Kardinál-protokněz
Hierarchie katolické církve Sv. Petr přebírá klíče od Krista | |
---|---|
církevní titul podle hierarchie | |
papež • patriarcha • kardinál (kardinál vikář) • moderátor kurie • kaplan Jeho Svatosti • papežský legát • papežský majordomus • apoštolský nuncius • apoštolský delegát • apoštolský syndik • apoštolský vizitátor • apoštolský vikář • apoštolský exarcha • apoštolský prefekt • asistent papežského stolce • eparcha • metropolita • patriarcha • biskup (arcibiskup • emeritní biskup • diecézní biskup • arcibiskup maior • primas • sufragánní biskup • titulární biskup • biskup koadjutor • pomocný biskup) • prelát • územní prelát • územní opat | |
Katolická církev |
- Nezaměňovat s výrazem Protojerej.
Kardinál protokněz (protopresbyter) kardinálského kolegia (it. protopresbitero, vzácněji protoprete) v kardinálském kolegiu je prvním kardinálem-knězem v pořadí, tedy hned po kardinálech-biskupech. Jedná se o protokolární funkci v kardinálském kolegiu, kterou zastává nejdéle sloužící kardinál-kněz.
Popis funkce
Kardinál protokněz je primus inter pares své kardinálské třídy a nejvýše postaveným kardinálem po kardinálech biskupech. Podle bodu 74 apoštolské exhortace Universi Dominici gregis má při konkláve, pokud trvá déle, pronést slova napomenutí.[1]
Od 17. století až do konce 19. století byl protokněz obvykle přiřazován k titulárnímu kostelu San Lorenzo in Lucina.[2] Posledním protoknězem, který se rozhodl pro tento titul, byl Mieczysław Halka-Ledóchowski v roce 1896.
Kardinál-protokněz má tu čest pronést slavnostní modlitbu za nového papeže při papežské inauguraci poté, co kardinál-protojáhen (služebně nejstarší kardinál-jáhen) udělí pallium, a předtím, než děkan kardinálského kolegia předá rybářský prsten. Naposledy se tak stalo při inauguraci papeže Benedikta XVI. V roce 2005,[3] ale při inauguraci papeže Františka v roce 2013 se tak nestalo, protože kardinál-protojáhen, tehdy 91letý kardinál Paulo Evaristo Arns, zůstal v brazilském São Paulu a nezúčastnil se.[4][5][6][p 1]
Od 14. prosince 2016 je protoknězem kardinál Michael Michai Kitbunchu z Bangkoku.
Posloupnost kardinálů protokněží
- Petr (? – před rokem 993 zemřel)[7][8]
- Theofylakt (před rokem 993 – před rokem 1026 zemřel)[7][8]
- Lev (před rokem 1026 – před rokem 1037 zemřel)[p 2]
- Giovanni de' Graziani (před rokem 1037 – 1. května 1045 zvolen papežem se jménem Řehoř VI.)
- Jan II (1. května 1045 – před rokem 1049 zemřel)[p 3]
- Jan III (před rokem 1049 – před rokem 1088 zemřel)[p 4]
- Peter Alberini, O.S.B.Cas. (před 1088 – zemřel 1100)[p 5]
- Albert, O.S.B. (1100 – říjen 1100 jmenován arcibiskupem metropolitou v Sipontu)
- Benedikt (říjen 1100 – po 5. květnu 1125 zemřel)[p 6]
- Gianroberto Capizucchi (po 5. květnu 1125 – zemřel 1128)
- Geoffroi de Vendôme (1128 – 26. března 1132 zemřel)
- Pandolfo, O.S.B.Cas. (26. března 1132 – 1134 zemřel)
- Antonín (1134 – 1135 zemřel)
- Desiderius (1135 – po 21. červnu 1138 zemřel)
- Pietro Gherardeschi (po 21. červnu 1138 – březen 1144 zemřel)[p 7]
- Kosma (březen 1144 – před 1158 zemřel)
- Guido Bellagi (před rokem 1158 – zemřel 14. března 1158)
- Ottaviano de' Monticelli (14. března 1158 – 7. září 1159 zvolen vzdoropapežem se jménem Viktor IV.)
- Rainaldo di Collemezzo, O.S.B.Cas. (7. září 1159 – 28. října 1166 zemřel)
- Ubaldo Caccianemici, C.R.R. (28. října 1166 – 1171 zemřel)
- Giovanni Conti (1171 – 1182 zemřel)[p 8]
- Albert z Morry, O.Praem. (1182 – 21. října 1187 zvolen papežem pod jménem Řehoř VIII.)
- Giovanni dei Conti di Anagni (21. října 1187 – před 18. zářím 1190 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)[p 9]
- Guillaume de Champagne (před 18. zářím 1190 – 7. září 1202 zemřel)
- Pietro Diana (7. září 1202 – 1208 zemřel)
- Cencio nebo Cenzio (1208 – březen 1217 jmenován kardinálem biskupem v Portu a Santa Rufina)
- Leone Brancaleone, Can. Reg. ze San Frediano di Lucca (březen 1217 – 25. srpna 1230 zemřel)
- Giovanni Colonna (25. srpna 1230 – 28. ledna 1245 zemřel)
- Stefano de Normandis dei Conti (28. ledna 1245 – 8. prosince 1254 zemřel)[p 10]
- John de Tollet, O.Cist. (8. prosince 1254 – 24. prosince 1261 jmenován kardinálem biskupem v Portu a Santa Rufina)
- Richard z Montecassina, O.S.B.Cas. (24. prosince 1261 – 1. března 1262 zemřel)[p 11]
- Simon Paltanieri (1. března 1262 – před 12. únorem 1277 zemřel)
- Simon de Brion (před 12. únorem 1277 – 22. února 1281 zvolen papežem se jménem Martin IV.)
- Anchero Pantaleone (22. února 1281 – zemřel 1. listopadu 1286)
- Hugh z Eveshamu (1. listopadu 1286 – 27. července 1287 zemřel)
- Jean Cholet (27. července 1287 – 2. srpna 1293 zemřel)
- Benedetto Caetani (2. srpna 1293 – 24. prosince 1294 zvolen papežem se jménem Bonifác VIII.)[p 12]
- Pietro Peregrossi (24. prosince 1294 – 1. srpna 1295 zemřel)
- Tomáš z Ocre, O.S.B.Coel. (1. srpna 1295 – 29. května 1300 zemřel)
- Jean Le Moine (29. května 1300 – 22. srpna 1313 zemřel)
- Arnaud de Canteloup (22. srpna – 14. prosince 1313 zemřel)
- Nicolas Caignet de Fréauville, O.P. (14. prosince 1313 – 15. ledna 1323 zemřel)
- Guillaume Teste (15. ledna 1323 – před 25. zářím 1326 zemřel)
- Gauscelin de Jean (před 25. zářím 1326 – 18. prosince 1327 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Pierre d'Arrabloy (18. prosince 1327 – jmenován kardinálem biskupem v Portu a Santa Rufina v prosinci 1328)
- Pilfort de Rabastens (prosinec 1328 – zemřel 1331)
- Annibaldo Caetani (1331 – 1333 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)
- Jacques Fornièr, O.Cist. (1333 – 20. prosince 1334 zvolen papežem pod jménem Benedikt XII.)
- Raymond de Mostuéjouls, O.S.B. (20. prosince 1334 – 12. listopadu 1335 zemřel)
- Pierre des Chappes (12. listopadu 1335 – 24. března 1336 zemřel)
- Matteo Orsini, O.P. (24. března 1336 – 18. prosince 1338 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Pedro Gómez Barroso starší (18. prosince 1338 – po 18. srpnu 1341 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Imbert Dupuis (po 18. srpnu 1341 – zemřel 26. května 1348)
- Hélie de Talleyrand-Périgord (26. května – 4. listopadu 1348 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)[p 13]
- Pierre Bertrand starší (4. listopadu 1348 – 23. června 1349 zemřel)
- Guillaume Court, O.Cist. (23. června 1349 – 18. prosince 1350 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)[p 14]
- Guillaume d'Aure, O.S.B. (18. prosince 1350 – 3. prosince 1353 zemřel)
- Hugues Roger, O.S.B. (3. prosince 1353 – 21. října 1363 zemřel)
- Guillaume d'Aigrefeuille starší, O.S.B. (21. října 1363 – 17. září 1367 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Pierre de Monteruc (17. září 1367 – 22. dubna 1368 přerušeno)
- Guillaume de la Jugée (22. dubna 1368 – 28. dubna 1374 zemřel)
- Pierre de Monteruc (28. dubna 1374 – 20. září 1378 sesazen papežem Urbanem VI. za to, že se přidal k Avignonské poslušnosti) (podruhé)
Západní schizma
Poslušnost Římu (1378–1415):
- Tommaso da Frignano, O.F.M. (20. září 1378 – 30. května 1380 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)
- Pietro Pileo da Prata (30. května 1380 – před 10. listopadem 1385 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)
- Luca Ridolfucci Gentili (před 10. listopadem 1385 – zemřel 18. ledna 1389)
- Andrea Bontempi (18. ledna 1389 – 16. července 1390 zemřel)
- Poncello Orsini (16. července 1390 – 2. února 1395 zemřel)
- Bartolomeo Mezzavacca (2. února 1395 – 29. července 1396 zemřel)
- Adam Easton, O.S.B. (29. července 1395 – 15. srpna 1398 zemřel)
- Bálint Alsáni (15. srpna 1398 – 19. listopadu 1408 zemřel)
- Antonio Correr, C.R.S.G.A. (19. listopadu 1408 – 9. května 1409 jmenován kardinálem biskupem v Portu a Santa Rufina)
- Gabriele Condulmer (9. května 1409 – 4. července 1415 konec římské poslušnosti)
Poslušnost Avignonu (1378–1429):
- Pierre de Monteruc (20. září 1378 – 20. května 1385 zemřel)
- Guillaume d'Aigrefeuille mladší (20. května 1385 – 13. ledna 1401 zemřel)
- Leonardo Rossi, O.F.M. (13. ledna 1401 – 17. března 1407 zemřel)
- Pierre de Thury (17. března 1407 – 21. října 1408 sesazen papežem Benediktem XIII. za dodržování Pisánské poslušnosti)
- Pierre Ravat (21. října 1408 – 5. června 1417 zemřel)
- Volné (1417 – 1423)
- Ximeno Dahe (22. května 1423 – 23. srpna 1429 odstoupil)
Poslušnost Pise (1409–1415):
- Angelo d'Anna de Sommariva, O.S.B.Cam. (21. října 1408 – 23. září 1412 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)[p 15]
- Antoine de Challant (23. září 1412 – 4. července 1415 konec pisánské poslušnosti)
Po Kostnickém koncilu
- Antoine de Challant (4. července 1415 – 4. září 1418 zemřel)
- Gabriel Condulmer (4. září 1418 – 3. března 1431 zvolen papežem pod jménem Evžen IV.)
- Alfonso Carrillo de Albornoz (3. března 1431 – 14. března 1434 zemřel)
- Domingo Ram y Lanaja, C.R.S.A. (14. března 1434 – 7. března 1444 jmenován kardinálem biskupem v Portu a Santa Rufina)
- Domenico Capranica (7. března 1444 – 14. srpna 1458 zemřel)
- Peter von Schaumberg (14. srpna 1458 – 12. dubna 1469 zemřel)
- Jean Rolin (12. dubna 1472 – 22. června 1483 zemřel)[p 16]
- Luis Juan de Milá (22. června 1483 – 9. prosince 1510 zemřel)[p 17]
- Pedro Luis de Borja Llançol de Romaní (9. prosince 510 – 4. října 1511 zemřel)
- Francesco Borgia (4. října – 4. listopadu 1511 zemřel)
- Tamás Bakócz (4. listopadu 1511 – 11. června 1521 zemřel)
- François Guillaume de Castelnau-Clermont-Ludève (11. června 1521 – 18. prosince 1523 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)[p 18]
- Marco Corner (18. prosince 1523 – 20. května 1524 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Matthäus Lang von Wellenburg (20. května 1524 – 26. února 1535 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Ludvík Bourbonsko-Vendomský (26. února 1535 – 24. února 1550 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Francesco Pisani (24. února 1550 – 29. května 1555 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)[p 19]
- Claude de Longwy de Givry (29. května 1555 – 6. července 1556 ukončen)
- Ercole Gonzaga (6. července 1556 – 2. března 1563 zemřel)
- Niccolò Caetani di Sermoneta (2. března 1563 – 14. dubna 1564 přerušeno)
- Alessandro Farnese mladší (14. dubna – 12. května 1564 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Niccolò Caetani ze Sermonety (12. května 1564 – 1. května 1585 zemřel) (podruhé)
- Georges d'Armagnac (1. května – 10. července 1585 zemřel)
- Girolamo Simoncelli (10. července 1585 – 21. února 1600 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)[p 20]
- Pedro de Deza Manuel (21. února – 23. dubna 1600 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Alessandro di Ottaviano de' Medici (23. dubna – 30. srpna 1600 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Rodrigo de Castro Osorio (30. srpna – 20. září 1600 zemřel)
- Anton Maria Salviati (20. září 1600 – 16. dubna 1602 zemřel)
- Agostino Valier (16. dubna 1602 – 1. června 1605 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Benedetto Giustiniani (1. června 1605 – 4. června 1612 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Federico Borromeo (4. června 1612 – 13. listopadu 1617 ukončen)
- Francesco Sforza (13. listopadu 1617 – 5. března 1618 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Federico Borromeo (5. března 1618 – 30. března 1620 přerušeno) (podruhé)
- Alessandro Damasceni Peretti (30. března – 6. dubna 1620 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Federico Borromeo (6. dubna 1620 – 21. září 1631 zemřel) (potřetí)[p 21]
- František z Ditrichštejna (21. září 1631 – 23. listopadu 1636 zemřel)
- Giovanni Doria (23. listopadu 1636 – 19. listopadu 1642 zemřel)[p 22]
- François de La Rochefoucauld (19. listopadu 1642 – 14. února 1645 zemřel)
- Luigi Capponi (14. února 1645 – 7. dubna 1659 zemřel)
- Baltasar Moscoso y Sandoval (7. dubna 1659 – 17. září 1665 zemřel)
- Arnošt Vojtěch z Harrachu (17. září 1665 – 25. října 1667 zemřel)
- Giulio Gabrielli starší (25. října 1667 – 30. ledna 1668 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Virginio Orsini (30. ledna 1668 – 18. března 1671 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)
- Rinaldo d'Este (18. března – 24. srpna 1671 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Cesare Facchinetti (24. srpna 1671 – 14. listopadu 1672 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Girolamo Grimaldi-Cavalleroni (14. listopadu 1672 – 28. ledna 1675 jmenován kardinálem biskupem v Albanu)[p 23]
- Carlo Rossetti (28. ledna 1675 – 19. října 1676 jmenován kardinálem biskupem ve Frascati)
- Niccolò Albergati-Ludovisi (19. října 1676 – 13. září 1677 jmenován kardinálem biskupem v Sabině)
- Alderano Cybo-Malaspina (13. září 1677 – 6. února 1679 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Lorenzo Raggi (6. února 1679 – 8. ledna 1680 jmenován kardinálem biskupem v Palestrině)
- Luigi Alessandro Omodei (8. ledna 1680 – 26. dubna 1685 zemřel)
- Carlo Barberini (26. dubna 1685 – 19. října 1689 zemřel)
- Francesco Maidalchini (19. října 1689 – 13. června 1700 zemřel)
- Carlo Barberini (13. června 1700 – 2. října 1704 zemřel) (podruhé)[p 24]
- Francesco Nerli il Giovane (2. října 1704 – 8. dubna 1708 zemřel)
- Galeazzo Marescotti (8. dubna 1708 – 3. července 1726 zemřel)[p 25]
- Giuseppe Sacripante (3. července – 9. prosince 1726 zemřel)
- Giuseppe Renato Imperiali (4. ledna 1727 – 15. ledna 1737 zemřel)
- Gianantonio Davia (15. ledna 1737 – 11. ledna 1740 zemřel)
- Giulio Alberoni (11. ledna 1740 – 26. června 1752 zemřel)
- Thomas Philip Wallrad d'Alsace-Boussut de Chimay (26. června 1752 – 5. ledna 1759 zemřel)[p 26]
- Domenico Silvio Passionei (5. ledna 1759 – 5. července 1761 zemřel)
- Johann Theodor von Bayern (5. července 1761 – 27. ledna 1763 zemřel)
- Giacomo Oddi (27. ledna 1763 – 2. května 1770 zemřel)
- Giuseppe Pozzobonelli (2. května 1770 – 27. dubna 1783 zemřel)
- Carlo Vittorio Amedeo Ignazio delle Lanze (27. dubna 1783 – 23. ledna 1784 zemřel)
- Paul d'Albert de Luynes (23. ledna 1784 – 21. ledna 1788 zemřel)
- Cristoforo Antonio Migazzi (21. ledna 1788 – 14. dubna 1803 zemřel)[p 27]
- Francesco Carafa della Spina di Traetto (14. dubna 1803 – 20. září 1818 zemřel)[p 28]
- Luis María de Borbón y Vallabriga (20. září 1818 – 19. března 1823 zemřel)
- Giuseppe Firrao mladší (19. března 1823 – 24. ledna 1830 zemřel)
- Luigi Ruffo Scilla (24. ledna 1830 – 17. listopadu 1832 zemřel)
- Cesare Brancadoro (17. listopadu 1832 – 12. září 1837 zemřel)
- Joseph Fesch (12. září 1837 – 13. května 1839 zemřel)
- Carlo Oppizzoni (13. května 1839 – 13. dubna 1855 zemřel)
- Giacomo Filippo Fransoni (13. dubna 1855 – 20. dubna 1856 zemřel)
- Benedetto Colonna Barberini di Sciarra (20. dubna 1856 – 10. dubna 1863 zemřel)[p 29]
- Antonio Tosti (10. dubna 1863 – 20. března 1866 zemřel)
- Engelbert Sterckx (20. března 1866 – 4. prosince 1867 zemřel)
- Filippo de Angelis (4. prosince 1867 – 8. července 1877 zemřel)
- Friedrich Johann Joseph Cölestin von Schwarzenberg (8. července 1877 – 27. března 1885 zemřel)[p 30]
- Teodolfo Mertel (27. března 1885 – 11. července 1899 zemřel)
- Mieczysław Halka-Ledóchowski (11. července 1899 – 22. července 1902 zemřel)
- José Sebastião d'Almeida Neto, O.F.M. Disk. (22. července 1902 – 7. prosince 1920 zemřel)
- James Gibbons (7. prosince 1920 – 24. března 1921 zemřel)
- Michael Logue (24. března 1921 – 19. listopadu 1924 zemřel)
- Joseph Francica-Nava de Bondifé (19. listopadu 1924 – 7. prosince 1928 zemřel)
- Lev Skrbenský z Hříště (7. prosince 1928 – 24. prosince 1938 zemřel)[p 31]
- William Henry O'Connell (24. prosince 1938 – 22. dubna 1944 zemřel)
- Alessio Ascalesi, C.PP.S. (22. dubna 1944 – 11. května 1952 zemřel)
- Michael von Faulhaber (11. května – 6. června 1952 zemřel)[p 32]
- Alexander Green (6. června 1952 – 29. března 1958 zemřel)
- Jozef-Ernest Van Roey (29. března 1958 – 6. srpna 1961 zemřel)
- Manuel Gonçalves Cerejeira (6. srpna 1961 – 2. srpna 1977 zemřel)[p 33]
- Carlos Carmelo de Vasconcelos Motta (2. srpna 1977 – 18. září 1982 zemřel)
- Giuseppe Siri (18. září 1982 – 2. května 1989 zemřel)
- Paul-Émile Léger, P.S.S. (2. května 1989 – 13. listopadu 1991 zemřel)[p 34]
- Franz König (13. listopadu 1991 – 13. března 2004 zemřel)[p 35]
- Stephen Kim Sou-hwan (13. března 2004 – 16. února 2009 zemřel)
- Eugênio de Araújo Sales (16. února 2009 – 9. července 2012 zemřel)
- Paulo Evaristo Arns, O.F.M. (9. července 2012 – 14. prosince 2016 zemřel)[p 36]
- Michael Michai Kitbunchu, od 14. prosince 2016
Odkazy
Poznámky
- ↑ Povinnosti protopresbytera vykonával starší kardinál-kněz z kardinálů-voličů Godfried Danneels, emeritní arcibiskup mechelensko-bruselský.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Janem XV.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Janem XIX.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Benediktem IX.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Štěpánem IX.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Řehořem VII.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Paschalem II.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Evženem III.
- ↑ Pravděpodobně poslední žijící kardinál kreovaný papežem Hadriánem IV.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Inocencem III.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Alexandrem IV.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Martinem IV.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Janem XXII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Benediktem XII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Urbanem VI.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Mikulášem V.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Kalixtem III.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Juliem II.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Lvem X.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Juliem III.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Sixtem V.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Klementem VIII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Urbanem VIII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Inocencem X.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Klementem X.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Klementem XI.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Klementem XIII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Klementem XIV.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Lvem XII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Řehořem XVI.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Lvem XIII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Benediktem XV.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Piem XI.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Piem XII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Janem XXIII.
- ↑ Poslední žijící kardinál kreovaný papežem Pavlem VI., kromě emeritního papeže Benedikta XVI.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Protopriest na anglické Wikipedii, Cardinale protopresbitero na italské Wikipedii a Liste der Kardinalprotopriester na německé Wikipedii.
- ↑ JAN PAVEL II. Universi Dominici Gregis (22. Februar 1996) [online]. Svatý stolec, 1996-02-22 [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (němčina)
- ↑ MIRANDA, Salvador. S. Lorenzo in Lucina The Cardinals of the Holy Roman Church. [s.l.]: Florida International University. OCLC 53276621 (angličtina)
- ↑ Ceremony of Papal Inauguration of Pope Benedict XVI [online]. YouTube, 2005-04-24, rev. 2013-04-12 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Inaugural Mass of the Pontificate [online]. YouTube, 2013-03-19 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ L'omelia di papa Francesco [online]. Famiglia Cristiana, 2013-03-19 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (italština)
- ↑ Papa Francesco indossa pallio e anello del pescatore, inizia Messa [online]. TM news, 2013-03-19, rev. 2014-05-05 [cit. 2022-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-05. (italština)
- ↑ a b Poprvé doloženo na synodu, který se konal 6. listopadu 963 v bazilice svatého Petra ve Vatikánu.
- ↑ a b MIRANDA, Salvador. The Cardinals of the Holy Roman Church, Roman Council of November 6, 963 [online]. cardinals.fiu.edu [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (angličtina)
Související články
Média použitá na této stránce
Emblem of the Papacy: Triple Tiara and Keys
Christ Handing the Keys to St. Peter by Pietro Perugino (1481-82) Fresco, 335 x 550 cm Cappella Sistina, Vatican.