Karel Hořínek

Karel Hořínek
Narození2. června 1936
Olomouc, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí12. dubna 2021 (ve věku 84 let)
Olomouc, ČeskoČesko Česko
VzděláníStřední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště
Povolánísochař a restaurátor
RodičeVojtěch Hořínek (19061998)
DětiTomáš Hořínek[1] (* 1961)[2][3]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
dědečekKarel Hořínek (18681935)
otecVojtěch Hořínek (19061998))
synTomáš Hořínek (* 1961)

Karel Hořínek (2. června 1936 Olomouc12. dubna 2021[4][5] Olomouc) byl český sochař a restaurátor. Žil a pracoval v Olomouci.[6] Byl pokračovatelem sochařského a kamenického rodu Hořínků. Jeho dědečkem byl Karel Hořínek[7] (1868 – 1935)[8] [p 1], jeho otcem byl Vojtěch Hořínek (1906 – 1998), jeho synem je Tomáš Hořínek. [p 2]

Stručný profesní životopis v bodech

  • 1951 – 1953/1954 navštěvoval kamenosochařské učiliště v Žulové[11][12]
  • 1953/1954 – 1957/1958 studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor užité sochařské tvorby (u profesorů Jana Habarty, Karla Hofmana a Stanislava Mikuláštíka)[11][12]
  • 1958 – 1963 zaměstnán v olomouckém kamenictví Stavba
  • Volné sochařské tvorbě a restaurátorství se věnuje od roku 1964
  • Na svých studijních cestách do zahraničí navštívil Indii, Egypt, Brazílii a Kubu
  • 1979 – 1988 evidován při Českém fondu výtvarných umělců (ČFVU)
  • Od roku 1989 členem Svazu českých výtvarných umělců
  • Od roku 1990 členem Unie výtvarných umělců Olomoucka (UVUO) [p 3]

Výstavy

Samostatné výstavy

  • 1978 – Muzeum Šumperk (s Radkem Mašatou)
  • 1981 – Galerie Dílo Olomouc (se Zdeňkem Vackem)
  • 1985 – Galerie Karviná (s Vladimírem Oslizlokem)
  • 1996 – Galerie Patro Olomouc
  • 2001 – Autorská výstava: Karel Hořínek: Sochařská tvorba, Galerie G, Olomouc (Olomouc)[11] [12] [p 4]

Kolektivní výstavy

U nás i v zahraničí se od počátku 60. let zúčastnil desítek kolektivních výstav Svazu českých výtvarných umělců. Jako člen Unie výtvarných umělců Olomoucka pravidelně vystavuje od roku 1990 na členských výstavách.[6]

  • 1965 – Výtvarná díla nových autorů, Dům umění, Olomouc (Olomouc)
  • 1971 – Výtvarné umění Olomoucka 1921 – 1971: Výstava k 50. výročí KSČ, Dům umění, Olomouc (Olomouc)
  • 1976 – Angažovaná monumentální tvorba v Severomoravském kraji. Návrhy a realizace výtvarných děl pro architekturu, Dům umění, Ostrava (Ostrava-město)
  • 1979 – Výtvarní umělci dětem, Praha, Praha
  • 1980 – Výtvarní umělci Severomoravského kraje k 35. výročí osvobození Československa Rudou armádou, Krajské vlastivědné muzeum, Olomouc (Olomouc)
  • 1980 – Výtvarní umělci Severomoravského kraje k 35. výročí osvobození Československa Rudou armádou, Ostrava (Ostrava-město), Ostrava (Ostrava-město)
  • 2001 – Genius loci, Hejčín – Řepčín, Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc)
  • 2002 – 2003 – Decenium, Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc)
  • 2003 – 2004 – Civitas Dei, Duchovní a náboženské motivy v současném umění, Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc)
  • 2006 Hořínkovi: Sochařská tvorba / výběr z díla, Galerie G, Olomouc (Olomouc)
  • 2008 – 2009 – Socha. Výběr z díla olomouckých autorů, 60. léta 20. století, Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc) [p 5]

Katalogy

Katalogy autorské

  • 2001 – Karel Hořínek: Sochařská tvorba 1958 – 2001

Katalogy kolektivní

  • 1966 – Výstava nových autorů
  • 1971 – Výtvarné umění Olomoucka 1921 – 1971 (Výstava k 50. výročí KSČ)
  • 1976 – Angažovaná monumentální tvorba v severomoravském kraji
  • 1979 – Výtvarní umělci dětem (Výstava k Mezinárodnímu roku dítěte)
  • 1980 – Výtvarní umělci Severomoravského kraje k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou
  • 1989 – Katalog výtvarných umělců olomoucké oblasti (A/Ž 1989)
  • 2001 – Genius loci, Hejčín – Řepčín
  • 2003 – Civitas dei (Duchovní a náboženské motivy v současném umění)
  • 2006 – Hořínkovi (Sochařská tvorba / výběr z díla)
  • 2008 – Olomoucká socha [p 6]

Významné restaurátorské práce [6]


Realizace

Realizace Karla Hořínka jsou:[6]

Socha sedící ženy ve Smetanových sadech v Olomouci (1963-1966)
Voda–život - Karel Hořínek (socha), Karel Typovský (sokl).
Symbolický hrob Milady Horákové (na vyšehradském hřbitově)

Zastoupení ve sbírkách

Je zastoupen v následujících sbírkách:[11] [12]

  • Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
  • Muzeum umění Olomouc – Muzeum moderního umění, Olomouc (Olomouc)

Karel Hořínek v dokumentech

Karel Hořínek je uveden v následujících dokumentech:[11] [12]

V seznamu výtvarných umělců

  • 1984 – Seznam výtvarných umělců evidovaných při Českém fondu výtvarných umění (ČFVU)

V encyklopediích, slovnících a almanaších

  • 1995 – Signatury českých a slovenských výtvarných umělců
  • 1999 – Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 1999 (III. H)
  • 2002 – Almanach Decenium (Almanach a katalog k desátému výročí činnosti Galerie G)
  • 2003 – Slovník žáků a absolventů zlínské Školy umění a Střední uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně a v Uherském Hradišti (1939 – 2003)
  • 2006 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky)

Odkazy

Poznámky

  1. Sochař Karel Hořínek (1868 - 1935) je autorem plastik lvů před olomouckým soudem. Jeho díla byla prezentována na společných výstavách v roce 2001 (Genius loci, Hejčín - Řepčín, Olomouc) a v roce 2006 (Hořínkovi: Sochařská tvorba / výběr z díla, Galerie G, Olomouc). Z obou výstav existují kolektivní katalogy.[9][10]
  2. 'Tomáš Hořínek (* 16. května 1961) je sochař a restaurátor, absolvent střední uměleckoprůmyslové školy. V roce 2006 se účastnil v Olomouci v Galerii G společné výstavy "Hořínkovi: Sochařská tvorba / výběr z díla".[2][3]
  3. Informace v této kapitole (Stručný profesní životopis v bodech) byly převzaty ze zdroje [6]
  4. Informace v této kapitole (Samostatné výstavy) byly převzaty ze zdroje [6]
  5. Informace v této kapitole (Kolektivní výstavy) byly převzaty ze zdrojů [11] a [12]
  6. Informace v nadřazené kapitole (Katalogy) byly převzaty ze zdrojů [11] a [12]
  7. Některé prameny[13] uvádějí, že se tohoto úkolu zhostil spolu se svým synem Tomášem Hořínkem[1] již v roce 1980. Společně provedli vyspravení trhlin a vnitřek skeletu vylili betonem a vyztužili. (Na své původní místo byl skelet sochy vrácen 11. června 1982).[13]

Reference

  1. a b Frenštát poprvé ukázal náhodně objevenou formu slavné sochy Radegasta [online]. ostrava.idnes.cz, 2011-07-19 [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. 
  2. a b Tomáš Hořínek [online]. ABart (full archive) [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  3. a b Tomáš Hořínek [online]. isabart [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  4. PEČ, Martin. Zemřel sochař Karel Hořínek. Institut české levice. 2021-12-29. Dostupné online [cit. 2022-10-27]. 
  5. Unie výtvarných umělců Olomoucka. Facebook [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f Karel Hořínek [online]. horinek.condata.cz [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  7. magazin.ceskenoviny.cz, 2006-05-31 [cit. 2015-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-13. 
  8. Generační výstava Hořínků, olomouckých sochařů [online]. zpravodajstvi.olomouc.cz, 2006-06-15 [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  9. Sochař Karel Hořínek - narozen: 7.12.1868 Humpolec (Pelhřimov), zemřel: 10.8.1935 [online]. ABart (full archive) [cit. 2015-03-31]. Dostupné online. 
  10. Sochař Karel Hořínek - narozen: 7.12.1868 Humpolec (Pelhřimov), zemřel: 10.8.1935 [online]. isabart [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  11. a b c d e f g Karel Hořínek [online]. ABart (full archive) [cit. 2015-03-27]. Dostupné online. 
  12. a b c d e f g Karel Hořínek [online]. isabart [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. 
  13. a b Beskydy: Cesta z Pusteven [online]. www.hotelradegast.cz [cit. 2015-03-30]. Dostupné online. 
  14. a b JENIŠTA, Jan; DVOŘÁK, Václav; MERTOVÁ, Martina. Bilance : umění ve veřejném prostoru Olomouce v letech 1945-1989 = Art in the public space in Olomouc from 1945 to 1989. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 301 s. ISBN 9788087895801. OCLC 978649826 

Související články (zmínky o dílech sochaře)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Deleatur.svg
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.

Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.

Obrázek jako takový jsem dělal já sám.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Charles Bridge St Adalbert.jpg
Autor: Zp, Licence: CC BY-SA 3.0
Sousoší Svatého Vojtěcha na Karlově mostě
Lenhart sedici zena.jpg
(c) I, JohansenJan, CC BY 2.5
A sculpture of sitting woman by Karel Hořínek
Socha Radegasta.jpg
Autor: cs:User:Martin-CR (09/2006 - by MAG), Licence: CC BY-SA 3.0
Socha pohanského boha Radegasta v masívu hory Radhošť. Kopie (od roku 1998) původní sochy Albína Poláška z roku 1931 (originál dnes ve vstupní hale radnice ve Frenštátu pod Rdhoštěm).
Statue Voda–zivot.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 4.0
Socha Voda–život před úpravnou vody v Olomouci - Černovíře z let 1970-1973. Skulpturu vytvořil Karel Hořínek. Sokl vytvořil Karel Typovský.
Horakova cenotaph.jpg
Náhrobek Milady Horákové