Karel Gruber

Karel Gruber
Narození15. července 1927
Rapšach
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. května 1954 (ve věku 26 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostněmecká
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Gruber (15. července 1927[1] Rapšach29. května 1954 Věznice Pankrác) byl český dělník a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1954 popraven.[2]

Životopis

Narodil se v roce 1927 v Rapšachu do zemědělské rodiny.[3] Měl nejméně jednu sestru.[4] Jeho rodina se hlásila k německé národnosti, kvůli čemuž byl během druhé světové války v roce 1944 povolán k SS.[5] Poté v jednotkách sloužil ve Spreenhagenu poblíž Berlína. Později byl přemístěn do Poznaně, kde bylo jeho úkolem bojovat proti jednotkám Rudé armády. Z armády se ovšem rozhodl dezertovat a byl jednotkami Rudé armády byl zajat. V březnu 1945 se stal členem 1. československého armádního sboru.[6]

Po konci války byl ovšem Gruber, pracující na tou dobou na dráze, vzhledem ke svému dřívějšímu členství v SS udán. Posléze byl v červnu 1945 zatčen a do prosince 1949 byl vězněn v Sovětském svazu. Prošel i několika pracovními tábory poblíž Kursku. Po svém propuštění z vězení odešel do Rakouska, kde byl ubytován u své tety. Nedlouho poté opakovaně nelegálně překročil hranici do Československa za účelem návštěvy svých přátel. Od října 1950 poté začal působit jako agent chodec, přičemž úzce spolupracoval s generálem Františkem Moravcem a CIA.[7] Hranici měl překročit celkem více než třicetkrát.[8] Postupem času se však se svými spolupracovníky dostal i do přestřelek s pohraniční stráží, přičemž při první z nich zemřel jeden z pohraničníků.[4] Překračování hranice bylo vzhledem k její narůstající ochraně čím dál složitější a Gruber se tak rozhodl se svým působením přestat a odstěhoval se do Vídně. Tou dobou byla Gruberova rodina vyhnána z Rapšachu vzhledem k budování hraničního pásma kolem hranice s Německem a Rakouskem.[6]

Zatčení a odsouzení

V říjnu 1952 byl Gruber ve svém vídeňském bytě zatčen agenty Státní bezpečnosti. Poté byl odvezen do Prahy a následně do Českých Budějovic a podroben brutálním výslechům.[4] V politickém procesu byl poté v dubnu 1954 odsouzen k trestu smrti.[9][10] Popraven byl v květnu 1954.[11]

Odkazy

Reference

  1. Karel Gruber. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  2. Karel Gruber (1927-1954) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  3. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  4. a b c Eduard Zimmel (1926 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  5. Do vězení ho poslali nacisté i komunisté. Příběh Eduarda Zimmela | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. 2021-03-13 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  6. a b Eduard Zimmel, agent chodec. www.casopisbarbar.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  7. Eduard Zimmel (1926 - 2019). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  8. Geocaching - The Official Global GPS Cache Hunt Site. www.geocaching.com [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  9. On byl u SS, já v koncentráku a normálně jsme spolu kamarádili, říká Eduard Zimmel | Osudy 20. století. Lidovky.cz [online]. 2016-10-15 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 
  10. Na frontě studené války. ustrcr.cz. Dostupné online. 
  11. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“