Karel Gerlich

doc. JUDr. Karel Gerlich
Narození5. března 1905
Přerov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. listopadu 1944 (ve věku 39 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníhřbitov v Bílovicích nad Svitavou
Alma materPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Povolánísoudce a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Gerlich (5. března 1905 Přerov[1] – 20. listopadu 1944 Brno) byl český soudce, soudní rada československého Nejvyššího soudu, a docent civilního soudního řízení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Život

Absolvoval české státní gymnázium v Přerově a brněnskou právnickou fakultu, kde v roce 1928 získal titul doktora práv. Poté vstoupil u Krajského soudu v Brně do přípravné soudcovské služby a o dva roky později složil soudcovské zkoušky. Působil nejdříve jako sekretář u Nejvyššího soudu a zároveň zahájil svou akademickou dráhu, roku 1933 se na své alma mater habilitoval a pravidelně zde v oboru civilního soudního řízení přednášel.[2] Téhož roku se oženil s Marií, roz. Javůrkovou. V roce 1939 bylo zahájeno jeho jmenování mimořádným profesorem, ale k tomu již vzhledem k uzavření českých vysokých škol nedošlo.[3] Proto se začal plně věnovat justici, v letech 1940–1941 soudil u brněnského krajského soudu a poté až do své předčasné smrti působil jako soudní rada zpátky u Nejvyššího soudu.[4]

Kromě své justiční a vědecké dráhy byl jednatelem Právnické jednoty moravské a společně s profesorem Sedláčkem založili Společnost pro mezinárodní právní ochranu mládeže. Jistou zajímavostí je, že vytvořil metodiku pro účely výpočtu výživného, která spočívala v tom, že otci připadly z jeho čistého příjmu vždy tři díly a poté po jednom dílu každému, koho měl povinnost vyživovat, a která byla jako tzv. „Gerlichova metoda výpočtu výživného“ používána v soudní praxi ještě dlouhá léta poté.[5] Zahynul společně s dalšími osmi soudci a jinými pracovníky Nejvyššího soudu 20. listopadu 1944 při druhém americkém leteckém náletu v sutinách protileteckého krytu v paláci Morava, kde bylo tehdy umístěno detašované pracoviště soudu.[4]

Dílo

Patřil mezi přívržence normativní teorie. Kromě řady článků v odborných časopisech samostatně vydal:[2]

  • Alimentační zákon československý (1931)
  • Rozhodčí řízení v občanských rozepřích právních (1932)
  • Příruční sbírka justičních zákonů platných v zemích České a Moravskoslezské (1933, dodatky 1935, 1937 a 1940)
  • Rozvod, rozluka, alimenty (1934)
  • Skutkové zjištění a právní posouzení v řízení soudním (1934)
  • Soudní řízení ve věcech manželských (1939)
  • Soudní určení rodového a pokrevního původu (1941)

Odkazy

Reference

  1. ↑ Farnost Přerov. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Zemský archiv v Opavě [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BULÍN, Hynek. Za docentem Karlem Gerlichem. Právník. 1944, s. 347–349. 
  3. ↑ Menš, Kal. doc. JUDr. Karel Gerlich [online]. Brno: Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-03-05 [cit. 2015-04-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BULÍN, Hynek. Za obětmi persekuce a války. Časopis pro právní a státní vědu. 1946, roč. 27, čís. 1–2, s. 10, 15–17. 
  5. ↑ KOUBA, Jaroslav. Metodologie pro určování výše výživného. Brno, 2011 [cit. 2015-04-25]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Zdeňka Králíčková. s. 16, 31, 32. Dostupné online.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)