Karel Antonín Hohenzollernský

Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Rodné jméno	Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen
Narození	7. září 1811 Krauchenwies
Úmrtí	2. června 1885 (ve věku 73 let) Sigmaringen
Místo pohřbení	Sigmaringen
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	politik
Ocenění	Řád Fridrichův Řád červené orlice 1. třídy Řád černé orlice Řád sv. Ondřeje Pour le Mérite
Politická strana	nezávislý
Choť	Josefína Bádenská (1834–1885)[1]
Děti	Leopold Hohenzollernský Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen Karel I. Rumunský Anton Hohenzollernský Fridrich Hohenzollernský Marie Luisa Hohenzollernská
Rodiče	Karel Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie Antoinette Muratová
Rod	dynastie Hohenzollern-Sigmaringen
Příbuzní	Karolína z Hohenzollern-Sigmaringenu, Amálie Hohenzollernsko-Sigmaringenská a Frederika z Hohenzollern-Sigmaringenu (sourozenci) Vilém Hohenzollernský, Ferdinand I. Rumunský a Karel Anton Hohenzollern (vnoučata)
Funkce	člen Pruské panské sněmovny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (1858–1862) prováděl výrazně liberální politiku.

Karel Anton, celým jménem Karel Antonín Jáchym Zefyrinus Bedřich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringenu, se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla z Hohenzollern-Sigmaringenu (1785–1853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Marie Antonie Muratové (1793–1847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.

Karel Antonín studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.

V roce 1848 se otec Karla Antonína zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Antonín přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který zemi připojil k Pruskému království.

V letech 1858–1862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.

31. října 1834 se v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (1813–1900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a hraběnky Stéphanie Louise de Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:

• Leopold (22. 9. 1835 – 8. 6. 1905), hlava švábské větve Hohenzollernů ⚭ 1861 infantka Antonie Portugalská (17. 2. 1845 – 27. 12. 1913)
• Stefanie (15. 7. 1837 – 17. 7. 1859), podlehla záškrtu ⚭ 1858 král Petr V. Portugalský (16. 9. 1837 – 11. 11. 1861)
• Karel I. (20. 4. 1839 – 10. 10. 1914), rumunský král od roku 1881 ⚭ 1869 Alžběta zu Wied (29. 12. 1843 – 2. 3. 1916)
• Anton (7. 10. 1841 – 6. 8. 1866), zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvě u Hradce Králové, svobodný a bezdětný
• Fridrich (25. 6. 1843 – 2. 12. 1904) ⚭ 1879 Luisa z Thurnu a Taxisu (1. 6. 1859 – 20. 6. 1948)
• Marie (17. 11. 1845 – 26. 11. 1912) ⚭ 1867 Filip Belgický (24. 3. 1837 – 17. 11. 1905), flanderský hrabě

Karel Anton zemřel v Sigmaringenu jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho přežila o patnáct let. Zemřela taktéž v Sigmaringenu roku 1900 v požehnaném věku 86 let.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský na Wikimedia Commons