Karel Emanuel Macan

Karel Emanuel Macan
Základní informace
Narození25. prosince 1858
Pardubice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. února 1925 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Žánryklasická hudba, duchovní hudba a vokální hudba
Povoláníesperantista, hudební skladatel a učitel
Manžel(ka)Amalie Libuše Heidelbergová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Emanuel Macan (25. prosince 1858 Pardubice – 6. února 1925 Praha[1]) byl nevidomý hudební skladatel, zakladatel slepecké knihovny a tiskárny v Praze, propagátor esperanta mezi nevidomými, vydavatel slepeckého časopisu Zora (v češtině) a Auroro (v esperantu), které vycházejí dodnes, učitel hudby v pražském Klárově ústavu nevidomých a autor první slepecké české knihy Jitřenka.

Život

Narodil se v Pardubicích jako nejstarší ze čtyř dětí v rodině Vojtěcha Macana (1819–1899), železničního stavitele a technického inspektora dráhy, a jeho manželky, rozené Palečkové.[2] Po otci byl italského původu. Po přestěhování rodiny do Prahy nastoupil na reálku. Jako dvanáctiletý si při hře s otcovými kapslemi zásadně poranil jedno oko. Začal ztrácet zrak. Druhé oko si zranil nešťastným pádem na rám dřevěného počítadla. Přesto chtěl studovat vysokou školu. Zvolil si chemii. Během studií na Pražské technice postupně oslepl a nedostudoval. [3]

Dostat se z deprese mu pomohla hudba. Začal studovat na Varhanické škole v Praze u Františka Skuherského. Osvědčil hudební sluch a výbornou paměť, naučil se vše nazpaměť. Školu absolvoval Klavírním triem A-dur jako první nevidomý žák. Dále pak studoval skladbu u Zdeňka Fibicha. Obdržel státní stipendium a absolvoval ve Vídni kurz pro učitele slepců.

Po návratu do Prahy byl v roce 1891 přijat jako učitel do Klárova ústavu slepců v Praze. V roce 1896 se seznámil s učitelkou mateřské školy Amalií Libuší Heidelbergovou (* 1871), dcerou sochaře Františka Heidelberga, která mu byla stálou oporou a pomocnicí. V roce 1919 se s ní v kostele sv. Tomáše v Praze oženil.[4] Naučil se psát Braillovým písmem a překládal texty z francouzských originálů do češtiny. Učil slepce číst a psát Braillovým písmem. Nabízené místo ředitele ústavu nepřijal, zůstal učitelem a správcem. Redigoval měsíčník pro slepce Zora, založil společnost Český slepecký tisk a mezi slepci propagoval esperanto a rozhlas. Vylepšil hudební notaci v Braillově písmu. Rozšířil knihovnu ústavu na 2960 svazků tak, že se později stala základem veřejné knihovny pro nevidomé nejen v českých zemích, ale i v zahraničí. Měl mimořádné zásluhy o rehabilitaci osleplých českých vojáků za první světové války, kteří byli za tím účelem umísťováni do Klarova ústavu. V roce 1921 uskutečnil v Praze vůbec první mezinárodní sjezd nevidomých esperantistů.

Zemřel v Praze 6. února 1925 a je pochován na Vyšehradském hřbitově[5].

Dílo

Komponoval hudbu komorní i symfonickou a chrámovou. Nejvíce se však znám svou tvorbou písňovou. Jeho písně měl na repertoáru mimo jiné i slavný český pěvec Karel Burian. Úplný soupis Macanova díla zpracovala Dagmar Hutlová ve své diplomové práci (viz Literatura).

Písně

  • Pět písní (1888)
  • 15 písní (1898)
  • 12 dětských písní (1898)
  • 5 nových písní (1900)
  • Jarní (1900)
  • Veselý zpěváček (1903)
  • Smutná láska (1903)
  • Mladá láska (1906)
  • V rozpuku (1914)
  • Rudé západy

Sbory

Komorní skladby

  • Klavírní trio A-dur (1884)
  • Smyčcový kvartet f-moll (1899)
  • Dumka pro housle (1919)
  • Benátskou nocí (barkarola pro housle, 1919)

Jiné skladby

  • Amarus (melodram 1892)
  • 2 mše
  • řada drobnějších klavírních skladeb

Odkazy

Související články

Literatura

Reference

  1. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých fary Košíře, sign. KOŠ Z6, s. 100
  2. ↑ Archiv hl.m. Prahy, Acta publica, Pobytová přihláška rodiny
  3. ↑ MOTL, Stanislav. Světlo v temném světě aneb Slepý muž, který slepé učil vidět. Pátrání Stanislava Motla po osudech Karla Emanuela Macana. Český rozhlas Dvojka [online]. 2025-02-03 [cit. 2025-02-08]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv hl.m. Prahy, Matrika oddaných u sv. Tomáše, sign. TO 35
  5. ↑ hrob Karla Emanuela Macana na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-30. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Karel Emanuel Macan (1858-1925).jpg
Karel Emanuel Macan (1858 - 1925), Český nevidomý hudební skladatel a propagátor esperanta.