Karel Babka

Karel Babka
ak. sochař Karel Babka
ak. sochař Karel Babka
Narození21. října 1880
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. března 1953 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánísochař, medailér, kurátor sbírky a legionář
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Babka (24. října 1880 Královské Vinohrady[1]26. března 1953 Praha), byl český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář.

Život

Narodil se na Královských Vinohradech do rodiny vozky Aloise Babky. Měl ještě dva starší (Augustin *1877, Kateřina *1878) a dva mladší sourozence[2] (Karolína *1883, Alois *1887). Po absolvování základního vzdělání se vyučil kovomodelářem a následně pracoval v oboru dekorativního sochařství. V letech 1901–1907 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Stanislava Suchardy. V roce 1912 odjel na pozvání firmy Gladkov a Kozlov do Moskvy, kde se mimo jiného zajímal o tzv. „ruskou secesi“. Během svého pobytu v Rusku spolupracoval na pomníku pro Smolensk, samostatně provedl sochy na obchodním domě na Dmitrovce a vytvořil reliéf pro moskevský hotel Lux. Po vypuknutí první světové války vstoupil v září 1914 do České družiny, byl účastníkem bitvy u Zborova a zúčastnil se i dalších bojových operací. V letech 1917–1918 pracoval na pomnících padlých čs. legionářů v Rusku a s architektem Vilémem Kvasničkou realizoval řadu pomníků československých legionářů na Sibiři. Od roku 1919 byl velitelem tzv. „západní“ legionářské sochařské dílny, která měla především za úkol vybudovat památníky zde padlým legionářům. V legiích dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1920 se vrátil do nově vzniklé republiky a patrně od roku 1922 působil jako konzervátor v Památníku osvobození a na úřadě Státní památkové péče v Praze. Nadále působil kromě sochařiny i jako zručný medailér. Začátkem čtyřicátých let se stal nedlouho před zákazem činnosti předsedou místní jednoty Československé obce legionářské. Po válce pracoval v Památníku národního osvobození. Zemřel v Praze na jaře roku 1953 a jeho hrob se nachází na Vinohradském hřbitově.

Výběr z díla

  • Socha Hrdiny od Zborova, byly odlity tři exempláře – pro Spořilov (zničena), Blansko (stojí na nám. Sv. Čecha) a Halič (její osud není znám)
  • Bronzová plaketa na hrobce[3] českého podnikatele Emila Geistlicha[4] v Bašce na ostrově Krku, hřbitov u sv. Ivana
  • Pomník zakladatelů čsl. státu[5] s reliéfními portréty Masaryka, Beneše a Štefanika v Kostelci nad Černými lesy
  • Plaketa na pomníku padlých legionářů[6] na libochovickém hřbitově
  • Bronzová pamětní deska obětem 1. sv. války ve městě Proseč u Skutče
  • Pamětní deska Zdeňka Klímy, která se nachází v Hybešově ulici v Blansku
  • Medaile vydané Českou Numismatickou Společností:

Medaile František Palacký[7] - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948)

Medaile Země koruny České

Galerie

Výstavy

Společné

  • 1938–1939 Náš voják ve výtvarném umění XIX. a XX. století, Obecní dům (Reprezentační dům obce pražské), Praha
  • 2008 Pole tvůrčí a válečná, Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)

Vyznamenání

Odkazy

Literatura

  • Platon Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 54n.; OSND 1/1, s. 386; Toman 1, s. 31; SČSVU 1, s. 60.
  • Prokop Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, 1955
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), 1993
  • Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (Dodatky), 1994
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č), 1998

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích
  2. Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Babka Alois *1847 s rodinou (otec sochaře Karla Babky)
  3. Prostor - architektura, interiér, design, Náhrobek Emila Geistlicha od Karla Babky v Bašce Vodě. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25. 
  4. Dějiny a současnost, Jak Emil Geistlich naučil Čechy jezdit na Jadran
  5. Pomník zakladatelů čsl. státu v Kostelci nad Černými lesy. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18. 
  6. Libochovice včera a dnes, Pomník zemřelým legionářům z Libochovic a okolí. www.libochovice.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18. 
  7. Prostor - architektura, interiér, design, Medaile František Palacký - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948). www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18. 
  8. Valka.cz, Kříž Sv. Jiří

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
RUS Order św. Jerzego (baretka).png
Baretka Orderu św. Jerzego
Ribbon Czechoslovak Revolutionary Medal.png
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
Karel Babka.jpg
Karel Babka, český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář
Karel Babka - signatura.jpg
Karel Babka - signatura
Marie Anezka Burgerovy Hrob B.jpg
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (sekce: EII, číslo hrobu 54; pořadové číslo na oficiálním seznamu: 5). Anežka Burgerová (* 8. října 1865 – 9. srpna 1946) a Marie Burgerová (* 29. října 1898 – 6. října 1931) byla úřednice autoúčtárny ASSAP. Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky (* 24. října 1880 Královské Vinohrady – 26. března 1953 Praha).
Czechoslovak War Cross 1918 Bar.png
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.