Karel Buchtela

Karel Buchtela
Karel Buchtela
Karel Buchtela
Narození6. března 1864
Nové Pavlovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. března 1946
(ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníPraha
Povoláníarcheolog a prehistorik
Národnostčeská
DětiRudolf Buchtela[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Buchtela (6. března 1864, Nové Pavlovice (Liberec) – 30. března 1946, Praha) byl český právník, finanční úředník, archeolog pravěku a ředitel Archeologického ústavu v Praze.

Život

Pocházel ze smíšeného česko-německého manželství, otec byl Čech z Českého Brodu, matka Němka z Liberecka. Roku 1882 se dal zapsat ke studiu archeologie a dějin umění na filozofickou fakultu Karlovy Univerzity, navštěvoval přednášky, ale studia nedokončil. Současně v letech 1882/1883 až 1887 vystudoval práva na právnické fakultě Německé univerzity v Praze[2]. Po praxi okresního a krajského finančního úředníka v Semilech a Hradci Králové nastoupil od 1.1.1892 jako koncipient c. k. finančního ředitelství v Praze a brzy se vypracoval na c. a k. vrchního radu. Po svém penzionování roku 1923 se stal ředitelem Archeologického ústavu v Praze, odešel roku 1938.

Přestože nedostudoval, stal se významným badatelem české archeologie pravěku, vypracoval metodiku a systematiku výzkumu, v době své východočeské praxe organizoval k výzkumům a zpracování nálezů kolektiv dobrovolných spolupracovníků, soubor jejich archeologických nálezů se stal základem archeologické sbírky muzea v Hradci Králové. Stěžejní dílo o české archeologii napsal s Luborem Niederlem. V letech 1913–1918 se podílel na vydávání Uměleckých pokladů Čech.

V letech 1913–1918 byl přísedícím České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, zasedal společně s Františkem Adolfem Borovským, s nímž jej pojilo přátelství a zájem o sbírání starožitností. Ze své bohaté sbírky jednou vystavoval v Uměleckoprůmyslovém muzeu kolekci porcelánu. Drobné archeologické nálezy z období středověku daroval roku 1924 do sbírek Národního muzea[3]. Od roku 1919 byl řádným členem archeologické komise České akademie.

Rodina

10. října 1892 se v Semilech oženil s Annou, rozenou Husákovou, s níž měl dva syny a dceru: Syn Rudolf Buchtela (* 1895) v letech 1913–1918 vystudoval v Praze právnickou fakultu UK, Karel (* 1898) byl zahradníkem[4].

Bibliografie

  • Umělecké poklady Čech (člen autorského kolektivu). Štenc Praha 1913–1918
  • Lubor Niederle (spoluautor): Rukověť české archaeologie. Jan Laichter, Praha 1910, (online [3]).

Odkazy

Reference

  1. Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920). Dostupné online.
  2. Archiv UK, matriky studentů z let 1884-1945:[1]
  3. Dana Stehlíková: Waldes a ti druzí: pražští sběratelé klenotů a obchodníci. In: Sborník semináře k 100. výročí otevření Waldesova muzea: editor Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou; Praha 2018 s. 24-29.
  4. [2]

Literatura

  • Karel Buchtela (životopis s bibliografií k sedmdesátým narozeninám), in: Památky archeologické 39, 1933, s. 1–3
  • Nekrolog: Památky archeologické, sekce pravěká 1946, s. 170

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“