Karel Egon IV. z Fürstenbergu

Karel Egon IV. z Fürstenbergu
11. kníže z Fürstenbergu a hlava rodu
Ve funkci: 15. března 1892 – 27. listopadu 1896 (rod mediatizován)
Předchůdce	Karel Egon III. z Fürstenbergu
Nástupce	Maximilián Egon II. z Fürstenbergu
Poslanec německého Říšského sněmu
Ve funkci: 10. listopadu 1893 – 27. listopadu 1896
Panovník	Vilém II. Pruský
Dědičný člen První komory bádenského parlamentu
Ve funkci: 1893 – 27. listopadu 1896
Panovník	Fridrich I. Bádenský
Dědičný člen württemberské Panské komory
Ve funkci: 1892 – 27. listopadu 1896
Panovník	Vilém II. Württemberský
Dědičný člen pruské Panské komory
Ve funkci: 1892 – 27. listopadu 1896
Panovník	Vilém II. Pruský
Stranická příslušnost
Členství	nezařazený
Rodné jméno	Karl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg
Narození	25. srpna 1852 Krušovice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. listopadu 1896 (ve věku 44 let) Nice Francie Francie
Místo pohřbení	Kloster Neudingen
Choť	(1881) Dorothée z Talleyrand-Périgordu (1862–1948)
Rodiče	Karel Egon III. z Fürstenbergu (1820–1892) a Alžběta Henrietta Reuß, starší linie (1824–1861)
Alma mater	Univerzita Heidelberg (1872–1874) Štrasburská univerzita (1874–1875)
Profese	politik a voják
Commons	Charles Egon IV, Prince of Fürstenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Egon IV. kníže z Fürstenbergu (celým jménem německy Karl Egon IV. Maria Friedrich Emil Kaspar Heinrich Wilhelm Kamill Max Ludwig Viktor Fürst zu Fürstenberg; 25. srpna 1852 Krušovice – 27. listopadu 1896 zámek Bruttan u Nice) byl německý šlechtic a poslanec německého Říšského sněmu. Jeho osobou vymřela švábská linie Fürstenbergů.

Karel Egon se narodil jako syn knížete Karla Egona III. z Fürstenbergu (1820–1892) a jeho manželky Alžběty Henrietty Reuß, starší linie (1824–1861). Jeho matka zemřela, když mu bylo osm let. Poté, co Karel Egon IV. spadl 22. září 1862 v Baden-Badenu z koně, nechal jeho otec postavit Fürstenberský pomník v podobě kolonády podle návrhu architekta Theodora Diebolda s andělem strážným od sochaře Franze Xavera Reicha.

Karel Egon byl vychováván soukromými učiteli a v mládí hodně cestoval. V letech 1872 až 1874 navštěvoval filozofické a právní přednášky na univerzitě v Heidelbergu a do roku 1875 pokračoval ve studiu na univerzitě ve Štrasburku.

V roce 1876 vstoupil do pruské armády jako podporučík à la suite v gardovém husarském pluku v Postupimi a v červnu 1877 složil důstojnickou zkoušku. V letech 1881–1884 byl pobočníkem 28. jezdecké brigády v Karlsruhe. V roce 1884 byl převelen jako nadporučík k 2. gardovému dragounskému pluku v Berlíně a tam byl v roce 1886 povýšen na rytmistra. V roce 1890 odešel z vojenské služby.

V březnu 1888 doprovázel dědičný princ knížete z Hatzfeldt-Trachenbergu při cestě do Říma, kde kníže oznámil papeži Lvu XIII. nástup císaře Fridricha na trůn. Po úmrtí otce se dědičný princ stal 15. března 1892 knížetem z Fürstenbergu. V roce 1893 jej císař Vilém II. jmenoval majorem a v roce 1896 nejvyšším maršálem císaře. Protože na něj po otcově smrti přešly švábské statky, stal se dědičným členem pruské panské sněmovny, württemberské panské komory a bádenské první komory. Kníže Karel Egon byl 10. listopadu 1893 výraznou většinou ve 2. bádenském říšském volebním obvodě zvolen poslancem německého Říšského sněmu (Reichstagu). V té době ho již sužovala nemoc, a proto odjel na zotavenou do Nice. Živý zpět se už ovšem nevrátil. Dne 4. prosince 1896 byl pohřben v knížecí rodinné kryptě v Neudingenu u Donaueschingenu jako jeden z posledních rodinných příslušníků knížecího domu.

Angažoval se v novinách Münchner Allgemeine Zeitung a byl jedním ze zakladatelů kolonie Berlín-Karlshorst, kde je po něm dodnes pojmenována ulice Karl-Egon-Straße. Byl také členem studentského spolku Corps Suevia Heidelberg.^[1]

V Zaháni se 6. července 1881 oženil s hraběnkou Dorotheou „Dolly“ z Talleyrand-Périgordu (17. 11. 1862 Valençay – 17. 6. 1948 Paříž), dcerou vévody Louise Napoleona de Talleyrand-Périgord (1811–1898) a prapraneteře francouzského ministra zahraničí Charlese Maurice Talleyranda (1754–1838). Manželství zůstalo bezdětné. Jeho manželka hrála důležitou roli ve vilémovské „vyšší společnosti“. Podruhé se v roce 1898 provdala za Jeana de Castellane (1868–1965).

Protože byl bezdětný, nastoupil po něm jeho bratranec Max Egon II. z Fürstenbergu (1863–1941), který měl majetky v Rakouském císařství, zejména v Čechách. Švábská a česká linie rodu Fürstenbergů se tak opět spojily.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Egon IV. zu Fürstenberg na německé Wikipedii.

• Friedrich von Weech: Fürstenberg, Karl Egon IV. Fürst zu. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 49, Duncker & Humblot, Leipzig 1904, S. 216 f.
• Frank Raberg: Biographisches Handbuch der württembergischen Landtagsabgeordneten 1815–1933. Im Auftrag der Kommission für geschichtliche Landeskunde in Baden-Württemberg. Kohlhammer, Stuttgart 2001, ISBN 3-17-016604-2, S. 231. 
• Martin: Carl Egon IV. Fürst zu Fürstenberg. In: Schriften des Vereins für Geschichte und Naturgeschichte der Baar und der angrenzenden Landesteile in Donaueschingen. Laupp, Tübingen 1900, S. 2–8, (Digitalisat) Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine..

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Egon IV. z Fürstenbergu na Wikimedia Commons
• Fürst zu Fürstenberg, Karl Egon databázi poslanců Říšského sněmu (de)
• Karel Egon kníže z Fuerstenbergu v databázi Heinricha Besta: Databáze poslanců Říšského sněmu císařství let 1867/71–1918 (de)