Karel Ferdinand z Kuefsteinu

Karel hrabě z Kuefsteina
Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku
Ve funkci: 1895 – 1902
Předchůdce	Alois Seiller
Nástupce	Karl Heidler
Narození	31. července 1838 Sankt Pölten, Rakouské císařství
Úmrtí	2. února 1925 (ve věku 86 let) Greillenstein, První Rakouská republika
Choť	(1870) Maria Magda Krüger (1842–1897)
Rodiče	František Serafín z Kuefsteinu a Guidobaldina z Paaru
Profese	politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Ferdinand František hrabě z Kuefsteinu, po roce 1918 jako Karl Ferdinand Franz Kuefstein (německy Karl Ferdinand Franz Graf von Kuefstein, Freiherr auf Greillenstein, 31. července 1838, Viehofen, Dolní Rakousy – 1. února 1925, Greillenstein, Dolní Rakousy) byl rakouský šlechtic, rakousko-uherský politik, diplomat a velkostatkář. Od mládí byl jako majitel velkostatků v Dolních Rakousích dědičným členem panské sněmovny, souběžně působil v diplomacii a nakonec byl rakousko-uherským vyslancem ve Švýcarsku (1895–1902). Proslul mimo jiné jako mecenáš umění a v roce 1918 získal Řád zlatého rouna.

Životopis

Pocházel ze starého rakouského šlechtického rodu Kuefsteinů, narodil se jako starší syn diplomata Františka Serafína z Kuefsteinu (1794–1871), po matce Guidobaldině (1807–1874) byl potomkem rodu Paarové.

Studoval na diplomatické akademii Theresianu a pak práva na univerzitě ve Vídni. Od roku 1860 působil v diplomatických službách, zastával nižší posty v Berlíně, Mnichově a Bruselu, v letech 1873–1881 byl velvyslaneckým radou v Paříži. Od roku 1881 byl s titulem vyslance přidělen na ministerstvo zahraničí, diplomatickou kariéru zakončil jako rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1895–1902). V této funkci byl vystaven tlaku v roce 1898, kdy byl viněn, že nedokázal zajistit bezpečnost císařovny Alžběty zavražděné v Ženevě, přestože ta cestovala vždy inkognito a odmítala policejní ochranu. Z diplomatických služeb odešel v roce 1902. V letech 1912–1925 byl předsedou Heraldické společnosti ve Vídni.

Od roku 1871 byl po otci dědičným členem rakouské panské sněmovny, od mládí byl zároveň c.k. komořím (1860), později získal titul tajného rady. Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny II. třídy, na zahraničních misích získal belgický Leopoldův řád a francouzský Řád čestné legie.^[1] V roce 1918 obdržel Řád zlatého rouna.^[2] Do zániku monarchie zastával také dědičný úřad nejvyššího komořího nad stříbry v Dolních a Horních Rakousích.

Jeho majetkem byl velkostatek Greillenstein v Dolních Rakousích. V roce 1870 se v Paříži oženil s Marií Magdou Krügerovou (1842–1897). Měli spolu tři dcery, rodový majetek přešel na potomstvo Karlova mladšího bratra Františka (1841–1918).^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Kuefsteinové

Externí odkazy

• Karl Kuefstein in: Österreich Biographisches Lexikon
• Karl Kuefstein na webu rakouského parlamentu
• Rodokmen Kuefsteinů