Karel Hipman

Karel Hipman
Karel Hipman (1913)
Narození	3. března 1867 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	14. července 1914 (ve věku 47 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	překladatel, redaktor, vydavatel a fotograf
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hipman, též Karel František Hipman či Hippmann (3. března 1867 Praha^[1] — 14. července 1914 Praha^[2]) byl zakladatel prvního českého moderního obrázkového časopisu Český svět, propagátor česko-francouzských vztahů.

Narodil se v pražské Staré poštovské ulici (nyní Karoliny Světlé); jeho otcem byl typograf Josef Hippmann (1827-1903^[3]), matkou Josefa, rozená Fritschková (1838-??). Podle policejní přihlášky byl jejich jediné dítě, rodiče žili odděleně nejpozději od roku 1889.^[4][5] Otec Josef Hippmann založil v roce 1895 První dělnickou tiskárnu, která později působila pod jménem Grafia.

Karel Hipman vystudoval gymnázium a obchodní školu, stal se ředitelem továrny na email u Brna. V devadesátých letech 19. století vlastnil v Praze dva obchody s kovovým zbožím, ty však roku 1895 prodal, aby se mohl stát vydavatelem.^[6]

Do roku 1900 pobýval několik let ve Švýcarsku. O své dojmy ze Švýcarska se dělil se čtenáři českého tisku, zejména Národních listů. Příspěvky podepisoval Charles Hipman.^[7] Poznatky shrnul knižně roku 1899 v publikace Na příč Švýcarskem.

Ve francouzštině vydal několik publikací propagujících český národ.

Vydávání časopisu Český svět bylo nejvýznamnějším počinem Karla Hipmana. Časopis založil po svém návratu ze Švýcarska a byl jeho jediným redaktorem a vydavatelem. První číslo vyšlo 5. října 1904 v úctyhodném nákladu 7 000 výtisků a bylo rychle vyprodáno.^[8] Hipmanovi se podařilo vydávat Český svět do roku 1913, kdy ho, již nemocný, prodal nakladatelství Emil Šolc. Na výtisku z 8. srpna 1913 je ještě uveden jako redaktor a vydavatel; číslo následující (15. srpna 1913) již uvedlo nového vydavatele (Emil Šolc) a redaktora.

Za hlavní přínos časopisu lze považovat systematické přinášení reportážních fotografií doplňujících text. Fotografie byly významnou součástí časopisu od samého počátku a pocházely často od nejvýznamnějších autorů své doby.

Dne 1. prosince 1900 se na Smíchově oženil Aloisií (Luisou), rozenou Koudelkovou (1877–??).^[1] Měl dceru Ludmilu (1903^{[p 1]} –1989) a syny Jaroslava (1904–1905)^{[p 2]} a Vladimíra (1908–1976).^[9]

• Dcera Milka (Ludmila) Paděrová-Hipmanová (1903–1989) byla pokračovatelkou díla svého otce, nakladatelkou propagačních knih o Čechách ve francouzštině^[10] a autorkou knihy Opilé chvíle.
• Syn Vladimír byl fotograf a architekt.^[11]

Karel Hipman zemřel v ústavu pro choromyslné Kateřinky v Praze, 14. července 1914; příčinou smrti byla progresivní paralýza. O tři dny později byl pochován na pražských Olšanských hřbitovech.^[2]

Během svého pobytu v zahraničí přispíval Karel Hipman zejména do Národních listů zprávami o událostech, které měly vztah k Čechám.^[12]

Po návratu do vlasti byl vydavatelem a redaktorem časopisu Český svět.

• La nation tchèque – sa mission et son rôle en Europe (Český národ – jeho poslání a role v Evropě, Charles Hipman ve spolupráci s významnými českými umělci a spisovateli, Praha, Jos. R. Vilímek, 1895)
• Prague et les Tchèques (Praha a Češi, vydal Charles Hipman ve spolupráci s francouzskými a českými spisovateli, Ženeva, nákladem vlastním, 1897)
• Na příč Švýcarskem. I. (napsal Charles Hipman, Praha, E. Beaufort, 1899)
• Les Tchèques au XIXème siècle (Češi v 19. století, vydal Charles Hipman ve spolupráci s českými a francouzskými spisovateli, francouzsky, Prague, La Nation Tchèque, 1900 a 1902)
• Za českou slávou - pouť Evropou po stopách české minulosti (cyklus obrazů, uspořádal a slovem doprovodil Karel Hipman, Praha, Vilímek, 1904)^[13]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Hipman na Wikimedia Commons
• Autor Karel Hipman ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Hipman
• malsotranskyhrbitov.cz: Karel Hipman: Vymírající hřbitov (IN: Český svět 12/1905
• Český svět v digitální knihovně Moravské zemské knihovny