Karel Bednařík
plk. Karel Bednařík | |
---|---|
Narození | 19. prosince 1920 Holešov ![]() |
Úmrtí | 26. února 2011 Kroměříž ![]() |
Národnost | česká |
Povolání | palubní navigátor a střelec |
Zaměstnavatel | Royal Air Force |
Znám jako | os. č. J-934, RAF 787816 |
Choť | Anděla Hejníková |
Děti | tři děti |
Rodiče | Leopold Bednařík, Marie Pospíšilová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karel Bednařík (19. prosince 1920 Holešov – 26. února 2011 Kroměříž) byl český palubní navigátor a střelec Royal Air Force v období druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu.
Život
Před druhou světovou válkou
Karel Bednařík se narodil 19. prosince 1920 v Holešově na Kroměřížsku v rodině pokrývače Leopolda Bednaříka a Marie, rozené Pospíšilové. V rodném městě vychodil obecnou a měšťanskou školu a měl se vyučit klempířem v pokračovací kovodělné škole. Z důvodu onemocnění tuberkulózou se tak nestalo a po vyléčení zůstal bez vyučení. Pracoval jako dělník.
Druhá světová válka
Po německé okupaci v březnu 1939 byl ze stávajícího zaměstnání propuštěn a tak začal Karel Bednařík pracovat na stavbách v Königsbergu. Dne 4. srpna téhož roku během návratu z dovolené vystoupil z vlaku na území Polska, kde se následně v Krakově přihlásil do zde vznikající československé zahraniční jednotky. Krátce pobyl ve výcvikovém středisku v Malých Bronovicích, poté odplul do Francie, kde vstoupil do cizinecké legie a jako její příslušník byl odvelen do severní Afriky. Po vypuknutí druhé světové války byl ze závazku uvolněn a přeřazen ke vznikající jednotce Československé armády v zahraničí v Agde. Absolvoval poddůstojnickou školu a spojovací kurz a jako spojař štábu 2. pěšího pluku se zúčastnil bojů ve Francii. Po pádu Francie nastoupil 28. června 1940 v Sète na loď a odplul do Spojeného království. Zde se přihlásil do Royal Air Force, kde byl vyškolen na palubního střelce a 14. května 1941 zařazen do operační služby u 96. perutě, kde létal na strojích Boulton Paul Defiant. K 14. září téhož roku byl převelen k 68. peruti, kde létal na pozici navigátora a palubního radarového operátora na nočních stíhacích strojích Bristol Beaufighter. První operační turnus ukončil v únoru 1943, poté působil jako instruktor. Druhý operační turnus zahájil v únoru 1944 opět u 68. perutě již na letounech de Havilland Mosquito. Přežil dvě vážné nehody a dosáhl hodnosti rotmistra.
Po druhé světové válce
Po skončení druhé světové války se Karel Bednařík vrátil 4. srpna 1945 do Československa. V lednu 1946 byl povýšen do hodnosti podporučíka, v březnu téhož roku z armády odešel. V rodném Holešově pracoval jako vedoucí kina, následně jako obchodní zástupce, z tohoto zaměstnání byl z politických důvodů propuštěn po komunistickém převzetí moci v únoru 1948. V březnu 1948 se tajně oženil s Andělou Hejníkovou, následně se oba pokusili emigrovat v prostoru Aše. Jejich plán byl vyzrazen a manželé Bednaříkovi byli zadrženi a několik měsíců vězněni, během zatýkání byl zastřelen holešovský duchovní Vojtěch Rygal. Po propuštění pracoval Karel Bednařík v dělnických profesích a stal se otcem tří dětí. Rehabilitován byl v roce 1991, kdy byl povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě. Zemřel 26. února 2011 v nemocnici v Kroměříži.
Vyznamenání
- 4x Československý válečný kříž 1939
- 3x Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. stupně
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Hvězda 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých posádek
- Hvězda Atlantiku
- Válečná medaile 1939–1945
Odkazy
Literatura
- Milan Votava - Kvůli tuberkulóze se nestal klempířem. Po nocích pak Bednařík sloužil pro britské Královské letectvo (článek v Lidových novinách, 2024)
- Václav Kolesa a kol. - Karel Bednařík-S andělem strážným na zemi i ve vzduchu (Václav Kolesa, Zlín, 2003)
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“