Karel Černý (voják)

Karel Černý
Narození	27. prosince 1914 Lišov
Úmrtí	5. dubna 1991 (ve věku 76 let) Norimberk
Národnost	Češi
Civilní činnost	1. ledna 1980
Vojenská kariéra
Hodnost	major
Doba služby	1935–1979
Sloužil	Československo, Francie, Velká Británie, Sovětský svaz, Německá spolková republika
Složka	Československá armáda Armáda Spojených států amerických
Jednotka	1. čs. pěší divize ve Francii 1. čs. smíšená brigáda ve Velké Británii 1. čs. samostatná brigáda v Sovětském svazu 4091st Labor Service Company – Czechoslovak
Války	Druhá světová válka
Vyznamenání	Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 Kříž obrany státu
multimediální obsah na Commons

Karel Černý (27. prosince 1914 Lišov – 5. dubna 1991 Norimberk)^[1][2] byl československý důstojník, účastník druhého a třetího odboje.

Karel Černý se narodil 27. prosince 1914 v rodině Václava a Anny Černých v Lišově. V letech 1931 až 1935 vystudoval českobudějovickou obchodní akademii. Základní vojenskou službu absolvoval v Benešově a po jejím ukončení se rozhodl zůstat v armádě. V září 1936 nastoupil na vojenskou akademii v Hranicích, kterou ukončil v létě 1937 v hodnosti poručíka. Po krátkém pobytu u horského pěšího pluku 4 na Slovensku byl v říjnu 1937 převelen do Jinců, kde absolvoval speciální kurz pro pevnostní jednotky. V lednu 1938 nastoupil u hraničářského pluku 6 v Šumperku, kde působil až do jeho rozpuštění koncem roku 1938. V lednu 1939 byl převelen k cyklistickému praporu 5 do Slavkova u Brna^[1].

Po okupaci zbytku Československa Německem byl Karel Černý v květnu 1939 propuštěn z armády. Odešel proto zpět do svého rodiště a krátce pracoval v Českých Budějovicích. V březnu 1940 se mu společně s rotmistrem Karlem Weissem podařilo přejet ukrytým v nákladním vlaku mířícím z Českých Budějovic do Jugoslávie. Zde se přihlásil na čs. velvyslanectví v Bělehradu, odkud byl spolu s dalšími dobrovolníky odeslán přes Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon do Francie.

Ve Francii vstoupil Karel Černý v dubnu 1940 do 1. čsl. pěšího pluku, kde byl jmenován 2. pobočníkem plukovníka pěchoty Jana Kratochvíla. Po napadení Francie se zúčastnil obranných bojů u městečka Gien. Po porážce Francie byl spolu s celou jednotkou evakuován do Velké Británie. Zde působil v rámci 1. čs. smíšené brigády u Čety obrany proti letadlům jako řidič, spojka a střelec z kulometu. 28. října 1940 obdržel za svou činnost ve Francii Československou medaili za chrabrost. V červnu 1941 byl ustaven zpravodajským důstojníkem 1. pěšího praporu. V létě 1942 absolvoval kurz SOE pro speciální jednotky ve Skotsku a navazující parašutistický výcvik v Ringway u Manchesteru^[1].

Za odbojovou činnost Karla Černého se okupanti se pomstili na rodině. Jeho otec byl spolu se svojí druhou manželkou Julií uvězněn v internačním táboře ve Svatobořicích^[3].

V létě 1943 byl Karel Černý převelen spolu s dalšími důstojníky k čs. samostatné brigádě v Sovětském svazu. Cestu absolvovali přes Egypt, Palestinu, Irák a Írán. Do Moskvy dorazili v listopadu 1943. Zde pracoval jako pobočník velitele Čs. vojenské mise v SSSR plukovníka gšt. Heliodora Píky. Na jaře 1944 krátce působil jako zástupce velitele nově zřízeného Oddílu pro zvláštní úkoly. Své úkoly v Moskvě vykonával i po ukončení války až do února 1946. Za svoji činnost v SSSR byl oceněn sovětskou medailí za vítězství^[3].

Po návratu do vlasti působil major Černý na velitelství 12. tankové brigády v Českém Krumlově. V roce 1947 nastoupil jako posluchač na Vysokou školu válečnou, kterou však musel po únorovém převratu 1948 opustit. Krátce působil u 29. pěšího pluku v Jindřichově Hradci. V červenci 1948 byl krátce zatčen a poté byl propuštěn z armády. V dubnu 1949 byl opět zatčen a vyslýchán.

Okamžitě po svém propuštění utekl do Západního Německa. Po pobytu v utečeneckém táboře nastoupil v září 1949 u americké zpravodajské jednotky 946th Signal Service Company. V rámci plnění zpravodajských úkolů u česko-bavorské hranice dopravoval kurýry a agenty chodce. Zde se také setkal s Josefem Hasilem. V roce 1952 se z pověření generála Sergeje Ingra stal velitelem Československé strážní roty (4091st Labor Service Company (Guard) – Czechoslovak) zformované v rámci americké armády v Západním Německu. Tato jednotka měla vytvořit zárodek budoucí Československé exilové armády na západě. Jednotku vedl až do jejího rozpuštění v roce 1964. Od roku 1965 pak velel i nově zformovanému útvaru 4222nd Civilian Labor Group (Guard). Koncem roku 1979 odešel do výslužby a usadil se v Norimberku. Československo navštívil krátce v létě 1990. Zemřel 5. dubna 1991 v Norimberku, kde je i pochován^[3]. Krátce po své smrti byl v Československu rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam^[1].

• 
  Poručík pěchoty Karel Černý v srpnu 1937
• 
  Velitel 4091. roty LS kapitán Karel Černý se svými zástupci
• 
  Symboly 4091. strážní roty
• 
  Pamětní deska mjr. Karla Černého na rodném domě v Lišově

• Heliodor Píka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Černý na Wikimedia Commons