z vlny nečistoty rostlinného původu jako stébla rostlin, listy, tráva apod. Karbonizovat je možné za mokra i za sucha.

Technologický postup

Karbonizace za mokra

• Textilie se napouští 15–30 minut při teplotě 90–110 °C kyselinou sírovou, chlorovodíkovou nebo síranem amonným
• Větší část tekutiny se vymačkává, příp. odstřeďuje centrifugou nebo odsává
• Předsoušení při 60–70 °C
• Vlastní karbonizace 3–10 minut při 90–140 °C
• Celulóza rostlinných příměsí se karbonizací (zuhelnatěním) změnila na hydrocelulózu, pevné součásti se drtí a vyklepávají
• Oplachování, neutralizace (nejčastěji uhličitanem sodným) a sušení

Karbonizace rozpouštědly: Materiál se napouští tetrachlorethylenem, následuje impregnace zředěnou kyselinou sírovou a karbonizace. Neutralizace se nemusí provádět, protože materiál má obsahovat jen minimální zbytek kyseliny.^[1]

Karbonizace za sucha

Méně používaný způsob karbonizace párou chlorovodíku z kyseliny chlorovodíkové při teplotě do 95 °C. Karbonizuje se v rotujícím bubnu, ve kterém pára prochází textilií.

Použití karbonizace

V dřívějších letech se karbonizovala (za sucha) většina jemnovlákenných a zčásti i hrubších vln ve vločce, česance a trhaná vlna. U těchto materiálů se však od karbonizace stále více upouští, takže koncem minulého století se chemicky čistilo méně než 10 % vln před spřádáním (odhad: ročně 100 000 tun).

U tkanin se karbonizace provádí nejčastěji v plné šíři, možné je však i zpracování v provazci. Strojní zařízení odpovídající (shora popsanému) technologickému postupu bývá obvykle seřazeno do kontinuální linky. (Podle některých odborníků se v posledních letech osvědčil postup s přerušeným zpracováním mezi předsoušením a vlastní karbonizací).

Karbonizace se zpravidla zařazuje jako předúprava k barvení nebo valchování tkanin, známé je však i karbonizování obarvených textilií.

Karbonizací ztrácí textilní materiál určitou část pevnosti a i drobné odchylky od předepsaného postupu práce způsobují chyby ve vybarvení a jiné vady ve zboží.

Odkazy

Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 450-453
• Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, ISBN 3-87150-277-4
• G.H.Crawshaw; W.S.Simpson: Wool : science and technology, Woodhead Publishing Ltd. 2002, . ISBN 1-85573-574-1, str. 39-41
• MACHAŇOVÁ, D. Předúprava textilií I. Liberec, 2005. ISBN 80-7083-971-6.
• MACHAŇOVÁ, D. Předúprava textilií II. Liberec, 2007.
• RŮŽIČKA, J. a kol. Technologie předúprav, finálních a speciálních úprav textilních materiálů. Pardubice, 1985.

Reference