Karel Brožík

Karel Brožík
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci: 1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci: 1920 – 1939
Stranická příslušnost
Členství	čs. soc. dem. NSP
Narození	4. listopadu 1881 Příkosice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. června 1942 (ve věku 60 let) Auschwitz-Birkenau Německá říše Německá říše
Profese	spisovatel, novinář a politik
Ocenění	Medaile Za zásluhy II. stupeň (2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Brožík (4. listopadu 1881 Příkosice^[1] – 20. června 1942 Auschwitz-Birkenau^[2])^[3][4] byl český a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie

V letech 1895–1900 byl horníkem v Libušíně na Kladensku. Angažoval se v dělnických spolcích, od roku 1898 byl členem odborů a sociálně demokratické strany. Podílel se na organizování hornické stávky počátkem roku 1900 na Kladensku. V období let 1900–1903 pracoval jako úředník kladenské nemocenské pokladny. Počátkem 20. století působil také na Teplicku. Od roku 1904 do roku 1906 působil jako redaktor časopisu Na zdar v Trnovanech u Teplic, v letech 1908–1916 byl činný v redakci týdeníku Severočeský dělník v Teplicích. Stal se místopředsedou Ústředního školského komitétu v Duchcově. V Duchcově založil roku 1910 český Svaz horníků, ve kterém se angažoval po další desítky let.^[5][2]

Za světové války sloužil v období let 1916–1918 v armádě Rakouska-Uherska, ale na jaře roku 1918 byl z vojska propuštěn pro nemoc.^[2]

V rámci sociální demokracie patřil k pravicovému křídlu, které se ostře vymezovalo proti komunistům.^[5] Počátkem listopadu 1918 byl spolu s Jaroslavem Asterem předákem Ústředního národního výboru menšinového pro severní Čechy. Po celé období let 1919–1939 zastával funkci předsedy Svazu horníků. Byl místopředsedou sociálně demokratického Odborového sdružení československého a zasedal v exekutivě Mezinárodní unie horníků.^[2]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,^[6] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Národní strany práce.^[7] Zasadil se o přípravu a prosazení zákona o závodních a revírních radách v hornictví v únoru 1920 a další sociální legislativu. Byl stoupencem znárodnění uhelných a rudných dolů.^[2]

Profesí byl předsedou Svazu horníků. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.^[8]

6. května 1941 byl zatčen nacistickými úřady. Po věznění na Pankráci a v Malé pevnosti v Terezíně byl deportován do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau, kde byl umučen.^[5][2]

Odkazy

Reference

Literatura

• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 211. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Brožík
• Projev Karla Brožíka v Národním shromáždění roku 1936