Karel Belcredi

Karel Belcredi
Erb rodu Belcredi
Předseda Svazu moravských velkostatkářů
Narození	24. září 1893 Líšeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. září 1972 (ve věku 78 let) Vídeň Rakousko Rakousko
Choť	Therese, roz. Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
Rodiče	Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914) a Marie z Franckensteinu (1859–1938)
Děti	1. Ludvík Hugo (1921–1981) 2. Marie Therese, provd. Lobkowiczová (1922–1978) 3. Hugo (* 1923) 4. Richard Mořic (1926–2015) 5. Egbert (* 1938)
Příbuzní	bratr: Egbert Belcredi (1887–1932) sestra: Marie Anna Belcredi (1888–1968) bratr: Jiří Belcredi (1889–1890) bratr: Richard Belcredi (1891–1956) sestra: Anna Belcredi (1896–1898) bratr: Jiří Jindřich Belcredi (1902–1973) děd: Richard Belcredi (1823–1902)
Alma mater	Právnická fakulta Německé univerzity v Praze
Profese	ekonom, zemědělec a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Jiří Belcredi (24. září 1893 Líšeň^[1] – 18. září 1972 Vídeň),^[2] celým jménem Karel Jiří Richard Max Belcredi, byl moravský šlechtic z rodu Belcredi.

Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (1856–1914) a jeho manželky Marie von Franckenstein (1859–1938).^{[pozn. 1]} Měl šest sourozenců. Byl vychováván na jezuitském gymnáziu.^[3]

Spravoval statek a zámek Líšeň, který ovšem nevlastnil.^[4] V roce 1926 přespal majetek na nejstaršího syna Ludvíka Huga.^[5] Byl předsedou (nebo jednatelem)^[4] Svazu moravských velkostatkářů.^[6] Byl vynikajícím zemědělským odborníkem a ekonomem.^[6] Např. velkostatek rodu Salmů v Rájci nad Svitavou zachránil před bankrotem.^[4] Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na líšeňský velkostatek uvalena nucená správa.^[7]

Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelný post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou.^[zdroj?] Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.

Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v květnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska.^[3] Po epizodě ve Francii a Bavorsku se přestěhoval zpět do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s. Do Líšně se už on ani manželka nikdy nepodívali.^[8]

Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopadu 1893 Olomouc – 8. října 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (1844–1928) a jeho druhé manželky Marie hraběnky zu Herberstein (1857–1943).^{[pozn. 2]} Jejím koníčkem byla péče o park v Líšni, prosadila pěstování chřestu, který se vyvážel do Vídně.^[3] Mluvila perfektně anglicky.^[8] Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru):

• 1. Ludvík Hugo Egbert Richard Jiří Josef (1. březen 1921 Líšeň – 19. srpen 1981 Brno), adoptován strýcem Richardem, zůstal v Česku i během komunismu.
  • ∞ (9. prosinec 1949 Křtiny) Miloslava Králová (* 9. prosinec 1929 Líšeň), zrestituovala zámek Líšeň, jejich potomci:
  • Karel (* 29. prosince 1950), lékař
  • Ludvík (* 25. června 1954 Brno), archeolog
• 2. Marie Therese (23. dubna 1922 – 3. června 1978 Breuilpont)
  • ∞ (25. června 1949 Breuilpont, církevně 29. června 1949 Paříž) Jan Nepomuk Lobkowicz (25. prosince 1920 Křimice – 10. února 2000 Breuilpont)
• 3. Hugo Ludvík Karel Andrian-Belcredi (* 13. květen 1923 Líšeň), adoptován v roce 1936 Leopoldem svobodným pánem von Andrian-Werburg (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg), zrestituoval zámek v Jimramově.
  • ∞ (8. prosince 1949 Brno) Marie Kouřilová (* 2. července 1930 Brno), jejich potomci:
  • Marie Therese (* 16. prosince 1952 Lustenau bei Bregenz)
  • Anna Marie (* 5. února 1954 Mnichov)
• 4. Richard Mořic Karel (28. srpna 1926 Brno – 20. prosince 2015 Prostějov). Emigroval v roce 1949, redaktor rádia Svobodná Evropa (1953–1983). Český velvyslanec ve Švýcarsku (1994–1998). Zrestituoval zámek Brodek u Prostějova.
  • ∞ (5. června 1952 Traunkirchen) Mabile Therese Gabrielle Michaela Maria de Rohan-Guémenée (2. října 1924 Sychrov – 22. ledna 1982 Mnichov), jejich potomci:
  • Richard Alain Karl Alois Michael (* 8. května 1953)
  • Alain Alexander (* 30. října 1957)
• 5. Egbert Alexander Antonín de Padua Bedřich (* 17. července 1938 Brno), emigroval s rodiči v roce 1948.

• Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 376, 2. vydání, kap.4

• Rodokmen na stránkách patricus.info Archivováno 28. 7. 2011 na Wayback Machine.