Karel Bubla (odbojář)

Karel Bubla
Narození	25. srpna 1906 Proboštov, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. listopadu 1944 (ve věku 38 let) Dolní Bečva, Československo
Příčina úmrtí	střelná rána
Bydliště	Žamberk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Bubla (29. srpna 1908^[1] nebo 25. srpna 1906^[2] Proboštov^{[p 1]} – 9. listopadu 1944 Dolní Bečva)^[1] byl komunistický funkcionář a protifašistický odbojář popravený nacisty.

Zdroje uvádějí dvě různá data narození Karla Bubly. Po vojenské službě se usadil v Žamberku. Za manželku si vzal Alžbětu Křehkou, dceru žambereckého krejčího, se kterou měl dceru Miroslavu.

Byl členem KSČ a v roce 1932 vedl stávkový výbor dělníků, kteří pracovali na regulaci řeky Divoké Orlice.^[3][4] V roce 1935 vedl delegaci tzv. „hladového pochodu“, která v Žamberku vyjednávala s okresními úřady.^[5]

Do podzimu 1944 spolupracoval s odbojem ilegálně; byl zapojen do materiální pomoci partyzánům. V říjnu 1944 přešli spolu s Jánem Jurčou (1919-1944, též ze Žamberka)^{[p 2]} a Václavem Zaňkou (1911-1944, postřelen, zemřel ve Zlíně)^{[2][p 3]} protektorátní hranice se Slovenskem, kde chtěli pomoci Slovenskému národnímu povstání. Měli se se připojit k partyzánskému oddílu Jana Žižky, k setkání ale nedošlo. Při zpětném přechodu do Protektorátu byl byli Karel Bubla 9. listopadu 1944 spolu s Viktorem Kollandou, Jánem Jurčou a Štěpánem Králíčkem německou pohraniční policií zadrženi.^{[6][p 4]}

Dne 3. 11. 1944 podepsal protektorátní státní ministr Karl Hermann Frank rozkaz, podle kterého „...Jako odstrašující prostředek pro bandity v pohraničním území je třeba ihned zavést u většího počtu obyvatelstva v pohraničním území chycených banditů, jejich podporovatelů nebo osob narušujících pracovní povinnost, u nichž se předpokládá, že se chtějí připojit k banditům, bezodkladné zvláštní řízení a v místech nebo okolí, kde se banditské případy vyskytují, bandity veřejně pověsit. Popravení zůstanou 48 hodin na šibenici a budou po příslušném oznámení střežení českým četnictvem, aby se zabránilo za všech okolností jejich odříznutí...“^[7]

Na základě tohoto rozkazu byli štkp. Viktor Kollanda, Karel Bubla, Ján Jurčo a Štěpán Králík z Bratčic u Brna dne 9. listopadu 1944 v Dolní Bečvě na školním hřišti, před zraky školních dětí, veřejně oběšeni. Obdobné odstrašující popravy se konaly i v dalších místech.

• Jméno Karla Bubly je uvedeno na pomníku obětí nacismu v rodném Proboštově.^[8]
• V Dolní Bečvě je jeho jméno uvedeno na památníku spolu se jmény ostatních popravených^[9]
• Byl in memoriam vyznamenán Československým vojenským řádem Za svobodu I. stupně (Zlatá hvězda)
• V Žamberku po Karlu Bublovi pojmenovali náměstí, na které v roce 1958 postavili pomník Karla Bubly.

V roce 1992 bylo Bublovo náměstí Žamberku přejmenováno na náměstí generála Knopa a v roce 2005 provedena rekonstrukce památníku, spočívající v nahrazení pamětní desky Karla Bubly za desku generála Knopa. K 18. září 2015 byla na žádost města Žamberka pomníku zrušena památková ochrana.^[10]

• Svědiroh, Pavel, Oběti 2. světové války

• Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova
• Ján Ušiak

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Bubla na Wikimedia Commons