Karel Brzobohatý

PaedDr. Karel Brzobohatý
Narození4. dubna 1935
Zábřeh
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. dubna 1999 (ve věku 64 let)
Zábřeh
ČeskoČesko Česko
Titulveteránský mistr Československa, vicemistr Československa
Oceněnímistr sportu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
MU
bronzMU 1961 Osloreprezentace
Memoriál Evžena Rošického
bronzX. MER 1961 Prahareprezentace
Československo Národní soutěže
Velká Cena Vyškova ve skoku vysokém
bronzIV. VC 1953 Vyškov
zlatoIX. VC 1958 Vyškov
Štít St. Boleslavi ve skoku vysokém
stříbroX. r 1953 St. Boleslav
stříbroXVIII.1961 St. Boleslavčs. pohár - HJ
I. Československé sportovní hry
zlatoI.ČSSH 1963 Bratislavavýběr OH 1964
Mistrovství ČSR
stříbroM ČSR 1952 Lomnicedorost - výška
stříbroM ČSR 1952 Prostějovdorost - trojboj
stříbroM ČSR 1957 RH Prahadružstvo I.liga
stříbroM ČSR 1958 RH Prahadružstvo I.liga
Akademické mistrovství ČSR
bronzAM ČSR 1954 Brno
Mistrovství ČSR veteránů
zlatoM ČSR 1975 Prostějovrekord
zlatoM ČSR 1976 Brnorekord
zlatoM ČSR 1977 Jablonec
bronzM ČSR 1978 Týniště/O

Karel Brzobohatý, mistr sportu (4. dubna 1935 Zlín[ujasnit]14. dubna 1999 Zábřeh) byl československý atlet-výškař, trenér, rozhodčí a pedagog.

Osobní rekord 203 cm skočil stylem stredl (Olomouc 14.5.1961).

Jako 10. muž historie československé atletiky překonal magickou hranici výšky 200 cm (203 cm 1961). Tělesná výška 195 cm, váha 86 kg.

Kariéra

Byl rekordman a reprezentant ČSR a ČSSR, trojnásobný mistr republiky v kateg. 40–44 let. Tréninkovým konzultantem mu byl mj. od roku 1961 Robert Šavlakadze, olympijský vítěz z roku 1960. Při zimní přípravě na OH 1964 si způsobil zranění levého kolena a po nesterilním zákroku obvodního lékaře – sepse, otoky, hrozba amputace nohy, znehybnění kloubu, následná rehabilitace v Kladrubech a ukončení aktivního závodění. V roce 1975 obnovení činnosti díky novému skokanskému stylu Fosbury FLOP. Patřil do líhně atletů TJ ČSAO Zábřeh, kteří se proslavili na mnoha atletických stadiónech Československa a Evropy, jako byli Němec, Merta, Mertová, Foit, Smyslová a další. Čestný titul „mistr sportu” (za limit 202 cm z roku 1961) mu byl udělen ČSTV v rámci pražského jara 1968, resp. v rámci politických rehabilitací ÚV ČSTV v roce 1990.

Mezi jeho významné svěřence patřil např. juniorský reprezentant ČSSR, výškař Jaroslav Šubrt (201 cm 1974) a syn Petr 110 m př. (14,6 s 1987).

K největším úspěchům Karla Brzobohatého lze počítat 3. místo na silně osazeném mezinárodním závodu – X. memoriálu Evžena Rošického 1961 v Praze na Strahově. Zde porazil výkonem 198 cm 20 výškařů – kromě čs. špičky i švédského olympionika K. A. Nilssona, budoucího světového rekordmana – Číňana Ni Chin-China (229 cm 1970) a olympioniky R. Koteie (Mali) a S. Iguna (Nigérie). Závod vyhrál olympijský vítěz 1960 R. Šavlakadze (210 cm), stříbrnou příčku získal čs. reprezentant M. Valenta (201 cm). Funkcionáři UV ČSTV zařadili Brzobohatého na základě výsledku do čs. reprezentačního družstva A.

Stadión Bislet v Oslu. Dějiště ME 1946, ZOH 1952 a seriálu Golden League

Při mezistátním utkání NorskoČSSR, konaném v srpnu 1961 v Oslu na olympijském stadiónu Bislet, dokázal i za nepříznivých podmínek pro jeho skokanský styl (v dešti rozbahněná dráha, 45 min přerušení) porazit norského mistra A. Vanga a získal pro ČSSR 3. místo. Závod vyhrál Nor G. Husby.

Po úspěšné sezóně 1961, kdy si Brzobohatý zvýšil osobní rekord o 6 cm a byl nominován na několik zahraničních startů, byl pro rok 1962 reálným cílem start na ME v Bělehradě. Nominační limit 203 cm odpovídal osobnímu rekordu Brzobohatého a finálovému umístění na ME do 7. místa. Navzdory tréninku se však forma po zdravotních problémech (anginy, operace mandlí, pásový opar) nedostavila a nejlepším výsledkem bylo 195 cm a 2. místo v mezinárodním závodě při Velké ceně Litomyšle za rakouským olympionikem a mistrem H. Donnerem (200 cm).

V posledním a nejdůležitějším závodu sezóny 1963, v říjnu, při I. československých sportovních hrách v Bratislavě zvítězil a získal titul přeborníka I. ČSSH v rámci československé konkurence v osobním výkonu roku 199 cm a zařadil se tak do širšího výběru pro OH 1964. Pro konečnou nominaci na OH 1964 v Tokiu bylo nutno skočit v olympijské sezóně na významném zavodu limit 206 cm. Po úspěchu Brzobohatého na I. ČSSH mu byly poskytnuty v Zábřehu pro kvalitní zimní přípravu důstojné podmínky (např. gumové doskočiště, soustředění v Nymburku, metodika závodníků SSSR a startovní příležitosti), avšak zranění dlouhodobě zatěžovaného levého kolena a poté neprofesionální zásah lékaře ho nadobro vyřadil z tréninku a vzal mu možnost opět atakovat výšky nad 2 m.

Göteborg, MS veteránů, 1977

Poslední závod absolvoval Brzobohatý v Zábřehu v březnu 1964, kde zvítězil z plného tréninku v I. ročníku Zimního poháru výškařů.

V srpnu roku 1977 se po částečném obnovení závodní činnosti ve 42 letech zúčastnil II. mistrovství světa veteránů v Göteborgu ve Švédsku na stadionu Slottsskogsvallen. Zde se umístil ve finále na 4. místě za olympionikem Rakušanem H. Mandlem (200 cm), švédským olympionikem S. Petterssonem (190 cm) a dalším Švédem A. Palmem (180 cm). K bronzové medaili by mu stačilo skočit překonanou výšku 180 cm na 1. pokus nebo vyrovnat osobní veteránský rekord 185 cm. Při rozeskakování před závodem zdolal 183 cm. Skokanskou kariéru uzavřel Brzobohatý definitivně na III. mistrovství světa veteránů v Hannoveru v NSR v roce 1979. Zde s nataženým l. stehenním svalem ukončil předčasně soutěž na 14. místě.

Oddílová příslušnost

  • 1951-53 Atlas Zábřeh
  • 1954 Slavia Praha
  • 1955 Slavia ITVS
  • 1956 Baník K. Vary
  • 1957-58 RH Praha
  • 1959-62 Slovan Olomouc
  • 1963-64 TJ ČSAO Zábřeh
  • 1975-79 TJ ČSAO Zábřeh
Szczecin Miejski Stadion Lekkoatletyczny. MU Polsko - ČSSR 1961

Sportovní a reprezentační cíle

SoutěžStátLimitNominaceNejl. výsledekPočty startů
MER 1954 – 63Československo195ano3. místo6
MU 1961PolskoNorsko200ano3. místo2
ZJS Brno – Dozsa Ujpest 1961Maďarsko200anonevycestoval0
ME 1962Jugoslávie203nene0
OH 1964Japonsko206ano – širšíne – zranění0
MS Masters 1977, 79ŠvédskoNěmeckoano4. místo2
Mistr sportuČeskoslovensko202ano 1968udělen 1990titul

Rekordy

RokVěkRekordMěstoVýkonStylEvropská unietabulky rokuČSSR tab.
195217rekord SM krajeŠumperk184horine
čs. dorostenecký rekordŠumperk188horine
čs. dorostenecký rekordZábřeh190horine
čs. dorostenecký rekordProstějov191horine1. dorost, 27. muži2.
195419rekord SM krajeZábřeh192horine4.
195520rekord KV krajeK. Vary190sweney
os. rekordPraha195sweney33.6.
195823os. rekordPraha197stredl8.
196126rekord SM kraje, limit Mistra sportuOlomouc203stredl35.4.
197540čs. veteránský rekord 1ARožnov p. R.180flop1.
čs. veteránský rekord 1AProstějov184flop2. svět. tab. masters1.
197641čs. veteránský rekord 1ABrno185flop3. svět. tab. masters1.
197742čs. veteránský rekord 1APraha185hflop3. svět. tab. masters1.

Soutěže (Reprezentace ČSSR a mezinárodní závody)

RokSoutěžMěsto a státVýsledekVýkon
1954IV. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSR10.180
1955V. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSR6.195
Olomouc – UDA Praha – RumunskoOlomouc, ČSR2.190
1956Baník K. Vary – Litomyšl – Drážďany (NDR)Liberec, ČSR1.191
IV. Světový kongres studentstvaPraha, ČSR2.185
1957RH Praha – Vídeň (Rakousko)Kladno, ČSR1.185
VI. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSR18.175
1958VII. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSR8.190
1961X. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSSR3.198
Mezistátní utkání Polsko – ČSSRPolskoSzczecin, Polsko4.190
Mezistátní utkání Norsko – ČSSRNorskoOslo, Norsko3.190
1963XII. Memoriál Evžena RošickéhoPraha, ČSSR4.198
1977II. Mistrovství světa veteránůŠvédskoGöteborg, Švédsko4.180
1979III. Mistrovství světa veteránůNěmeckoHannover, Německo14.168

Odkazy

Literatura

  • Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2000, 2004,ISBN 80-7033-385-5 ISBN 80-7033-864-4, str. 19, 236
  • časopis Lehká atletika roč. 1952- 1964, 11/1963, 8/1968, 1975-1979
  • Sportovní ročenka 1963 – ČTK Praha 1964, str. 26
  • Kohlmann, Č., Popper, J., Janecký, A. a kol.:Lehkoatletické výkony roč. 1952 – 1963, STN Praha
  • Diplomová práce: Brzobohatý, K.:Technika, trénink a didaktika překážkového běhu, Olomouc Pf UP 1984
  • Jirka, J. a kol.: Sto let královny, Praha Česká atletika s.r.o. 1997,ISBN 80-85893-11-8, str. 214, 226
  • Demetrovič, E.: Encyklopedie tělesné kultury, Praha Olympia 1988, str. 107
  • 60 let atletiky střední a severovýchodní Moravy 1923 – 1983 VAD – Sm KV ČSTV Ostrava 1982, str. 53, 123
  • Sebera, B., Sebera, M.:80 let královny sportu ve Vyškově 1921-2001, Tiskárna Baďuřík 2001

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Flag of Yugoslavia (1946-1992).svg
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
K.Brzobohaty 1963 HJ.jpg
Skok vysoký - Karel Brzobohatý Zábřeh 1963
MS Gotheburg Sweden 1977.jpg
mistrovství světa veteránů v atletice 1977
Bislett stadion1.jpg
Autor: Kjetil Ree, Licence: CC BY-SA 2.5
Bislett stadion