Karel Šerák

Karel Šerák
Karel Šerák, 1946
Narození	20. července 1923 Český Boratín, Volyň
Úmrtí	17. července 2016 (ve věku 92 let) Praha
Národnost	Češi
Vojenská kariéra
Hodnost	Plk. v. v.
Doba služby	1944-1946
Složka	Československá armáda
Jednotka	1. československý armádní sbor
Války	Druhá světová válka
Bitvy	Karpatsko-dukelská operace Bitva u Jasla Ostravská operace
multimediální obsah na Commons

Plk. v. v. Karel Šerák (20. července 1923, Český Boratín, Volyň – 17. července 2016, Praha) byl volyňský Čech, veterán druhé světové války a tankista, který se účastnil na straně Sovětského svazu bojů při osvobozování střední Evropy od nacistického Německa.^[1]

Karel Šerák se narodil v roce 1923 v Českém Boratíně na Volyni a chtěl se vyučit zámečníkem, ale školu nedokončil. V roce 1939 jeho zemi obsadily sovětské jednotky. Následně pracoval na vznikající železniční trati a na letišti a v roce 1941 Volyň obsadila armáda nacistického Německa. V zemi došlo k vyvražďování Rusů a Židů, čemuž byl Karel Šerák svědkem, a 20. března roku 1944 tak jako jeho otec Josef a bratr Josef vstoupil v Rovně do Svobodovy armády^[2] a účastnil se výcviku v Rovně, v Kivercích a v Rusově. Následně se účastnil osvobozovacích bojů na Dukle, v Zyndranowé, u Jasla, u Albertovce u Opavy a v Ostravě jako velitel tanku ve 3. praporu Richarda Tesaříka 2. roty 1. československé brigády. Dva ze tří jeho tanků byly zničeny a s posledním z nich s č. 603 dojel 10. května 1945 do Prahy až na Hradčanské náměstí. Po demobilizaci 15. března 1946 v hodnosti podporučíka^[3] se s mladším bratrem Josefem usadil v Chotiněvsi, kde pracoval v zemědělském družstvu jako zootechnik a později jako pěstitel-živočichář.^[4]

Karel Šerák se často účastnil oslav konce války a dalších obdobných akcí, svou účast považoval za svou povinnost. 30. června 2016 se zúčastnil Dne armády u Národního památníku na Vítkově, při návratu ale na nádraží zakopl na eskalátoru a zlomil si čtyři žebra. Na následující komplikace 17. července v nemocnici zemřel.^[1]

V roce 2015 byl při 70. výročí osvobození Ostravy a konce 2. světové války jmenován čestným občanem města Ostravy.^[5]

1. října 1944 se jeho tank účastnil boje o vesnici Zyndranowa v Polsku, jeho tank dostal dva zásahy a on jediný přežil. Před zásahem dal nabíječi Mauerovi rozkaz, aby šel na průzkum, ale ten byl tolik vystrašený, že šel raději na průzkum sám. V husté mlze ve stodole na okraji vesnice našel zamaskovaný tiger, ale mlha začala opadávat a tiger začal pálit na československé tanky. Tanky likvidoval tak, aby zablokovaly ostatní tanky a mohl snadno zničit celou kolonu. Nejprve první, třetí a pátý a nakonec druhý a čtvrtý.^[1]

16. dubna 1945 byl zničen jeho tank podruhé v boji u Albertovce u Opavy, když se snažil po náspu překonat železniční trať. Nejprve dostal zásah druhý tank a tank Karla Šeráka začal pálit. Stihl vypálit dva nebo tři náboje, než proletěla skrze celý tank rána mezi řidičem a pomocníkem až do motoru a ven. Tank začal hořet a za dramatických okolností stihla posádka utéct.^[4]

Třetí tank dostal Šerák poškozený ranou panzerfaustem, kterou byl zabit předchozí velitel tanku Romani. S tímto tankem se zúčastnil dobývání Ostravy a po ní vyrazil na Olomouc. Tam přišel rozkaz vyjet na Prahu, která volala o pomoc, a osm tanků včetně Šerákova vyjelo. Před nimi ustupovala Schörnerova armáda. Do Prahy-Hostivaře dojeli 10. května 1945 a následně se jeli s dalším tankem podívat na Hradčanské náměstí. Před prvním nádvořím Hradu se jeho a druhý tank zastavily v 10 hodin.^[4][1]

• 2012 - Kříž obrany státu ministra obrany ČR[^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Šerák na Wikimedia Commons
• Příběh Karla Šeráka na portálu Paměť národa
• Návrat tankové legendy [online]. acr.army.cz, 2010-07-27 [cit. 2016-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-21.