Karel Řičář

Karel Řičář
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSL
SNJ
Narození23. října 1900
Voděrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. února 1977
Voděrady
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PříbuzníTomáš Holub (vnuk), Marek Řičář (vnuk)
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Řičář, též Karel Říčař (23. října 1900 Voděrady – 4. února 1977 Voděrady[1]), byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu lidovou.

Biografie

Byl chalupníkem ve Voděradech,[2] obhospodařoval 2,42 hektarů půdy.[3] Od roku 1922 se angažoval v orelském hnutí. V letech 1927-1945 byl starostou rodné obce. V květnu roku 1945 byl předsedou revolučního národního výboru, 31. května se členství v nově zvoleném MNV vzdal.[4][3] Během okupace uchránil řadu místních občanů před totálním nasazením do Německa.[5] Působil také v oblasti družstevnictví (zakladatel Hospodářského lidového družstva v Kostelci nad Orlicí) a pojišťovnictví (člen Národní pojišťovny v Praze).[6]

V roce 1920 vstoupil do Československé strany lidové (ČSL), kde byl v letech 1931-1938 členem Zemského výkonného výboru v Čechách. Patřil do okruhu spolupracovníků Msgre. Bohumila Staška. Byl autorem mnoha článků v lidoveckém tisku (Lidové listy, Štít, Třetí generace). Používal pseudonym Jan Vrch. V parlamentních volbách v roce 1935 byl zvolen za ČSL do Národního shromáždění. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[7]

Po únoru 1948 se zcela stáhl do ústraní a vystoupil i z ČSL. Roku 1954 byl zatčen, obviněn z kontaktů s ilegální Křesťansko-demokratickou stranou a odsouzen pro trestný čin velezrady k deseti letům vězení a propadnutí majetku.[8] Vězněn byl v Hradci Králové, na Pankráci, ve Valdicích a v Leopoldově. V roce 1960 byl propuštěn na amnestii. Poté až do své smrti pracoval v místním JZD. V roce 1968 se neúspěšně pokoušel o rehabilitaci a zapojil se opět do veřejného života. Znovu vstoupil do ČSL a účastnil se akcí K 231. V letech normalizace ze strany opět vystoupil.[9] Soudně rehabilitován byl posmrtně až po pádu komunistického režimu v roce 1990.[10]

Jeho vnuky jsou 2. biskup plzeňské diecéze Tomáš Holub a architekt Marek Řičář (později přijal jméno Josef Marek), stíhaný v rámci tzv. kauzy Budišov.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PEHR, Michal: Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, s. 222.
  2. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Protokol o výpovědi Karla Řičáře, Archiv bezpečnostních složek
  4. ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2012-07-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historie obce Voděrady [online]. obec-voderady.cz [cit. 2011-10-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 222-223
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 1955 [online]. [cit. 2012-07-24]. Dostupné online. 
  9. ↑ PEHR, Michal, Cestami křesťanské politiky, Akropolis 2007, str. 223
  10. ↑ Usnesení Rt 137/90 Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 10. 1990
  11. ↑ Případ Josefa Marka, dříve ing. arch. Marka Řičáře je zřejmým justičním zločinem! [online]. sinagl.cz [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Řičár.jpg
Český politik Karel Řičář (1900-1977)