Karel Bulíř (lékař, 1868)

MUDr. Karel Bulíř
Karel Bulíř (1913)
Karel Bulíř (1913)
Narození7. srpna 1868
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. dubna 1939 (ve věku 70 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípřekladatel, lékař a popularizátor vědy
RodičeKarel Bulíř
PříbuzníAlois Bulíř strýc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Bulíř (7. srpna 1868 Praha[1] – 22. dubna 1939 tamtéž) byl český lékař a popularizátor zdravotnických poznatků. Působil v Chorvatsku, v Heřmanově Městci a v letech 1903–1932 jako okresní lékař v Praze. Založil a redigoval stavovský časopis Zájmy lékařské (1907–1916), byl členem redakční rady Zdraví lidu (1908), v týdeníku Národní obzor vedl rubriku „Lékařská hlídka“. Přispíval i do dalších periodik. Vydal několik popularizačních spisů o zdraví (např. Souchotiny a Lidový slovník zdravotní) a řadu dalších přeložil z němčiny, srbštiny a francouzštiny.

Život

Narodil se 7. srpna 1868 v Praze[2] v domě čp. 321-II[p 1] jako syn veřejně činného učitele Karla Bulíře (1840-1917) a jeho manželky Antonie.[1] Studoval na českém reálném gymnáziu v Praze a později na české lékařské fakultě.[2] 19. února 1894 ho profesor Ivan Horbaczewski promoval na doktora medicíny.[3]

Působil nejprve jako obvodní lékař v Chorvatsku[2] (obec Plaški).[4] Roku 1899 získal místo obvodního lékaře v Heřmanově Městci.[2] 3. listopadu 1903 ho pražská městská rada jmenovala městským okresním lékařem, společně s MUDr. Jiřím Turinským.[5]

V rámci své funkce například prováděl očkování proti neštovicím,[6][7] pomáhal zraněným,[8][9][10] těžce nemocným,[11] duševně postiženým[12] a sociálním případům,[13] byl volán k sebevraždám[14][15] a náhlým úmrtím.[16][17] K jeho pacientům ale občas patřily i významné osobnosti — například roku 1915 ošetřoval herečku Laudovou, která se zranila během představení,[18] a v roce 1931 spisovatele Antala Staška.[19] V prosinci 1918 byl jedním z lékařů, kteří drželi zdravotní službu během slavnostního uvítání T. G. Masaryka při příjezdu z exilu.[20]

Byl také veřejně činný. V březnu 1907, v přípravě na volby do Říšské rady, založil a v následujících letech redigoval Zájmy lékařské, měsíčník věnovaný stavovským otázkám a úpravě sociálních poměrů českých lékařů.[21] V úvodníku prvního čísla vyjmenoval některé problémy, které tehdy lékaře tížily: netečnost české veřejnosti k lékařům, penzijní otázky, organizace školní zdravotní péče, nesplacené pohledávky, vztah lékařů k nemocenským pokladnám, dělba práce mezi praktickými a odbornými lékaři, bezplatné léčení na univerzitních klinikách, nedostatky některých zákonů a úředních postupů a nakonec utiskování lékařů pod různými pláštíky pseudohumanity.[22] Časopis vycházel pod Bulířovým vedením do konce roku 1916, pak bylo jeho vydávání přerušeno[23] a už neobnoveno.[24]

V září 1907 kandidoval jako náhradník do české sekce Lékařské komory pro království České.[25] Roku 1917 byl zvolen do výboru ochranného sboru.[26][p 2] V letech 1925[27] a 1926 (a zřejmě i jindy) byl zvolen jako náhradník do dozorčí rady nakladatelského družstva Máj.[28] Roku 1915 vložil 500 korun na válečnou půjčku.[29]

Vedle toho se průběžně věnoval popularizaci zdravotních poznatků. Například roku 1909 pořádal hygienický kurs pro učitelky mateřských škol, matky a soukromé vychovatelky.[30] Především ale publikoval články, knihy a překlady, v nichž přibližoval zdravotnické poznatky široké veřejnosti.[2] Více viz sekci Dílo.

Roku 1932 odešel na vlastní žádost na zasloužený odpočinek.[31]

Zemřel 22. dubna 1939 v Praze[32] po krátké nemoci.[33] Pohřben byl o tři dny později na Olšanech do rodinné hrobky.[34] Byl vzpomínán jako lékař — lidumil,[33] který obětavě sloužil svému povolání.[34]

Dílo

MUDr. Karel Bulíř se soustředil na popularizaci zdravotnických poznatků prostřednictvím původních knih, článků a překladů.[2] Knižně vyšly např.:[35]

Původní práce

  • Těhotenství, porod a šestinedělí (1903)[36]
  • Nové příspěvky k boji proti alkoholismu : Vybr. kapitoly z IX. mezinár. sjezdu proti alkoholismu (1905). Pochvalnou recenzi na tuto knihu zveřejnil dr. Duchoslav Panýrek v časopise Máj.[37]
  • O chorobách ledvin (1906)
  • Bolesti hlavy, migréna a neuralgie (1907)
  • Souchotiny : [Tuberkulosa] : O příčinách, podstatě, rozšíření a léčbě nemoci té (1907)
  • Lidový slovník zdravotní : rádce o věcech lékařských ve zdraví i v nemoci (1910)
  • Mor : [Černá smrt] : Dějiny, podstata a ráz nemoci této, jakož i obranná opatření (1911)
  • Nemoci nakažlivé : Jak si počínati, abychom se uchránili od všeliké nákazy vůbec (1914)

Překlady

  • Milan Jovanović-Batut: Žena těhotná (1901, předmluva: Václav Rubeška)
  • Milan Jovanović-Batut: Abeceda zdraví a nemoci (1901)
  • Milan Jovanović-Batut: Porod a šestinedělí (1901)
  • Jelica Belović-Bernadzikowska: Co víla vyprávěla : sbírka národních povídek a pověstí jihoslovanských (1902)
  • Alain Fournier: Našim synům, když dospívají osmnáctého roku : několik rad lékařských (1906)
  • Moritz Scheber: Lékařský tělocvik domácí (1907)

Články v časopisech

Bulíř založil a redigoval Zájmy lékařské (1907-1916, viz výše). Byl také členem redakční rady měsíčníku Zdraví lidu v jeho prvním ročníku (1907-1908); tento časopis pod vedením Duchoslava Panýrka informoval širší kruhy o pokrocích v medicině a boji proti alkoholismu, tuberkulóze, pohlavním chorobám a fušerství, se zvláštním důrazem na zdraví mládeže.[38] Od roku 1906 byl spolupracovníkem týdeníku Národní obzor, kde se zaměřil na zdravotnictví a kosmetiku[39] a vedl rubriku „Lékařská hlídka“.[2]

Vedle toho byl autorem řady popularizačních článků v jiných periodicích, např.:

  • Americké ovoce v naší říši (Hospodářský list 1900)[40]
  • Alkohol a umění (Besedy Času 1905)[41]
  • X. mezinárodní sjezd proti alkoholismu v Pešti (Národní listy 1905)[42]
  • Jen ne řezat! (Světozor 1908)[43]
  • O barvení vlasů (Česká hospodyně 1909)[44]
  • Když dívky ze školy vystupují… (Česká hospodyně 1912)[45]
  • Podmáslí — dobrá strava pro kojence (Milotický hospodář 1912)[46]

Rodina a příbuzenstvo

  • Otec Karel Bulíř (1840-1917) byl známý učitel, dlouholetý ředitel pokračovacích (učňovských) škol v Praze, funkcionář a redaktor Besedy učitelské, autor učebnic a knih pro mládež.[34][47]
  • Dr. Karel Bulíř se 1. listopadu 1896 v chorvatské obci Plaški oženil s Boženou Jelínkovou (1870-??). Měli spolu děti:[4]
    • Karel Bulíř (1897-1962) se rovněž stal lékařem a popularizátorem.[48]
    • Jaromír Bulíř (1900-1971) byl lékař-pediatr,[49] asistent dětské kliniky v Praze[50] s vlastní ordinací např. na Kozím náměstí[51] a ve Spálené ulici.[52]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Dům 321-II stál na jihozápadním rohu Karlova náměstí a ulice Na Moráni. Později byl zbořen. Původní poloha je zřetelná např. na plánu Prahy z roku 1938, list č. 48 Archivováno 9. 8. 2017 na Wayback Machine..
  2. ↑ Předchůdce zdravotnické záchranné služby.

Reference

  1. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených u sv. Trojice v Podskalí, sign. TRP N8, s. 22. Dostupné online
  2. ↑ a b c d e f g NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy: na paměť 50 letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: M. Navrátil, 1913. 387 s. Dostupné online. Kapitola Bulíř Karel Dr., s. 27. 
  3. ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I., strana 305. Dostupné online.
  4. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, list 235 • 1868 • Bulíř, Karel. Dostupné online.
  5. ↑ Jmenování v úřednictvu. Věstník obecní král. hlavního města Prahy. 1903-11-07, roč. 10, čís. 22, s. 139. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  6. ↑ Vyhláška o očkování. Věstník obecní král. hlavního města Prahy. 1905-05-20, roč. 12, čís. 10, s. 78. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  7. ↑ Očkování v Praze. Národní listy. 1914-05-10, roč. 54, čís. 127, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  8. ↑ Krvavá rvačka. Národní listy. 1906-08-15, roč. 46, čís. 224, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  9. ↑ Při čištění browningu. Národní listy. 1916-04-30, roč. 56, čís. 119, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  10. ↑ Těžký úraz epileptika. Národní listy. 1916-03-06, roč. 56, čís. 66, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  11. ↑ Záhadný případ úmrtí. Národní listy. 1916-06-17, roč. 56, čís. 166, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  12. ↑ Šílenou zuřivostí. Národní listy. 1911-04-19, roč. 51, čís. 108, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  13. ↑ Opuštěná stará trafikantka. Národní listy. 1916-10-02, roč. 56, čís. 273, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  14. ↑ Sebevražedný pokus hasiče. Národní listy. 1909-10-21, roč. 49, čís. 291, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  15. ↑ Dvojí pokus sebevraždy. Národní listy. 1911-09-09, roč. 51, čís. 249, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  16. ↑ Zemřel na cestě do nemocnice. Národní listy. 1916-11-23, roč. 56, čís. 325, s. 5. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  17. ↑ Akademický malíř otráven uhelnými plyny. Národní listy. 1916-02-26, roč. 56, čís. 57, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  18. ↑ Nehoda pí Laudové. Národní listy. 1915-11-03, roč. 55, čís. 304, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  19. ↑ Antal Stašek. Národní listy. 1931-10-09, roč. 71, čís. 276, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  20. ↑ Zdravotní služba při příjezdu presidenta Masaryka. Národní listy. 1918-12-19, roč. 58, čís. 159, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  21. ↑ Viz titulní stranu rejstříku I. ročníku.
  22. ↑ Co chceme?. Zájmy lékařské. 1907-03-17, roč. 58, čís. 159, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  23. ↑ Zpráva časopisecká. Národní listy. 1917-01-24, roč. 57, čís. 22, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  24. ↑ Viz záznam časopisu Zájmy lékařské v Souborném katalogu ČR
  25. ↑ Kandidátní listina. Věstník. 1907-09-07, roč. 19, čís. 33, s. 353. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  26. ↑ Ze záchranné stanice. Národní listy. 1917-04-21, roč. 57, čís. 108, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  27. ↑ Bilance a dividenda nakl. družstva „Máje“. Národní listy. 1925-04-23, roč. 65, čís. 111, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  28. ↑ Nakladatelské družstvo Máje. Národní listy. 1926-02-04, roč. 66, čís. 35, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  29. ↑ Upisování na druhou válečnou půjčku. Národní listy. 1915-07-10, roč. 55, čís. 189, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  30. ↑ Kurs hygienický. Národní listy. 1908-11-20, roč. 48, čís. 320, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  31. ↑ Dubnová schůze ústř. zastup. hl. m. Prahy. Národní listy. 1932-04-05, roč. 72, čís. 95, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  32. ↑ Bulíř Karel (1868-1939) Archivováno 31. 3. 2019 na Wayback Machine. v Kartotéce Jaroslava Kunce
  33. ↑ a b Odešel lékař — lidumil. Národní listy. 1939-04-25, roč. 79, čís. 114, s. 3. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  34. ↑ a b c Úmrtí. Národní politika. 1939-04-25, roč. 57, čís. 115, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  35. ↑ Podle seznamu prací v Souborném katalogu ČR, není-li uvedeno jinak. Některé jeho práce jsou v některých knihovnách nesprávně přiřazeny k jeho synu Karlu Bulířovi (1897-1962) a výjimečně i k jeho otci Karlu Bulířovi (1840-1917) — stav k 31.03.2019.
  36. ↑ BULÍŘ, Karel. Těhotenství, porod a šestinedělí. Praha: Hejda a Tuček, 1903. 79 s. Dostupné online. 
  37. ↑ Dr. K. Bulíř: Nové příspěvky k boji proti alkoholismu. Máj. 1905, roč. 1905, čís. 27, s. 438. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  38. ↑ Čtenářstvu!. Zdraví lidu. 1907-12-15, roč. 1, čís. 1, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  39. ↑ Ne listem bezbarvým… (inzerát). Národní listy. 1906-12-02, roč. 46, čís. 332, s. 21. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  40. ↑ BULÍŘ, Karel. Americké ovoce v naší říši. Hospodářský list. 1900-10-05, roč. 26, čís. 1, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  41. ↑ Alkohol a umění. Besedy Času. 1905-02-26, roč. 10, čís. 9, s. 67. Dostupné online [cit. 2019-04-04].  Údaj o autorství je uveden v obsahu ročníku.
  42. ↑ BULÍŘ, Karel. X. mezinárodní sjezd proti alkoholismu v Pešti. Národní listy. 1905-09-14, roč. 45, čís. 253, s. 1. Dostupné online [cit. 2019-04-04]. 
  43. ↑ BULÍŘ, Karel. Jen ne řezat!. Světozor. 1908-01-03, roč. 8, čís. 11, s. 260. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  44. ↑ BULÍŘ, Karel. O barvení vlasů. Česká hospodyně. 1909-05-20, roč. 10, čís. 15, s. 105. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  45. ↑ BULÍŘ, Karel. Když dívky ze školy vystupují…. Česká hospodyně. 1912-07-12, roč. 13, čís. 26, s. 201. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  46. ↑ BULÍŘ, Karel. Podmáslí — dobrá strava pro kojence. Milotický hospodář. 1912, roč. 23, čís. 3, s. 44. Dostupné online [cit. 2019-03-31]. 
  47. ↑ Karel Bulíř. Národní politika. 1917-01-02, roč. 35, čís. 1, s. 6. Dostupné online [cit. 2019-03-16]. 
  48. ↑ Bulíř Karel (1897-1962) v Souboru národních autorit. (Některé knihy k němu přiřazené jsou nicméně dílem jeho otce — stav k 31.02.2019.)
  49. ↑ Bulíř Jaromír (1900-1971) v Souboru národních autorit
  50. ↑ Dětský lékař Dr. J. Bulíř (inzerát). Národní listy. 1930-02-07, roč. 70, čís. 31, s. 4. Dostupné online [cit. 2019-04-04]. 
  51. ↑ Odborní lékaři v Praze. Národní listy. 1933-03-12, roč. 73, čís. 71, s. 7. Dostupné online [cit. 2019-04-04]. 
  52. ↑ Odborní lékaři v Praze. Národní listy. 1934-10-21, roč. 74, čís. 290, s. 13. Dostupné online [cit. 2019-04-04]. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
MUDr Karel Bulir.png
Portrait of Karel Bulíř (1868-1939), Czech physician and popularizer of medicine