Karel Engelmüller
| Karel Engelmüller | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Karl Josef Johann Engelmüller |
| Narození | 14. června 1872 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 31. března 1950 (ve věku 77 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Slavín Vyšehradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | úředník, redaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Engelmüller (14. června 1872 Praha[1] – 31. března 1950 Praha)[2] byl český úředník, spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel.
Život
Narodil se v rodině Ferdinanda Engelmüllera (1841–1894) obchodníka s rukavicemi a Rosiny Engelmüllerové-Le Gros (1845–1917). Měl pět sourozenců: malíře a grafika Ferdinanda (1867–1924), Emila (1873–1944), Augusta (1875–1880), Růženu Mattušovou (1877–1946) a Josefa (1879–1955). Oženil se s Marií Richterovou.[3]
Povoláním byl vrchní finanční rada při Zemském finančním ředitelství v Praze.
Pracoval jako redaktor v časopisech nebo novinách: rubrika Divadelní referent deníku Slovo (1905), Zlatá Praha (1908–1909, 1917–1920), České divadlo (1918), Národní Politika (od 1921). Spolu s Karlem Kamínkem redigoval nedokončený Ottův divadelní slovník (od sešitu 10, pak sám, slovník vycházel v sešitech v letech 1914–1919 a skončil u písmene F).
Používal pseudonymy: Karel Havlena, Karel E. Müller, Petr Pavel. V Praze XVI bydlel na adrese Nábřeží Legií 26.[3]
Dílo
Próza
- Černé lilie: povídky – Praha: Grosman a Svoboda, 1902
- Pavouci: blouznivé a bláznivé chvíle – Praha: Grosman a Svoboda, 1903
- Mimochodem: fejetony – Praha: Edvard Leschinger, 1905
- Náhrada – Zvon, týdenník belletristický a literární, 1909
- Labyrint lásky: drobná próza – Praha: Josef Richard Vilímek, 1910
- Dobrodružství: novela – Praha: J. R. Vilímek, 1913
- O mamince – sborník Matka: čeští spisovatelé projevují lásku, vděk a úctu matce, 1925, s. 93–94
Dramata
- Eldorado: aktovka, [premiéra: Městské divadlo Plzeň, 11. říjen 1907] – Praha: J. R. Vilímek, 1913
- Stín: komedie o jednom dějství – Praha: František Švejda, 1941
- Jak táhla mračna: komedie o jednom dějství, [premiéra: Švandovo divadlo Praha, 4. duben 1916] – Praha: Bedřich Kočí, 1917
Studie
- Hana Kvapilová: životopisná studie, Praha: Grosman a Svoboda, 1908
- Marie Ryšavá v české divadelní historii: životopisná studie, Praha, Alois Hynek, 1911
- České divadlo – In Ottův divadelní slovník, Praha: 1918, s. 481–577
- Opona tiše padá – Praha, Jan Otto, 1927
- Marie Hübnerová – Praha, Alois Srdce, 1928
- Leopolda Dostalová – Praha, A. Srdce, 1929
- Z letopisů českého divadelnictví: 2 knihy – Praha, J. R. Vilímek, 1946-–1947
Jiné
- Myšlenky ze Shakespeara: sestavil z překladů J. V. Sládka a napsal úvod – Praha: vlastním nákladem, 1916
- Ottův divadelní slovník: A–Gatty – součinnost. Praha: J. Otto, 1914–1919
Články
- Vzpomínky na Vojana – Jeviště, roč. I, č. 48
- Památce Vojanově – Jeviště, roč. II. č. 21
- Anna Červená zemřela – Divadlo a hudba 1941–1942, s. 57–58
- Malířské dílo Ferdinanda Engelmüllera – Národní politika 17.5.1944
- Mé první divadelní dojmy – Ročenka Národního divadla 1942, s. 26–30
- Trocnovský hrdina na českém divadle a v hereckých projevech – Sborník Žižkův 1424–1924 k pětistému výročí jeho úmrtí, s. 263–272
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
- ↑ AUT– Úplné zobrazení záznamu. aut.nkp.cz [online]. [cit. 2021-10-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Josef Zeibrdlich 587 s. S. 86–87.
Literatura
- FRABŠA, F. S. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, Rosendorf, 1923. S. 29.
- Karel Engelmüller sedmdesátníkem: Sajíc Jan – Lidové listy 14. 5. 1942
- Sedmdesátpět let Karla Engelmüllera: -kd- – Svobodné noviny 14. 6 1947 s. 5
- heslo Karel Engelmüller. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7203-007-8.
- KAMÍNEK, Karel; ENGELMÜLLER, Karel. Ottův divadelní slovník. Praha: Jan Otto, 1914–1919. Dostupné online.
Externí odkazy
Autor Karel Engelmüller ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Engelmüller
- Karel Engelmüller v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Databáze českého amatérského divadla
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Engelmüller, Ferdinand 1841
- MyHeritage: Karel Engelmüller
Média použitá na této stránce
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“