Karel Škvor

Karel Škvor
Narození2. listopadu 1910
Benešov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. června 1971 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStarý městský hřbitov v Benešově
Alma materČVUT
Povoláníinteriérový a filmový architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Škvor (2. listopadu 1910 Benešov[1] – 17. června 1971 Praha) byl český interiérový a posléze filmový architekt. Za svou kariéru se podílel na návrzích dekorací a staveb pro více než 80 československých filmových snímků,[2] provedených především ve Filmových ateliérech Barrandov v Praze, kde soustavně pracoval.

Život

Narodil se v Benešově ve středních Čechách. Vystudoval reálné gymnázium v Praze, po roce studií strojního inženýrství na ČVUT přestoupil ku studiu architektury. Již během studia krátce pracoval jako asistent filmového architekta Štěpána Kopeckého ve Filmových ateliérech Barrandov. Po absolutoriu koncem 30. let začal pracovat v projekční kanceláři architekta Vladimíra Grégra jakožto návrhář interiérů. Zde se roku 1941 prodílel na návrhu interiéru barrandovské vily filmového podnikatele Miloše Havla.[2]

Poté, co byla Grégrova kancelář po jeho zatčení za účast v odboji[3] zrušena okupačními německými úřady, nastoupil Škvor jako asistent architekta do AB Barrandov. Roku 1944 již provedl svůj první samostatný návrh dekorací. Počínaje koncem 40. let až do své smrti platil za jednoho z předních československých filmových architektů.

Byl dvakrát ženatý. Se svou první manželkou Valerií Zenklovou Dubskou (1925-2019), později světoznámou kanadskou módní návrhářkou, měli syna Jana (1946).

Hrob Karla Škvora na Starém městském hřbitově v Benešově

Karel Škvor zemřel 17. června 1971 v Praze ve věku 60 let. Pohřben byl na Starém městském hřbitově v Benešově.[4]

Dílo

Převážná část Škvorovy práce tvořily návrhy současných filmových prostředí, zejména vzhledy interiérů, kde užil své předválečné zkušenosti. Naproti tomu stál např. za velkolepými historickými výpravami tzv. Husitské revoluční trilogie režiséra Otakara Vávry či snímky režiséra Václava Kršky. Snímek Elmara Klose Obchod na korze z roku 1965, na kterém se Škvor podílel, získal od Americké filmové akademie cenu Oscar. Jeho posledním završeným dílem byly stavby pro film Hry lásky šálivé uvedený roku 1971.[5]

Realizované návrhy dekorací (výběr)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Architekt - Škvor Karel | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ S.R.O, NETservis. Vladimír Grégr (*1902 † 1943). Pastorace.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ SVAHILEC, Anatol. Čeština: Seznam významných osobností města na Starém městském hřbitově v Benešově. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ Karel Škvor. csfd.cz [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob Karel Škvor, Benešov.jpg
Autor: Anatol Svahilec, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob Ing. Karla Škvora na Starém městském hřbitově v Benešově