Karel Berka

Karel Berka
Narození4. května 1923
Břeclav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí24. listopadu 2004 (ve věku 81 let)
Alma materFilozofická fakulta Masarykovy univerzity
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánívysokoškolský učitel, spisovatel, filozof a logik
ZaměstnavateléLipská univerzita
Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Berka (4. května 1923 Břeclav24. listopadu 2004) byl český logik.

Život

Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech (Lípa, ghetto Terezín, Wulkow). Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii[1] a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd (CSc.). Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd (DrSc.), koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky.[1]

Vědecká práce

Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina.

Dílo

Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metoda (později přejmenován na Teorie vědy / Theory of Science) a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.

Spolupráce s časopisy

  • Filozofie česká
  • Československá informatika
  • The Problems of Science of Science
  • Poznan Studies in the Philosophy of Science and Humanities

Překlady

Odborné publikace

  • O vzniku logiky, 1959
  • K dějinám výrokové logiky v antice, 1959
  • Co je logika (spoluautor Miroslav Mleziva),1962
  • Aristoteles, 1966
  • Škály měření, 1972, angl. 1982
  • Teorie očekávaného užitku, 1974
  • Měření: Pojmy, teorie, problémy, 1977, angl. 1983, rus. 1987
  • Využití logiky v propagandistické praxi, 1978
  • Logika (spoluautor Miroslav Jauris), 1978
  • Co víte o moderní logice (spoluautoři Vladimír Čechák, Ivo Zapletal), 1981
  • Bernard Bolzano, 1981
  • Logika a metodologie pro žurnalisty (spoluautor Jarmila Rybová), 1988
  • Stručné dějiny logiky, 1994

Sborníky

  • Teorie tříd. In Moderní logika, 1958
  • Pragmatismus. In Současná západní filosofie, 1958
  • Existence in modern logic. In: Essays in metaphysics. Edited by Vaught Carl G. University Park: Pennsylvania University Press 1970. S. 157–174
  • Was there an Eleatic Background to Pre-Euclidean Mathematics? In Theory Change, Ancient Axiomatics and Galileo’s Methodology. J. Hintikka et al. Dordrecht 1981
  • The Ideal of Mathematization in B. Bolzano. In Nature Mathematized, Dordrecht 1982, s. 291– 298
  • La syllogistique aristotélicienne, reconstruction historico-logique. In Penser avec Aristote, Toulouse 1991
  • Are there Objective Grounds for Measurement Processes? In Philosophical and Foundational Issues im Measurement Theory, London 1992
  • Rational and Nonrational Elements. In the History of Science, Philosophy and the Scientific Community, Dordrecht 1995
  • Measurement. In Design: its Scope and Limits, Measurement and Design, Delft 1995

Komentáře k českým překladům

  • Aristoteles: 1958–78
  • Galenos. In Úvod do logiky, 1958
  • B. Russell: Logika, jazyk a věda, 1967
  • B. Russell: Zkoumání o smyslu a pravdivosti, 1975
  • B. Bolzano: Vědosloví, 1981
  • B. Russell: Logika, věda, filosofie, společnost, 1993
  • R. M. Hare, H. Barnes, H. Chadwick. In Zakladatelé myšlení, 1994.

Práce vydané v němčině

  • Logik-Texte. (Spoluautor Lothar Kreiser), Berlin 1972, 1986, Darmstadt 1982
  • Zur aristotelischen Lehre von deduktiven Aufbau der Wissenschaft, Aristoteles als Wissenschaftstheoretiker. Berlin 1983
  • Bolzano’s Lehre vom natürlichen Schliessen in Bolzano’s Wissenschaftslehre 1837–1987. 1992
  • Zur Problematik der peripathetischen Schlüsse „kat’analogian“. Deutsche Zeitschrift für Philosophie (DZPh). 1958
  • Über einige Probleme der Interpretation der aristotelischen Kategorienlehre in Studia antiqua. (Budapest) 1960
  • Über den Gegenstand von formalen Logik und Methodologie. DZPh 1965
  • Logik und „Ontologie“. DZPh 1967
  • Lambert’s Beitrag zur Messtheorie. Organon (Warszawa) 1973
  • Bemerkungen zu Bolzanos Wahrscheinlichkeitslogik. DZPh 1981

Práce vydané v ruštině

  • Берка, Карел. Измерения. Понятия, теории, проблемы = Měření. Pojmy, teorie, problémy: překl. z čes. / Karel Berka; překl. К. Н. Иванов ; doslov Б. В. Бирюков, В. И. Михеев; red. Б. В. Бирюков . – Moskva: А/О Издат. группа "Прогресс", 1987. – 320 s.: тв. – Přetištěné vyd.: Praha, 1977. – Bibliogr.: s. 268–274. – Jmen. a předm. rejst.: s. 306–319.
  • Берка, Карел. Функция глагола "быть" с точки зрения современной формальной логики / Карел Берка // Логико-грамматические очерки : сборник / Ред. Л. Б. Баженов, А. И. Уёмов, В. Г. Фабер. – М. : Высшая школа, 1961. – S. 160–180.

Vyznamenání

  • 1978 Stříbrná Plaketa F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách
  • 1983 Zlatá Plaketa F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách

Odkazy

Reference

  1. a b Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2. S. 36.

Literatura

  • K. Müller, A. Miltová: Životní jubileum Karla Berky, Filozofický časopis 1988
  • V. Filkorn, J. Viceník: Karel Berka 65-ročný, Filozofia 1988
  • P. Materna: Životní jubileum prof. Karla Berky, Filozofický časopis 1994
  • Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2. S. 36–37.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“