Karel Anděl (astronom)

Karel Anděl
Narození28. prosince 1884
Modřany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. března 1948 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
OceněníNušlova cena (1943)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Anděl (28. prosinec 1884, Modřany[1] – 17. březen 1948, Praha[2]) byl český astronom, povoláním učitel. V roce 1917 se stal spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Zabýval se hlavně kartografií měsíčního povrchu, nakreslil světoznámou mapu Měsíce Mappa Selenographica (1926). Byl po něm pojmenován jeden z kráterů na přivrácené straně Měsíce.

Život

Karel Anděl se nezabýval pouze astronomií, i když té věnoval obrovské množství času a jejímž zájmům podřizoval zájmy osobní.[3] Kromě ní se s velkým zanícením věnoval myslivosti a rybaření. Zabýval se fotografií – experimenty s různými vývojkami a chemikáliemi pro fotografování astronomických objektů. Byl i vášnivým kuchařem.

v astronomii soustředil zejména na pozorování a později kartografii Měsíce. Byl vybaven mimořádným kreslířským nadáním a velkou trpělivostí spojenou s precizní důkladností.[3] První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Stěžejním Andělovým dílem byla slavná Mappa Selenographica vydaná v roce 1926. Mapa o průměru 60 cm byla zhotovena ve dvojím provedení, jednou v černé barvě bez popisu, podruhé v sepiové barvě s názvoslovím.

Během druhé světové války začal Anděl pracovat na souboru 13 podrobných map zahrnujících celý měsíční povrch.[3] Po mnoha letech práce, když dokončil 8 listů tohoto díla, však náhle zemřel.

Urna s jeho popelem je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.[4][5]

Dílo

Ocenění a pocty

Následující astronomické objekty byly pojmenovány po něm:

  • kráter Anděl na Měsíci
  • asteroid 1997 AK18 byl pojmenován 22465 Karelanděl

jiné:

  • v roce 1943 mu byla udělena Nušlova cena
  • v roce 2019 mu byl odhalen památník v Parkovém muzeu Staré Modřany v Praze, součástí památníku je 5m velký betonový reliéf úplňku, 2m velká mozaika hvězdné oblohy, dalekohled a betonové křeslo
  • byl též zvolen za zahraničního člena Francouzské akademie věd.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Modřanech
  2. ↑ Anděl Karel [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2014 [cit. 2018-02-05]. (Z říše hvězd). Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d BARTOŠ, Jiří. Anděl Karel [online]. Hvězdárna Františka Pešty z.s., 2014 [cit. 2017-11-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Astronomie Podolí a Modřan [online]. ceskatelevize.cz (reportáž z pořadu Z metropole), 2021-05-01 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ NAJSER, Pavel. Karel Anděl [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Literatura

Vlastníma očima - Encyklopedie vesmíru, 2007, BSP Praha s. r. o. – CD ROM

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“