Karel Dvořáček

Karel Dvořáček
Karel Dvořáček
Rodné jméno	Karel Leopold Dvořáček
Narození	31. října 1911 Ivanovice na Hané Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. srpna 1945 (ve věku 33 let) Brno Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Povolání	spisovatel, etnograf, učitel, hudebník, TV/radio personnel a prozaik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Dvořáček (31. října 1911, Ivanovice na Hané^[1] – 20. srpna 1945, Brno^[2]) byl moravský učitel, etnograf a spisovatel.^[3]

Narodil se v rodině rolníka Josefa Dvořáčka (1883–1920) a Marie roz. Ševčíkové (1882–1932). Měl bratry Josefa (1909–1912) a Stanislava (1913). R. 1942 se oženil s Evženií Krejčovou.^[1]

Po maturitě, kterou absolvoval roku 1931 s vyznamenáním na učitelském ústavu v Kroměříži, nastoupil do Karviné do III. české státní školy dne 1. září 1931 na místo pomocného učitele a působil tam až do 30. září 1935. Vojenskou službu nastoupil v říjnu 1935 na důstojnické škole v Olomouci, pak sloužil u 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži a skončil v hodnosti podporučíka. Během své vojenské služby se oženil (7. prosince 1935)^[4]. V srpnu 1937 se vrátil z vojny a učil na obecné škole v Porubě u Orlové.

Po roce 1938 se vrátil zpět na Hanou. V Ivanovicích na Hané založil dětský pěvecký sbor a hudební kvarteto. Také působil v ochotnickém spolku, pro který psal i divadelní hry. V letech 1944–1945 byl členem Moravského kola spisovatelů. Byl členem ilegální odbojové organizace Obrana národa. Dvakrát byl zatčen (listopad 1941 a květen 1944^[5]), byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a ve Vratislavi (do 24. ledna 1945) a pak do dubna 1945 pobýval v německém vězení ve Zwickau v Sasku.

Po válce se vrátil (18. května 1945) těžce nemocen domů a 20. srpna téhož roku zemřel v nemocnici u sv. Anny v Brně. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

V roce 1946 vydal nakladatel Václav Petr vzpomínkový a literární sborník "Cesta Karla Dvořáčka", uspořádaný Jaroslavem Červinkou a věnovaný životu a dílu Karla Dvořáčka.^[6]

Dne 31. října 1992 byla okresní knihovna ve Vyškově přejmenována na Knihovnu Karla Dvořáčka. V Orlové nese spisovatelovo jméno Základní škola Karla Dvořáčka.

Stále ho vidím před sebou: vážný, klidný mladý muž, hloubavý, s hlubokým smyslem, porozuměním a láskou k českému člověku a národu vůbec. Muž v duši pevný a statečné mysli, který reálně hleděl a předvídal do budoucnosti, vždy připraven pro pravdu a spravedlnost se bít a třeba-li, i zemřít!

Ludvík Svoboda^[7]

• Olza (1937)^[8]
• Jaro u Olzy – rozhlasové pásmo písní a říkanek pro děti (1937) ^[9]
• František chce být spravedlivý
• Pole kráčí do hor – tento román byl v roce 1942 oceněn Národní cenou za literaturu^[10]
• Pohádky z hor
• Stará píseň – lidové pověsti a zkazky
• Boží země – lašské pohádky (1941)
• Cesta k tichému domu (1941)^[11]
• Advent Jakuba Kříže (1944)^[12]
• Hle, čas příjemný (1944)
• Živ buď, neumírej (1945)
• Mrtvá řeka (1946)^[13]
• Otec dobré rady, Černý kocour, Nejlepší povídka – tři divadelní hry (1943)

• ČERVINKA, Jaroslav. Cesta Karla Dvořáčka. Praha: Václav Petr, 1946. 163 s.
• DOUPALOVÁ, Eva. Slovník sběratelů, vydavatelů a zpracovatelů moravských lidových pověstí. Praha: SPN, 1987. S. 129–130
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha; Litomyšl: Paseka; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 273. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 14. sešit: Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 464. 

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Dvořáček
• Digitalizovaná díla Karla Dvořáčka v Národní digitální knihovně.
• Knihovna Karla Dvořáčka