Karel Fiala (architekt)

Karel Fiala
Narození	29. listopadu 1862 Blatná Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	3. dubna 1939 (ve věku 76 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′7″ s. š., 14°21′6″ v. d.)
Povolání	architekt
Manžel(ka)	Matylda Fuchsová
Děti	Milada Feiglová (* 1893) František Fiala (1895–1957)
Příbuzní	Theodor Fiala († 1923) – bratr
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Fiala (29. listopadu 1862 Blatná^[1] – 3. dubna 1939 Praha) byl český architekt, který se především významně podílel na stavebně-historickém průzkumu, úpravách a dostavbě Pražského hradu a některých dalších památek.^[2]

Životopis

V roce 1877 jako patnáctiletý odešel studovat do Vídně, kde v roce 1881 absolvoval Vyšší průmyslovou školu stavební (Erste österreichische höhere Baugewerbeschule). Svou stavitelskou praxi začínal jako kreslič plánů pro stavební firmu Buldr a Štěrba, která se podílela na dokončování a výzdobě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Tehdejší karlínský kaplan Ferdinand Josef Lehner jej doporučil architektu Josefu Mockerovi, který již od roku 1873 řídil práce Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta na Pražském hradě. V roce 1886 zaměstnal Karla Fialu ve své projekční kanceláři, kde zaměřoval a kreslil detaily architektury pražského chrámu sv. Víta, chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a kostela sv. Bartoloměje v Kolíně. Fiala se podílel také na projektu regotizace hradu Karlštejna.^[3]

Po vykonání stavitelské zkoušky v roce 1890 se Karel Fiala několik let věnoval samostatné stavitelské činnosti ve firmě Karel Fiala & Ferdinand Korb, která se podílela na úpravách několika činžovních domů (např. dům V Bílém domku ve Všehrdově ulici v Praze na Újezdě),^[4] ale také na projektu rekonstrukce kostela sv. Apolináře. V roce 1905 postavil Karel Fiala pro svého bratra Teodora Fialu, hostinského a řezníka v Blatné, výletní restauraci nazývanou Vila Fiala nebo také Krčkovna, která je od roku 2019 památkově chráněna.^[5] Fiala v Blatné stojí i za návrhem podoby školy, radnice a spořitelny.^[6] Současně se Karel Fiala dále zabýval průzkumem a dokumentováním stavebních památek. V kostele Panny Marie pod Řetězem v Praze na Malé Straně odkryl a zdokumentoval románskou část stavby a navrhl regotizaci kostela. Pro rodnou Blatnou vyprojektoval opravu kostela Nanebevzetí Panny Marie (ta se pak kvůli vypuknutí první světové války nerealizovala). Za plány dostavby kostela Panny Marie Sněžné v Praze, kostela Nanebevzetí Panny Marie v Blatné a rekonstrukce kaple Božího Těla na pražském Karlově náměstí získal na výstavě architektury a inženýrství v Praze roku 1898 zlatou medaili; brzy poté byl jmenován členem pražské městské uměleckohistorické komise.

Když v roce 1899 zemřel Josef Mocker a jeho funkci hlavního architekta pražského hradu převzal Kamil Hilbert, začal Karel Fiala opět pracovat pro Jednotu pro dostavbu chrámu sv. Víta a zvýšil se i jeho zájem o průzkum historických staveb na pražském hradě. Zaměřil se zejména na jeho nejstarší části, především Starý královský palác. Jeho činnost, kombinující přesné zaměření staveb, kresebnou dokumentaci i práci s archivními prameny, je považována za jeden z počátků odborných postupů označovaných jako stavebně-historický průzkum.^[3][7][8]

Po rezignaci Kamila Hilberta na funkci hlavního architekta dostavby chrámu sv. Víta a stavebních úprav pražského hradu byl v roce 1920 Karel Fiala pověřen funkcí stavitele pražského hradu. Zároveň ale vytvořil prezident Masaryk také úřad architekta pražského hradu, kterým se stal slovinský architekt Jože Plečnik. Ve spolupráci Plečnika s Fialou se objevily neshody, jejichž příčinou mohly být odlišné představy o péči o hradní areál. Zatímco Plečnik navrhoval především úpravy v moderním stylu, památkář Fiala usiloval o konzervaci a rekonstrukci této památky. Od roku 1924 byly proto Plečnikovi (a po jeho odchodu v roce 1936 Pavlu Janákovi) svěřeny úpravy novějších částí, kdežto Fiala se zaměřil na průzkum a rekonstrukci nejstarších částí. Při opravách dbal i na dodržování technologií, co nejvíce blízkých původním historickým postupům. Také proto je oceňován jako jeden ze zakladatelů moderní památkové péče.^[3]

Krátce po odchodu do penze v roce 1939 Karel Fiala zemřel, pohřben je na břevnovském hřbitově.

Rodinný život

S manželkou Matyldou roz. Fuchsovou (* 1868)^[9] se oženil v květnu roku 1891;^[10] žili v Praze^[11] a měli spolu dceru Miladu (* 1893)^[12] a syna Františka (1895–1957),^[13] který byl žákem Jana Kotěry a Josefa Gočára a byl rovněž úspěšným stavitelem.

Dílo

• Vila Fiala, Blatná, 1905
• Radnice, Blatná
• Spořitelna, Blatná
• Základní škola J. A. Komenského, Blatná

Galerie

• 

  ZŠ J. A. Komenského, Blatná

• 

  Vila Fiala, Blatná, 1905

• 

  Radnice, Blatná

Odkazy

Reference

Literatura

• FIALA, Karel. Hrad pražský v době románské. 1. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností čsl., 1933. 19 s. Dostupné online. 
• SEKERA, Jiří. Architekt Karel Fiala. 1. vyd. Blatná: Město Blatná, 2017. 43 s. ISBN 978-80-270-3255-6. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Fiala na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Fiala (architekt)
• Karel Fiala v informačním systému abART