Karel Havlíček (scénograf)

Karel Havlíček
Narození24. května 1876
Královské Vinohrady
Rakousko-Uhersko
Úmrtí30. ledna 1951 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy[1]
Povoláníscénograf a malíř
DětiKarel Havlíček syn
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Havlíček, křtěný Karel Jan (25. května 1876 Královské Vinohrady[2]30. ledna 1951 Praha[2][3]), byl český malíř a scénograf.

Život

Narodil se v Praze na Královských Vinohradech v rodině úředníka obecní plynárny Josefa Havlíčka[4] a jeho ženy Emílie roz. Čermákové.[2] Po absolvování základního a patrně i středního vzdělání se školil krátce ve Vídni u dvorního malíře Johanna Kautského a poté v letech 1896–1897 na pražské malířská akademii, kde se školil u prof. Julia Mařáka.

V roce 1903 přijal nabídku a následně působil v berlínských státních divadlech pro operu a činohru jako jevištní výtvarník. Zde se mu roku 1907 narodil syn Karel. Během svého působení v Berlíně se setkal s několika výtvarníky, jako například s Cesarem Kleinem, Emilem Pirchanem ml.,[5] Panosem Aravantinosem a dalšími.

V roce 1923 se po dvaceti letech vrátil i s rodinou do Čech, usadil se v Praze a záhy nastoupil do Národního divadla jako vedoucí scénograf a šéf malírny.

Karel Havlíček zemřel koncem ledna roku 1949 v Praze a pohřben byl na Olšanských hřbitovech do rodinné hrobky.[1]

Zastoupení ve sbírkách českých galerií

Odkazy

Reference

  1. a b hrob Karla Havlíčka na Olšanských hřbitovech v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2020-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-08. 
  2. a b c Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze
  3. zápis obsahuje datum úmrtí
  4. NA CR Praha, Pobytové přihlášky Havlíček Josef Emanuel (1850) s rodinou Dostupné online
  5. Informační systém abART: Emil Karl Pirchan
  6. Galerie hlavního města Prahy, online sbírky – Karel Havlíček (scénograf)

Literatura

  • 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1988 – Národní divadlo a jeho předchůdci (Slovník umělců divadel Vlasteneckého, Stavovského, Prozatímního a Národního), Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha
  • 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A–K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1999 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1999 (III. H), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ensign of Austro-Hungarian civil fleet (1869-1918).svg
Civil/merchant marine ensign of Austria-Hungary from 1869 to 1918