Karel Goszler

Karel Goszler
Narození	12. prosince 1865 Březno
Úmrtí	14. června 1936 (ve věku 70 let)
Povolání	úředník, knihovník a fotograf
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Goszler (12. prosince 1865 Březno^[1] – 14. června 1936 Louny^[2]) byl český fotograf a zakladatel odbočky Klubu českých turistů v Lounech.^[3]

Goszler se narodil ve Březně v čp. 35. Dům byla celnice, jeho otec zde měl pronajatou hospodu. Narodil se s defektem – měl částečně ochrnutou pravou ruku a nohu. Do německé obecné školy chodil v místě bydliště, měšťanskou školu absolvoval v Lounech, kde se také natrvalo usadil. Profesně se věnoval finančnictví. Postupně pracoval v Okresní hospodářské záložně, v Nemocenské pokladně, v Severočeské záložně a nakonec v Občanské záložně, kde se vypracoval až na místo náměstka ředitele.^[4] Kromě toho byl v letech 1912–1919 lounským městským knihovníkem.^[5]

Zprvu žil Goszler v Poděbradově ulici v Lounech. Dne 8. února 1919 se oženil s Kateřinou Arnoštovou ze Slavětína. Rok nato se jim narodil jediný potomek, syn Svatopluk. Od konce 20. let až do Goszlerovy smrti žila rodina ve vile čp. 1349 ve Smetanově ulici.^[6] Podle matričního zápisu o úmrtí Goszler zemřel v čp. 1849 v ulici 28. října. Jedná se o přepsání matrikářky, budova čp. 1849 v roce 1936 ještě nestála.

Goszler se od počátku aktivně zapojil do lounské spolkové činnosti. Působil v Sokole, Občanské besedě, Ústřední matici školské a Sadařském spolku.^[7]

Nejdůležitějšími oblastmi jeho činnosti ale byly turistika a fotografování. Lounský odbor Klubu českých turistů byl založený 9. června 1894. O oblibě turistiky v Lounech svědčí, že v roce 1937 měl téměř tisíc členů.^[8] Na výborové schůzi 26. prosince 1897 byl Goszler poprvé zvolen do výboru klubu a hned byl zvolen jednatelem. Také pronesl první přednášku s názvem Obrázky z mé první cesty.^[9] V letech 1916–1922 předseda byl předsedou klubu, později náměstkem. Nakonec se stal jeho čestným předsedou.^[10] V roce 1902 založil skupinu, která opatřovala značkami turistické trasy. Významně se rovněž podílel na vybudování Ejemovy chaty na kopci Stříbrníku severně od Loun. Chata, slavnostně otevřená v roce 1911, patřila turistům. Goszler je rovněž většinovým autorem publikace o prvních třiceti letech klubu. Od roku 1926 vydával klub vlastní časopis Turistický obzor – Věstník KČST odborů Duchcov, Louny, Most, Rakovník a Teplice-Šanov, jehož byl vedoucím redaktorem. V roce 2013 byl přijat do síně slávy turistů Ústeckého kraje.^[11]

Goszlerova činnost fotografa má nadregionální význam. Roku 1893 se stal v Praze členem Klubu fotografů amatérů. V roce 1895 spoluzakládal analogický klub v Lounech a o rok později se stal jeho předsedou. Klub byl součástí turistického klubu a stal se po Praze a Plzni třetím nejstarším svého druhu v Čechách.^[12] Klub také po určitou dobu vydával vlastní časopis s názvem Výkřiky z temnice.^[13] Goszler v naprosté většině fotografoval černobíle, některé fotografie koloroval. Už v roce 1909 pořídil několik barevných fotografií Loun, což byla tehdy zcela nová technika.^[14]

Hlavním Goszlerovým tématem byla příroda. Jeho fotografie kopců a přírody vůbec v okolí Loun mají vždy vypracovanou kompozici, vycházející z malířství. Protože začal fotografovat už v polovině 90. let, mají jeho snímky mimořádnou dokumentární hodnotu. Především v Lounech, ale i jinde často zachycují objekty, které už neexistují. V neposlední řadě jsou Goszlerovy fotografie nezastupitelným pramenem pro dějiny lounské turistiky. Zachycují oblečení, v nichž se členky a členové klubu vydávali na často dlouhé cesty, místa, která navštívili. Goszler zachytil i události, které známe jinak jen z historických pramenů. Goszlerovy fotografie využívali i vydavatelé pohlednic.

Většina Goszlerových fotografií se zachovala na skleněných diapozitivech. Jejich část, 394 kusů, daroval Goszlerův syn Svatopluk v roce 1968 do Okresního muzea v Lounech. Většinu z nich Goszler koloroval.^[15] V roce 2019 muzeu dlouhodobě zapůjčil Goszlerův vnuk Svatopluk Goszler dalších více než 1100 skleněných desek.^[16] Hlavní podíl na jejich skenování a digitalizaci má spolupracovník muzea, chirurg Bořek Zasadil. Kurátor muzea Martin Vostřel snímky lokalizoval a zařadil je do historického kontextu.

V muzeu a Galerii Benedikta Rejta byly postupně uspořádány dvě výstavy Goszlerových fotografií. V roce 2024 měl premiéru film Josefa Císařovského s názvem Barevný svět Karla Goszlera.

• 
  Křivoklát z vyhlídky od neogotického pomníku Karla Egona z Fürstenberku
• 
  Studánka v údolí Débeřského potoka v tzv. Lázních na Peruci
• 
  Lounští turisté na Malém Čerchově
• 
  Snímek z pravého boku vrchu Podiváku. V pozadí jsou Oblík, Srdov a Brník
• 
  Lounští turisté na cestě z Hrádku na kopec Milá. Název prý připomíná dívčí ňadro
• Lounské hradby od západu s baštou, v níž se dnes nalézá muzeum Zkamenělý les
• 
  Žně na polích jižně od Loun s pohledem na malebné České středohoří, zleva část Rané, maličký Stříbrník již s rozhlednou, Odolický vrch, mohutný Oblík, Srdov, Brník, Křížový vrch. Dole část Loun
• 
  Zamrzlá Ohře v lounském parku v pozadí s inundačním mostem. Místní mu říkají Oblouky
• Dva turisté kolem roku 1910 pod Hazmburkem
• 
  Slavnost dokončení krovu na Ejemově chatě na Stříbrníku v roce 1910

• VOSTŘEL, Martin. Ztracený svět na snímcích Karla Goszlera : Lounsko a turistika před 100 lety. 1. vyd. Louny: Oblastní muzeum v Lounech, 2024. 167 s. ISBN 978-80-908904-2-8. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Goszler na Wikimedia Commons
• https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=90&title=oblastni_sin_slavy_-_nejstarsim_je_karel_goszler
• https://www.turisticky-magazin.cz/turistika.php?id_cl=274
• Zpráva o výstavě Goszlerových fotografií v Galerii Benedikta Rejta v Lounech Archivováno 7. 2. 2023 na Wayback Machine.
• Video ke Goszlerově expozici v Oblastním muzeu v Lounech