Karel Heller

JUDr. Karel Heller
Narození12. září 1876
Praha–Karlín;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. ledna 1931
Praha (Praha II, číslo popisné 504);[1]
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtíkornatění tepen[1]
BydlištěPraha II, číslo popisné 1912[1]
Vzdělánívysoká škola
Povoláníprávník, ministerský rada
ZaměstnavatelMinisterstvo národní obrany (MNO)
TitulJUDr.
Nábož. vyznáníbez vyznání[1]
ChoťAntonie Hellerová (rozená Musilová)[1][2]
Příbuznístrýc Dr. Servác Bonifác Heller
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Heller (12. září 1876 Praha–Karlín[p. 1] – 4. ledna 1931 Praha)[3] byl právník, ministerský rada, sokolský pracovník a redaktor sokolských publikací.[4][5][6]

Život

Karel Heller se narodil 12. září 1876 v Karlíně. Jeho otcem byl učitel tělocviku. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze v roce 1895 zahájil studium práva na české univerzitě (promován v roce 1903, titul JUDr.). Ve funkci komorního stenografa byl zaměstnán v redakci Národních Listů (tam pracoval jeho strýc Dr. Servác Bonifác Heller jako redaktor). Do soudní služby vstoupil Karel Heller v roce 1902 ale v roce 1903 přešel k magistrátu. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky (v roce 1918) vykonával funkci ministerského rady a přednosty politického oddělení Ministerstva národní obrany (MNO). Od roku 1920 působil jako spoluredaktor Věstníku sokolského.[7] Při redakční práci na tomto periodiku spolupracoval s Janem Hillerem[8][9] a Janem Pelikánem.[10]

  • Spoluredaktoři Věstníku sokolského
  • Jan Hiller
    Jan Hiller
  • Jan Pelikán
    Jan Pelikán

V sokolské organizaci cvičil Karel Heller od chlapeckého věku (Tyršův ústav, vyšehradský Sokol), později pracoval ve Středočeské sokolské župě a Pražské župě sokolské. Ve vyšehradské jednotě sokolské se stal starostou. Brzy zahájil práci i v osvětovém výboru České obce sokolské (ČOS), kde se stal jednatelem. Publikoval značné množství článků se sokolskou tematikou. Působil jako jednatel tří všesokolských sletů. (Jednalo se o VI. Všesokolský slet v roce 1912, poté o VII. Všesokolský slet, který se odehrál v roce 1920 a konečně o VIII. Všesokolský slet konaný v roce 1926.) V roce 1930 zastával funkci náměstka starosty Československé obce sokolské (ČOS).[7] Karel Heller zemřel v Praze dne 4. ledna 1931. Pohřeb žehem se konal v Městském krematoriu v Praze dne 8. ledna 1931.[1]

  • Všesokolské slety, na nichž byl jednatelem
  • VI. Všesokolský slet v Praze (1912)
    VI. Všesokolský slet v Praze (1912)
  • VII. Všesokolský slet v Praze (25. června 1920)
    VII. Všesokolský slet v Praze (25. června 1920)
  • VIII. Všesokolský slet v Praze (pohlednice, 1926)
    VIII. Všesokolský slet v Praze (pohlednice, 1926)

Publikační činnost

  • HELLER, Karel a kolektiv autorů. Věstník sokolský: 20 let České obce sokolské. (Praha: Česká obec sokolská, cca 1909; 48 stran. (almanach)[11]

Připomínka

V městské čtvrti Hodolany, která se nachází na východě statutárního města Olomouce je v místní části V končinách (v lokalitě bývalého sokolského hřiště) ulice Hellerova, pojmenovaná po významném činiteli Sokola (zejména na úseku vzdělavatelském) Karlu Hellerovi (1876-1931). Ulice se takto jmenovala v letech 1927 až 1942, za protektorátu byla (mezi lety 1942 až 1945) přejmenována na Úzké díly. Po roce 1945 bylo ulici vráceno její původní jméno – Hellerova.[12][13]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice zemřelých[1] je jako místo narození uváděna Vlašim, okres Benešov.[1]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h Dr. Heller Karel (ministarský rada M.N.O.) [online]. Archiv hlavního města Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu [cit. 2023-09-19]. Signatura MAG Z8, strana 121, položka 2. (shora). Dostupné online. 
  2. ↑ HELLEROVÁ, Antonie. Poděkování za projevy soustrasti [online]. Československá obec sokolská [cit. 2023-09-18]. Věstník sokolský, 29.01.1931, 33(5), s. 73 a 74. Dostupné online. 
  3. ↑ HELLER Karel (12.9.1876 – 4.1.1931) [online]. Biografický slovník Českých zemí (AV ČR) [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ JUDr. Karel Heller (* 12. září 1876 Praha – 4. ledna 1931 Praha) – sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-15]. Identifikační číslo: jk01040672. Dostupné online. 
  5. ↑ Karel Heller (právník, jednatel České obce sokolské) [online]. Fotografický archiv Langhans [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Osobnost: Karel Heller (1876-1931) [online]. Příjmení cz [cit. 2023-09-19]. Narozen 12.9.1876 v Praze, zemřel 4.1.1931 tamtéž. JUDr., sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Heller Karel Dr., min. rada v M.N.O. [online]. Krameriova národní knihovna České republiky [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jan Hiller (* 15. května 1878 Litomyšl – 25. února 1927 Praha): středoškolský profesor, sokolský pracovník, sokolská literatura, překlad z latiny. [online]. Databáze autorit MK ČR [cit. 2023-09-17]. Identifikační číslo: jk01041054. Dostupné online. 
  9. ↑ Jan Hiller (* 15. 5. 1878 Litomyšl – 25. 2. 1927 Praha) [online]. Fotografická databáze Langhans [cit. 2023-09-18]. Povoláním učitel, vykonával funkci ředitele gymnázia v pražské Křemencově ulici. Referentem ministerstva školství a národní obrany byl v letech 1919 až 1923. Od roku 1921 byl vzdělavatelem v předsednictvu Československé obce sokolské. Byl též redaktorem Věstníku sokolského a Sokolské hlídky, která vycházela v Lidových novinách.. 
  10. ↑ ŠPATENKOVÁ, P. bratr Jan Pelikán – jedna z ústředních postav ČOS v období 1910 až 1942 [online]. Nebylo jim souzeno žít (vzdělávací web), 2021-02-15 [cit. 2023-09-14]. FB. Dostupné online. 
  11. ↑ Věstník sokolský: 20 let České obce sokolské [online]. Databáze NK ČR [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hellerova (Hellerova, Úzké díly) [online]. Encyklopedie Olomouce [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hellerova ulice (Hodolany; Olomouc) [online]. Mapy cz [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 

Literatura

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. V Praze: M. Navrátil, 1930, strana 131. (Stručný životopis)
  • Věstník sokolský: list Svazu českoslovanského sokolstva. Praha: Svaz českoslovanského sokolstva, ze dne 29. ledna 1931, ročník 33 ( číslo 5), strany 73, 74 (poděkování za projevení soustrasti)
  • BÍMA, Karel. Za Karlem Hellerem. Praha: Československá obec sokolská, 1932. 265 stran + 27 stran obrazových příloh; Naše vzory: knihovna sokolská svazek 4.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jan Pelikan (1889 1942) AI.jpg
Jan Pelikán (* 16. října 1889 Praha – 15. února 1942 koncentrační tábor Osvětim) byl sokolský pracovník, tajemník Československé obce sokolské (ČOS), člen předsednictva a vzdělávacího sboru ČOS a člen Komise pro styk se župami. Absolvent Filozofické fakulty pražské univerzity. V oblasti publikační redigoval Věstník sokolský' a napsal několik knih zabývajících se historií sokolské organizace. V roce 1920 zastával funkci člena Slavnostního výboru VII. Všesokolského sletu, později byl zvolen tajemníkem Československé obce sokolské. Výtěžek z X. Všesokolského sletu (konal se v roce 1938) se mu (po německé okupaci Čech a Moravy) podařilo zachránit před konfiskací německými protektorátními úřady. V rámci sokolského odboje podporoval rodiny pronásledovaných sokolů a stanul i v ilegálním vedení sokolské organizace. Společně s Františkem Pecháčkem a Štěpánem Drásalem patřil k významným sokolským odbojářům. Během německé represivní Akce Sokol byl 8. října 1941 zatčen gestapem a později deportován do koncentračního tábora Osvětim, kde byl 15. února 1942 umučen. Fotografie byla digitálně upravena pomocí programu „AI Image Upscaler AnyMP4 online“
Jan Hiller (1878 1927) Sokol Uniform.jpg
Jan Hiller (* 15. 5. 1878 Litomyšl – 25. 2. 1927 Praha). Povoláním učitel, vykonával funkci ředitele gymnázia v pražské Křemencově ulici. Referentem ministerstva školství a národní obrany byl v letech 1919 až 1923. Od roku 1921 byl vzdělavatelem v předsednictvu Československé obce sokolské. Byl též redaktorem Věstníku sokolského a Sokolské hlídky, která vycházela v Lidových novinách.
Gymnastique quadruple ligne à Prague Sokols du 25 VI 1920.jpg
Autor: Garitan, Licence: CC BY-SA 3.0
ligne quadruple lors des Sokol, 1920.
Karel Heller (1876 1931).jpg
JUDr. Karel Heller (* 12. září 1876 Praha Karlín – 4. ledna 1931 Praha) byl právník, ministerský rada, sokolský pracovník a redaktor sokolských publikací.
Vsesokolsky Slet VIII Praha 1926.png
Pohlednice z VIII. všesokolského sletu v Praze konaného v roce 1926. Vydala „Fotolegie“ Praha 1926.
Sokol slet in Bohemia, a brief evaluation of Bohemia's contribution to civilization (1917).jpg
sokolský slet z roku 1912 v knize Bohemia, a brief evaluation of Bohemia's contribution to civilization (1917)