Karel Řepa

Karel Řepa
Ing. arch. Karel Řepa (1939)
Ing. arch. Karel Řepa (1939)
Narození23. října 1895
Nový Ples
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. března 1963 (ve věku 67 let)
Pardubice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníCentrální hřbitov v Pardubicích
Povoláníarchitekt
DětiMiroslav Řepa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Řepa (23. října 1895, Nový Ples[1]2. března 1963, Pardubice) byl český architekt, zejména autor řady funkcionalistických staveb na Pardubicku. Jeho syn Miroslav Řepa je rovněž architektem. Karel Řepa je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově.[2]

Život

Karel Řepa studoval od roku 1918 pražskou UMPRUM a byl žákem Josipa Plečnika, jehož práce zprvu formovala i jeho vlastní styl. Plečnika následoval až do slovinské Lublaně, kde svá studia dokončil (s Plečnikem si dopisoval ještě v 50. letech). Později pracoval krátce v Praze v ateliéru arch. Františka Krásného a natrvalo se nakonec usadil v Pardubicích, kde od poloviny 20. let projektoval řadu moderních budov rozličného určení.

Byl hlavním architektem Výstavy tělesné výchovy a sportu (květen až říjen 1931), na kterou navrhl ceněné a mezinárodně publikované funkcionalistické pavilony – například letní kavárnu U jezírka v Tyršových sadech. Dodnes se z výstavy dochovaly pouze části sportovního stadiónu s klopenou cyklistickou dráhou a hlavní pavilon – budova Průmyslového muzea (dnešní Střední průmyslová škola potravinářská).

Významný je Řepův projekt pardubického hlavního nádraží, na kterém v letech 1947–1948 spolupracoval s Karlem Kalvodou a Josefem Dandou. Jedna z nejvýznamnějších staveb poválečného funkcionalismu s prostornou odbavovací halou, hotelem a podzemním kinem, byla dokončena už ve stalinské éře.

Po smrti byl zpopelněn a pohřben na Centrálním hřbitově v Pardubicích.

Dílo (výběr)

Dům Josefa Otty od Karla Řepy, v pozadí vlevo kino Jas
Průmyslové muzeum (dnes potravinářská škola) v Pardubicích, budova vlevo je někdejší Hotel Grand od Josefa Gočára
Dům manželů Bubeníčkových

V Pardubicích

  • Dům Josefa Otty (1921–1932), Bratranců Veverkových 396, Smilova 397
  • Hrobka Josefa Otty (?), Centrální hřbitov v Pardubicích
  • Rodinný dům (1925), Bulharská ulice, čp. 814
  • Rodinný dům (1925–1926), Sezemická ulice, čp. 783
  • Vila Viktora Kříže (1925), kulturní památka, Bulharská ulice, čp. 655
  • Průmyslové muzeum (1927–1931), Náměstí Republiky čp. 116
  • Kolonie rodinných domků Spořilov (1927–1929), ulice Spořilov, Studánecká, Počápelská, Ke Kamenci
  • Činžovní a obchodní dům U Kapitána (1928), Staňkova, čp. 1380
  • Činžovní dům, Zborovské náměstí, čp. 1563
  • Dům živnostenského družstva (1930), Nerudova čp. 1366
  • Výstava tělesné výchovy a sportu (1930–1931)
  • Kino Červeného kříže (později Jas 70) (1932–1933), Bratranců Veverkových, čp. 900
  • Obchodní a obytný dům firmy Kolařík (1934–1936), Třída Míru, čp. 97
  • Dům manželů Bubeníčkových (1934–1939), U Husova Sboru, čp. 1918
  • Dům Rolnického družstva Pardubice (1935–1938), Třída Míru, čp. 79
  • Obchodní a činžovní dům (1939), Smilova ulice, čp. 1975
  • Dům Okresní nemocenské pojišťovny (1941), U Husova Sboru, čp. 1712
  • Pardubice hlavní nádraží, kulturní památka (projekt 1947–1948, realizace 1949–1959)
  • Obytné domy (1947–1948), Dašická ulice, čp. 1160, 1161, 1162, 1288

Mimo Pardubice

Hrobka rodiny Řepovy na Centrálním hřbitově v Pardubicích

Odkazy

Reference

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1868-1899 Nový Ples , sign. 67-4208, ukn 4000, str.128. Dostupné online.
  2. Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.

Literatura

  • PANOCH, Pavel; LUKEŠ, Zdeněk. Století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice: Helios, 2006. ISBN 80-85211-19-X. 
  • PANOCH, Pavel. Karel Řepa – pardubický architekt ve věku nejistot. Pardubice: Helios, 2003. ISBN 80-85211-15-7. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Řepa na Wikimedia Commons
  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Řepa
  • LUKEŠ, Zdeněk. Pardubická architektura Plečnikova žáka [online]. Lidové noviny, 2004-01-27 [cit. 2009-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-01. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Plečnikův žák Karel Řepa [online]. E-architekt, 2004-01-28 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. 
  • Železniční stanice Pardubice hlavní nádraží (nové nádraží) [online]. ČVUT, 2005 [cit. 2009-05-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
HrobKarelŘepa.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob rodiny akad. arch. Karla Řepy na Centrálním hřbitově v Pardubicích
Ing. arch. Karel Řepa (1939).png
Ing. arch. Karel Řepa (1939)
Karel Repa Prumyslove muzeum.jpg
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Průmyslové muzeum v Pardubicích od architekta Karla Řepy (1927 - 1931)
Dum Josefa Otty 2.jpg
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Dům Josefa Otty Pardubice - roh ulice Bratranců Veverkových a Smilovy. Architekt: Karel ŘEPA (1921 - 1923)
Dum manzelu Bubenickovych 2.jpg
Autor: Nadkachna, Licence: CC BY 3.0
Dům manželů Bubeníčkových v ulici U Husova sboru. Architekt: Karel ŘEPA (1934–1939)