Karel Šťastný (malíř)

Karel Šťastný
Od leva: Karel Šťastný, Jan Vandas, Otto Poppler, mistr Alois Jirásek, Karel Smetana bratr Bedřicha Smetany, jeho dcera Růžena, Oldřich Šťastný, pí M. Zajíčková, František Pácal, Jaroslav Kvapil, pí K. Laubová, tehdejší purkmistr a starosta osady lékárník Jan Laub, Břetislav Šťastný,pí Hana Kvapilová
Od leva: Karel Šťastný, Jan Vandas, Otto Poppler, mistr Alois Jirásek, Karel Smetana bratr Bedřicha Smetany, jeho dcera Růžena, Oldřich Šťastný, pí M. Zajíčková, František Pácal, Jaroslav Kvapil, pí K. Laubová, tehdejší purkmistr a starosta osady lékárník Jan Laub, Břetislav Šťastný,pí Hana Kvapilová
Narození4. října 1865
Hořice,
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. června 1935 (ve věku 69 let)
Plotiště nad Labem,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníhřbitov u kostela sv. Anny v Litomyšli
VzděláníAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánípedagog, malíř, výtvarník (loutkář)
DětiZdeňka Hrubá
Příbuzní
  • Oldřich Šťastný (1883–1937) bratr
  • Břetislav Šťastný bratr
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Piaristický chrám Nalezení svatého Kříže v Litomyšli (2014)

Karel Šťastný, křtěný Karel Otokar (4. října 1865, Hořice[1] – 21. června 1935, Plotiště nad Labem)[2] byl akademický malíř, autor celé řady maleb prováděných technikou olejů i akvarelů jakož i autor grafických děl.[3]

Život

Narodil se v Hořicích do rodiny Josefa Šťastného a jeho ženy Růženy Kronusové[1]. V letech 1883 až 1888 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. M. Pirnera, A. Lhoty a F. Sequense.[2] Poté dva roky (v letech 1888 až 1889) působil jako asistent kresleni na gymnáziu na pražském Smíchově.[2] Následně pak pracoval jako středoškolský profesor kreslení na průmyslové škole v Litomyšli a zde se též angažoval jako aktivní organizátor kulturního života a divadelních představení.[3] Ve svých dílech (s litomyšlskou tematikou) zobrazoval tajemná zákoutí, drobné poetické motivy a jejich proměny během různých denních dob, ale i v různých ročních obdobích.[3] Se svým bratrem Oldřichem Šťastným[2] [p 1] se mimo jiné podílel na výrobě loutek a kulis pro loutkové divadlo sokolské jednoty v Litomyšli.[3] V roce 1923 namaloval a navrhl dekorace k tradiční loutkové hře Posvícení v Hudlicích, kterou zahajovalo činnost sokolské loutkové divadlo v Litomyšli.[2] V letech 1923 až 1927 namaloval Karel Šťastný přes 100 dekorací pro loutkovou scénu v Litomyšli[2] a v roce 1927 se podílel na výpravě hry Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák.[2]

Výstavy

Autorské

  • 1948 – Městská galerie Litomyšl, Litomyšl

Kolektivní

  • 2012 – Mistři české malby, Dům U Rytířů, Litomyšl
  • 2015 – Městská obrazárna ...to nejlepší z depozitáře, Zámek Litomyšl, Litomyšl
  • 2018 – Městská obrazárna ...to nejlepší z depozitáře, Městská galerie Litomyšl, Litomyšl

Galerie

  • Pražské panorama
    Pražské panorama
  • Litomyšlská radniční věž na Smetanově náměstí
    Litomyšlská radniční věž na Smetanově náměstí
  • „Na Špitálku“, olej na plátně, 1917,Městská galerie Litomyšl (MGL)
    „Na Špitálku“, olej na plátně, 1917,Městská galerie Litomyšl (MGL)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Oldřich Šťastný (* 16. listopadu 1883, Litomyšl – 23. června 1937, Litomyšl) byl bratrem akademického malíře Karla Šťastného.[4] Od konce první světové války zastával funkci ředitele učitelského ústavu v Litomyšli, ale ještě před tím od roku 1907 zde vyučoval matematiku, fyziku a přírodopis.[4] Patřil mezi vážené občany města, hojně se účastnil místních kulturních akcí a jeho silnou stránkou byl zpěv.[4] V roce 1912 začal vyrábět loutky určené nejprve jen pro své děti.[4] Postupně pro ně vytvořil rodinné loutkové divadlo (s loutkami vysokými 30 až 35 cm).[4] V roce 1916 začal vyřezávat loutky (vysoké 30 až 45cm) určené pro loutkové divadlo učitelského ústavu v Litomyšli, kde uvedl také několik představení.[4] Spoluzakladatelem a členem loutkového divadla Sokola v Litomyšli se Oldřich Šťastný stal v roce 1920 a byl také vůdčí osobností jeho souboru.[4] V roce 1921 (v rámci oslav 70 let od narození Aloise Jiráska) režíroval jeho historickou divadelní hru Jan Roháč (z roku 1914).[4] V roce 1923 zhotovil pro sokolské divadlo nové loutky větších rozměrů (70 až 75 cm) a jeho bratr pro toto loutkové divadlo namaloval nové dekorace.[4] (Hlavičky loutek a nábytek pro loutkovou scénu od Oldřicha Šťastného jsou uloženy v Městském muzeu v Litomyšli.[4]) Poznámka: Publikoval např. v časopise Loutkář: viz (ŠŤASTNÝ, Oldřich: „Loutkové divadlo v lidovýchově“. In: časopis Loutkář, číslo 14, 1927 / 1928, strany 2 až 6.)

Reference

  1. ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1859-1866 v Hořicích , sign.47-3326, ukn 2868, str.279 . Dostupné online.
  2. ↑ a b c d e f g Osobnosti: ŠŤASTNÝ Karel (* 4.10.1865, Hořice – 21.6.1935, Ploštice nad Labem), akademický malíř, Litomyšl, (Loutkové Divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Bratr Oldřicha Šťastného. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Náhled kalendáře „Litomyšl 2017 srdeční záležitost“ [online]. www litomysl cz, 2017-01-01 [cit. 2019-11-14]. Soubor ke stažení ve formátu *.pdf; Karel Šťastný působil jako profesor kreslení na průmyslové škole v Litomyšli a jako aktivní organizátor kulturního života a divadelních představení. Se svým bratrem Oldřichem Šťastným se mimo jiné podílel na výrobě loutek a kulis pro loutkové divadlo sokolské jednoty v Litomyšli. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-17. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j Osobnosti: ŠŤASTNÝ Oldřich (* 16.11.1883, Litomyšl – 23.6.1937, Litomyšl), Litomyšl (loutkové divadlo) [online]. Databáze českého amatérského divadla [cit. 2019-11-14]. Oldřich Šťastný byl učitel a ředitel učitelského ústavu v Litomyšli, aktivně působil jako kulturní činovník v Litoměřicích. Byl loutkářem, spoluzakladatelem a členem loutkového divadla Sokola v Litomyšli. Oldřich Šťastný byl bratr akademického malíře Karla Šťastného. Dostupné online. 

Literatura

  • KNÍŽÁK, Milan. „Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950“. Praha 2005, strana 963.
  • KNÍŽÁK, Milan: „Enckylopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950“. díl 2, strana 964.
  • TOMAN, Prokop. „Nový slovník československých výtvarných umělců“. Praha 1950, strana 559.
  • „Jak se dělá loutkové divadlo“. In: časopis Loutkář, číslo 14, 1927 / 1928, strana 97.
  • HAVELKA, Jaroslav: „Loutková divadla učitelských ústavů československých“. In: časopis Loutkář, číslo 13, 1926 / 1927, strana 191
  • Dr. Mík (J. Malík): „In memoriam Oldřicha Šťastného“, In: časopis Loutkář, číslo 24, 1937 / 1938, strana 77
  • SOBOTA, Josef. „Hrst loutkářských vzpomínek na Oldřicha Šťastného“. In: „Od trsteické stezky“, číslo 17, 1937, strany 33 až 38.
  • Poznámka: fotografie dekorací od Karla Šťastného. In: časopis Loutkář, číslo 14 1927 / 1928, strany 97n.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Šťastný, signatura.jpg
Karel Šťastný, signatura
Karel Šťastný (1865-1935).jpg
Od leva: Karel Šťastný, Jan Vandas, Otto Poppler, mistr Alois Jirásek, Karel Smetana bratr Bedřicha Smetany, jeho dcera Růžena, Oldřich Šťastný, pí M. Zajíčková, František Pácal, Jaroslav Kvapil, pí K. Laubová, tehdejší purkmistr a starosta osady lékárník Jan Laub, Břetislav Šťastný,pí Hana Kvapilová
Karel Šťastný - Pražské panorama.jpg
Karel Šťastný - Pražské panorama
Leitomischl-Piaristenkirche1.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Ehemalige Piaristenkirche in Leitomischl (Litomyšl) in Böhmen
Karel Šťastný - Radniční věž v Litomyšli.jpg
Karel Šťastný - Radniční věž v Litomyšli
Karel.Stastny.(1865–1935).Na.Spitalku.Olej.1917.gif
Akademický malíř Karel Šťastný (* 1865 – 1935), „Na Špitálku“, olej na plátně, rok 1917, Městská galerie Litomyšl (MGL). Na plátně je zobrazen Kostel Nalezení svatého Kříže (Piaristický chrám Nalezení svatého Kříže) v Litomyšli