Karel Šobr

Karel Šobr
Narození11. března 1910
Milín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1990 (ve věku 79–80 let)
Národnostčeská
Povolánípolitik, strojní inženýr
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Šobr (11. března 1910 Milín1990) byl český politik, strojní inženýr a politický vězeň. V roce 1950 byl v politickém procesu odsouzen ke třicetiletému trestu tvrdého žaláře, v němž setrval do roku 1960, kdy byl propuštěn po amnestii prezidenta Novotného.

Životopis

Narodil se 11. března 1910 ve středočeském Milíně otci Janovi a Marii. Otec byl horník, matka Marie byla v domácnosti, kde se starala o něj a jeho dalších jedenáct sourozenců. Po ukončení obecné školy v Milíně vystudoval v roce 1929 také reálné gymnázium v Příbrami.[1] V roce 1930 začal pracovat u Zemského úřadu v Praze, krátce poté paralelně započal studium na ČVUT, kde po dvouleté pauze kvůli povinné vojenské službě získal v roce 1938 inženýrský titul.

Po konci druhé světové války začal v roce 1945 pracovat jako tajemník tehdejšího ministra zahraničního obchodu Huberta Ripky,[2][3] chvíli vykonával také činnost parlamentního zpravodaje, při níž se seznámil se všemi poslanci Národních socialistů. V březnu 1948 byl krátce po únorovém převratu z funkce propuštěn (tj. vyakčněn). Krátce poté byl v dubnu 1948 zatčen, o dva měsíce později byl ale pro nedostatek důkazů z vazby propuštěn. Po propuštění z funkce náměstka a následném zatčení požádal o pomoc právničku a političku Miladu Horákovou, s níž poté navázal spolupráci a stal se členem tzv. „politické šestky“ v rámci Národněsocialistické strany.[4] V rámci svého působení v orgánu pomáhal získávat finanční prostředky pro spolustraníky s finančními problémy. Stejně tak odeslal do zahraničí politickou a hospodářskou zprávu o dění v zemi a pomáhal navazovat kontakty se spolustraníky v regionech. V tomto období (1948–1949) pracoval u firmy COMPENSA, která ale v červnu 1949 zanikla.

Od roku 1949 tak pracoval v příbramských dolech jako tesař, nicméně již v listopadu 1949 byl Státní bezpečností zatčen. Jeho proces, hlavní líčení se skupinou „JUDr. Čupera a spol.“, se konal ve dnech 20. a 21. června 1950 u Státního soudu v Praze. Za zločiny velezrady a vyzvědačství byl odsouzen ke třicetiletému trestu odnětí svobody v těžkém žaláři. Dále mu byla odebrána občanská práva na dobu deseti let, zabaven veškerý majetek a udělen peněžitý trest ve výši 20 000 Kčs. V květnu 1960 byl po pobytech ve věznicích v Opavě, Praze a Leopoldově na amnestii prezidenta Antonína Novotného podmínečně propuštěn. Do roku 1985 (tj. až do svých 75 let) poté pracoval jako dělník, stavební technik či zedník. Rehabilitován byl v po sametové revoluci v prosinci 1990.[5][6]

Zemřel v roce 1990 ve věku 80 let. Byl ženatý s manželkou Annou (* 1911; rozená Maříková).[7] Spolu měli dvě děti, dceru Věru (* 1941; provdaná Kopalová) a syna Karla.[8][9][10]

Odkazy

Reference

  1. PAMĚTNÍ KNIHA REÁLNÉHO GYMNASIA V PŘÍBRAMI 1871–1920 [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  2. JINDRA, Martin. Před 110 lety se v Milíně narodil Karel Šobr, pozdější národněsocialistický politik a politický vězeň /. katalog.lib.cas.cz. 2020. Dostupné online [cit. 2023-12-14]. ISSN 1211-5169. (Czech) 
  3. PEŇÁS, Jiří. Já nejsem smutný, já jsem často veselý - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2021-10-23 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  4. Národněsocialistická „politická šestka“ – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  5. ŠOBR, Karel (11. 3. 1910, Milín – 1990) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  6. Věra Kopalová, roz. Šobrová (1941). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  7. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  8. Oficiální stránky obce Milín - Osobnosti. www.milin.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  9. Věra Kopalová. Příběhy našich sousedů [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 
  10. Věra Kopalová, roz. Šobrová (1941). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)