Karel Babka
Karel Babka | |
---|---|
ak. sochař Karel Babka | |
Narození | 24. října 1880 Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. března 1953 (ve věku 72 let) Praha Československo |
Povolání | sochař, medailér, kurátor sbírky, československý legionář a legionář |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Babka (24. října 1880 Královské Vinohrady[1] – 26. března 1953 Praha) byl český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář.
Život
Narodil se na Královských Vinohradech do rodiny vozky Aloise Babky. Měl ještě dva starší (Augustin *1877, Kateřina *1878) a dva mladší sourozence[2] (Karolína *1883, Alois *1887). Po absolvování základního vzdělání se vyučil kovomodelářem a následně pracoval v oboru dekorativního sochařství. V letech 1901–1907 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Stanislava Suchardy. V roce 1912 odjel na pozvání firmy Gladkov a Kozlov do Moskvy, kde se mimo jiného zajímal o tzv. „ruskou secesi“. Během svého pobytu v Rusku spolupracoval na pomníku pro Smolensk, samostatně provedl sochy na obchodním domě na Dmitrovce a vytvořil reliéf pro moskevský hotel Lux. Po vypuknutí první světové války vstoupil v září 1914 do České družiny, byl účastníkem bitvy u Zborova a zúčastnil se i dalších bojových operací. V letech 1917–1918 pracoval na pomnících padlých čs. legionářů v Rusku a s architektem Vilémem Kvasničkou realizoval řadu pomníků československých legionářů na Sibiři. Od roku 1919 byl velitelem tzv. „západní“ legionářské sochařské dílny, která měla především za úkol vybudovat památníky zde padlým legionářům. V legiích dosáhl hodnosti kapitána. V roce 1920 se vrátil do nově vzniklé republiky a patrně od roku 1922 působil jako konzervátor v Památníku osvobození a na úřadě Státní památkové péče v Praze. Nadále působil kromě sochařiny i jako zručný medailér. Začátkem čtyřicátých let se stal nedlouho před zákazem činnosti předsedou místní jednoty Československé obce legionářské. Po válce pracoval v Památníku národního osvobození. Zemřel v Praze na jaře roku 1953 a jeho hrob se nachází na Vinohradském hřbitově.
Výběr z díla
- Socha Hrdiny od Zborova, byly odlity tři exempláře – pro Spořilov (zničena), Blansko (stojí na nám. Sv. Čecha) a Halič (její osud není znám)
- Bronzová plaketa na hrobce[3] českého podnikatele Emila Geistlicha[4] v Bašce na ostrově Krku, hřbitov u sv. Ivana
- Pomník zakladatelů čsl. státu[5] s reliéfními portréty Masaryka, Beneše a Štefanika v Kostelci nad Černými lesy
- Plaketa na pomníku padlých legionářů[6] na libochovickém hřbitově
- Bronzová pamětní deska obětem 1. sv. války ve městě Proseč u Skutče
- Pamětní deska Zdeňka Klímy, která se nachází v Hybešově ulici v Blansku
- Medaile vydané Českou Numismatickou Společností:
Medaile František Palacký[7] - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948)
Medaile Země koruny České
Galerie
- Památník „Hrdinům od Zborova“ (1937), autor ak. sochař Karel Babka
- Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (Marie a Anežka Burgerovy)
Výstavy
Společné
- 1938–1939 Náš voják ve výtvarném umění XIX. a XX. století, Obecní dům (Reprezentační dům obce pražské), Praha
- 2008 Pole tvůrčí a válečná, Místodržitelský palác, Brno (Brno-město)
Vyznamenání
- Kříž sv. Jiří[8], IV. stupně
- Československý válečný kříž 1914–1918
- Československá revoluční medaile
- Československá medaile Vítězství
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích
- ↑ Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Babka Alois *1847 s rodinou (otec sochaře Karla Babky)
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design, Náhrobek Emila Geistlicha od Karla Babky v Bašce Vodě. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-25.
- ↑ Dějiny a současnost, Jak Emil Geistlich naučil Čechy jezdit na Jadran
- ↑ Pomník zakladatelů čsl. státu v Kostelci nad Černými lesy. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Libochovice včera a dnes, Pomník zemřelým legionářům z Libochovic a okolí. www.libochovice.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design, Medaile František Palacký - 150.výročí narození a 100.výročí říšského sněmu v Kroměříži (1948). www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2018-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-18.
- ↑ Valka.cz, Kříž Sv. Jiří
Literatura
- Platon Dějev, Výtvarníci legionáři, 1937, s. 54n.; OSND 1/1, s. 386; Toman 1, s. 31; SČSVU 1, s. 60.
- Prokop Toman, Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, 1955
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), 1993
- Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců (Dodatky), 1994
- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997 (I. A - Č), 1998
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Babka na Wikimedia Commons
- Karel Babka v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
- Prostor - architektura, interiér, design, kpt. akad. soch. Karel Babka (1880 - 1953) Archivováno 18. 8. 2018 na Wayback Machine.
- chodsko.net, Babka Karel
- BSČZ Biografický slovník - BABKA KAREL 24.10.1880-26.3.1953
- Karel Babka v informačním systému abART
- Databáze Národní knihovny ČR - Babka, Karel, 1880–1953
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka: Československý válečný kříž 1914-1918.
Ribbon for the World War I Victory Medal awarded by the Allies:
- w:World War I Victory Medal (United States) awarded by the w:United States Department of Defense
- w:Victory Medal (United Kingdom) also called the Inter-Allied Victory Medal
- w:Médaille Interalliée 1914–1918 (France)
- w:Inter-Allied Victory Medal (Greece)
- w:Allied Victory Medal (Italy)
- etc.
Baretka Orderu św. Jerzego
Autor: Realismadder, Licence: CC BY-SA 3.0
Ribbon bar of the Czechoslovak Revolutionary Medal
(c) Broucek na projektu Wikipedie v jazyce čeština, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Karel Babka, český sochař, medailér, konzervátor a československý legionář
Karel Babka - signatura
Autor: Mojmir Churavy, Licence: CC0
Hrob na hřbitově Malvazinky v Praze (sekce: EII, číslo hrobu 54; pořadové číslo na oficiálním seznamu: 5). Anežka Burgerová (* 8. října 1865 – 9. srpna 1946) a Marie Burgerová (* 29. října 1898 – 6. října 1931) byla úřednice autoúčtárny ASSAP. Busta je dílem akademického sochaře Karla Babky (* 24. října 1880 Královské Vinohrady – 26. března 1953 Praha).