Karel František Pitsch

Karel František Pitsch
Základní informace
Narození	5. února 1786 Bartošovice v Orlických horách České království České království
Úmrtí	12. června 1858 (ve věku 72 let) Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	varhaník, hudební skladatel a pedagog
Nástroje	varhany
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel František Pitsch (něm. Carl Franz Pitsch, v českých pramenech také často psáno Pič) (5. února 1786 Bartošovice v Orlických horách^[1] – 12. června 1858 Praha) byl českoněmecký varhaník, hudební skladatel a pedagog. Je považován za mistra kontrapunktu a jednoho z posledních představitelů pozdně barokního varhanního umění v Čechách.

Narodil se 5. února 1786 v Bartošovicích v Orlických horách. Základy hry na klavír a varhany získal od svého otce. Od roku 1794 byl žákem K. Bacha v Reichenbachu (dnes polský Dzierżoniów ve Slezsku). Studoval na gymnáziu v Jičíně a v Jindřichově Hradci. V Jindřichově Hradci byl jeho učitelem varhaník Franz Otto, který ho kromě hry na klavír a varhany učil i kontrapunktu. Po studiu filozofie na Karlově univerzitě v Praze působil v letech 1809–1815 jako vychovatel v měšťanské rodině v Táboře a v letech 1815–26 jako učitel hudby v rodině rytíře Michaela von Manner v Bohdalicích na Moravě. Krátce si ještě doplnil vzdělání ve Vídni, kde se spřátelil se Simonem Sechterem.

Roku 1826 přesídlil do Prahy a působil jako varhaník a učitel hudby. V roce 1832 se stal varhaníkem v kostele svatého Mikuláše na Malé straně. V roce 1839 začal učit na Varhanické škole v Praze a již o rok později byl jmenován jejím ředitelem.

Stal se vysoce ceněným varhaníkem a vyhledávaným pedagogem. Mezi jeho žáky patřili např. Josef Leopold Zvonař, Alois Hnilička, Karel Bendl, Eduard Nápravník i Josef Förster mladší. Byl čestným členem řady uměleckých společností: pražské Společnosti na podporu hudby, Cecilské hudební jednoty, Salcburského Mozartea či holandské Maatchapyj toot Bevordering der Toonkunst.

Byl rodilým mluvčím němčiny a česky se začal učit až ve svých šedesáti letech. Přesto dosáhl dobré jazykové úrovně. Zemřel v Praze 12. června 1858. Je pohřben na Olšanech.

Nejvýznamnějším dílem Karla Františka Pitche je sbírka 72 varhanních preludií a fug Museum für Orgelspieler, která vyšla ve třech svazcích v letech 1832–1834. Obsahuje mimo jiné skladby starých českých barokních mistrů jako byli Josef Seger, František Xaver Brixi, Bohuslav Matěj Černohorský, Jan Zach a Václav Jan Kopřiva. Dodnes se k ní obracejí vydavatelé staré české hudby i když v mnoha případech nejde o původní skladby, ale o Pitchovy úpravy a ani autorství skladeb není ve všech případech jednoznačné.

• Missa D pro smíšený sbor a orchestr
• Te Deum pro smíšený sbor a orchestr
• Requiem pro smíšený sbor
• Gradulate

• 6 kontrapunktische Veränderungen über die Österreichische Volkshymne
• 6 Präludien op. 6
• Generalbass Übungen und Generalbass-Stimme aus der Kantate J. S. Bachs
• Alleluja, paschale, fuga
• Zwanzig der gebräulichsten katholische Choräle
• Třináctero skladeb pro varhany
• Fuga Es-dur

• Das Grab (Hrob)
• Věrný přítel
• Pastorela

• Constantin von Wurzbach: Pitsch, Karl Franz. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Band 22, Verlag L. C. Zamarski, Wien 1870, S. 370–372.
• Emanuel Antonín Meliš: Karel František Pitch. Dalibor, sv. 3, č. 31–33, 1860 (dostupné on-line: [1])
• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 312

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel František Pitsch
• Volně přístupné partitury děl od Karla Františka Pitsche v projektu IMSLP
• Co je co?
• Osobnosti regionu Archivováno 8. 12. 2014 na Wayback Machine.
• Hrob K. F. Pitche
• Naučná stezka na Olšanských hřbitovech Archivováno 9. 12. 2014 na Wayback Machine.