Karel Domin

Karel Domin
Karel Domin
Karel Domin
Narození4. května 1882
Kutná Hora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. června 1953 (ve věku 71 let) nebo 16. května 1953 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materUniverzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníbotanik, politik, pedagog, učitel a světoběžník
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Politické stranyČeská státoprávní demokracie (1918–1919)
Československá národní demokracie (1919–1934)
Národní sjednocení (1934–1938)
Akce národní obrody (1938)
Strana národní jednoty (1938–1939)
Národní souručenství (od 1939)
Vlajka
RodičeKarel Domin[1]
PříbuzníGustav Domin[2] (sourozenec)
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1933–1934)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
(c) Dezidor, CC BY 3.0
Hrob Karla Domina na Vyšehradském hřbitově

Karel Domin (4. května 1882 Kutná Hora[3]10. června 1953 Praha) byl český botanik, vysokoškolský pedagog a nacionalistický politik.

Život

Narodil se v Kutné Hoře, kde jeho otec Karel Domin působil jako učitel na učitelském ústavu. Dědečkem z matčiny strany (a také kmortem u křtu) byl Gustav Adolf Lindner. Karel Domin vystudoval botaniku na České univerzitě v Praze. Po habilitaci v roce 1906 byl roku 1916 jmenován profesorem botaniky. Jeho vědecká činnost se zaměřovala především na taxonomii rostlin, fytogeografii a geobotaniku. Prováděl též floristický výzkum Československa a účastnil se i expedice do jihovýchodní Asie. Věnoval se také ochraně přírody a je považován za člověka, který se nejvíce zasadil o vznik Tatranského národního parku.[4]

V letech 19221923 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a v letech 19331934 rektorem Univerzity Karlovy. Angažoval se v nacionalistickém hnutí Vlajka, jehož čestným členem se stal roku 1936. Jako rektor se snažil o získání finančních prostředků na rekonstrukci Karolina a angažoval se při takzvané insigniádě, v jejímž rámci stál na straně těch, kteří požadovali vydání univerzitních insignií, které protiprávně zadržovala Německá univerzita v Praze.

V letech 19351939 byl Karel Domin poslancem Národního shromáždění republiky Československé, do kterého byl zvolen za nacionalistické Národní sjednocení. V době druhé republiky byl členem organizace Akce národní obrody. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci se již ke své vědecké práci nemohl pro své nacionalistické politické názory vrátit.

Karel Domin má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Domin.[5]

Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Dominova.[6][7] Jeho jméno nese i Dominova skalka.

Dominovo jméno nese i lokalita v západoslovenském pohoří Považský Inovec (D. kopanica, někdy i D. lúka, asi 2 km jižně od Nové Lehoty, GPS 48.6384097N, 17.9701050E) nebo Dominova skalka ve Slavkovském lese.

Zajímavost

Čeněk Šlégl ve filmu Kantor Ideál z roku 1932 hraje roli jistého Karla Domina, majitele zámku.

Odkazy

Reference

  1. SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 40, s. 468. Dostupné online.
  2. SOA Praha, Matrika narozených Kutná Hora 40, s. 329. Dostupné online.
  3. Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
  4. BÍLEK, Ondra. Karel Domin (1882 - 1953) Propagátor zákonné ochrany Tater, tj. národního parku [online]. Tatry.cz, 2003-12-17 [cit. 2011-07-16]. Dostupné online. 
  5. BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 
  6. NOVOTNÝ, Dan. MČ Praha 13: Názvy ulic [online]. Městská část Praha 13, 2010-02-08 [cit. 2011-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27. 
  7. UZEL, Radim. Dominova ulice, Praha–Stodůlky. Haló noviny [online]. Futura a.s., 28. 4. 2020 [cit. 12.5.2020]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 127. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 248. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 304–306. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hrob Karla Domina.jpg
(c) Dezidor, CC BY 3.0
Hrob Karla Domina na Vyšehradském hřbitově, na pravo od něj je vidět místo posledního odpočinku Gustava Adolfa Lindnera